Rezoluce vybízí Írán, aby zastavil program obohacování uranu, který by mohl vést k výrobě jaderné zbraně. Nové sankce se dotýkají vývozu zbraní z Íránu a rezoluce slibuje jejich okamžité pozastavení, pokud Írán skončí s obohacováním uranu.
Podle agentury Reuters mohou nové sankce ovlivnit íránské hospodářství, nebudou mít však přímý dopad na jeho ropný průmysl.
Nová rezoluce vyhlašuje embargo na všechny konvenční zbraně a zmrazuje účty osmadvaceti jednotlivců, institucí a firem. Vyzývá státy a mezinárodní finanční instituce, aby omezily půjčky Íránu. Stejně tak se přimlouvá za embargo na cestování iránských představitelů a příslušníků Revolučních gard.
Teherán odmítá podezření , že se pokouší vyvíjet atomové zbraně a ujišťuje, že sporný program slouží výlučně mírovým účelům.
Příprava rezoluce zabrala více než měsíc intenzivních jednání mezi pěti mocnostmi disponujícími v Radě vetem a Německem.
Prezident nedostal víza
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád chtěl být hlasování rady o protiíránských sankcích přítomen, nakonec ale do New Yorku nepřicestoval, kvůli vízům.
"Cesta prezidenta Ahmadínežáda je nemožná kvůli časové prodlevě v udělení víz ze strany Spojených států," prohlásil íránský vyslanec při OSN Džavád Zaríf.
Nahradil ho íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí.
Den před: Únos Britů
Pouhý den před hlasování v Radě bezpečnosti bylo Íránem v Perském zálivu uneseno patnáct příslušníků britské armády, kteří působí v Iráku.
Britští námořníci byli dnes převezeni do Teheránu, aby vysvětlili svou "agresivní akci". Íránské ministerstvo zahraničí incident znovu odsoudilo jako "podezřelý čin" porušující mezinárodní právo.
Krize ve vztazích mezi Íránem a státy Rady bezpečnosti se tak ještě prohloubila.
