Ještě před pár týdny bylo na lince Brusel-Washington dusno kvůli liknavosti Evropanů poslat Ukrajině peníze, které zemi vzdorující ruské invazi slíbili, ale na rozdíl od Američanů ještě neposlali. Před několika dny konečně došlo k posunu. Evropská komise navrhla balík pomoci ve výši 18 miliard eur, které by měly - společně s americkým financováním - zajistit stabilní provoz ukrajinského státu. Konkrétně jde o peníze na platy lékařů, učitelů nebo výplaty důchodů na celý příští rok.
Napětí je ale po krátké úlevě zpět. Proti finanční pomoci se ozval maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho bruselský velvyslanec minulý týden prohlásil, že Budapešť nemůže s nabídkou pro bránící se zemi souhlasit. A stejný postoj zopakoval tento týden ostatním ministrům zahraničí EU šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.
Pro Ukrajinu a americko-evropskou dohodu, že oba transatlantické bloky přispějí Kyjevu rovným dílem, jde o zásadní problém. S uvolněním peněz od EU musí jednomyslně souhlasit všechny členské státy.
Maďarsku podle Szijjárta nevadí, že EU bude Ukrajině posílat pravidelné měsíční platby počínaje lednem 2023, problémem je navržený způsob pomoci. Evropská komise si zmíněných 18 miliard eur chce půjčit na trzích a poskytnout je Kyjevu za výhodných podmínek jako společnou půjčku od EU. Budapešť tvrdí, že to je špatně, a místo toho nabízí individuální pomoc.
"Řekněte nám, kolik z těch 18 miliard eur vychází na Maďarsko, a my to Ukrajině dáme na bilaterálním základě," řekl Szijjártó bruselské zpravodajce deníku Népszava. Podle Evropské komise to vychází zhruba na šest milionů eur za úroky, které unie pokryje.
Něco za něco
Co přesně Budapešti vadí na společné půjčce EU, maďarský ministr nevysvětlil. Se stejným principem - půjčkou za celou sedmadvacítku - přitom už v minulosti Budapešť souhlasila. Na oživení po pandemii koronaviru si Brusel půjčil peníze jménem celku, tehdy šlo o historických 750 miliard eur do Fondu obnovy. Z nich má Maďarsko dostat sedm miliard eur, které požaduje, ale kvůli sporům o právní stát je země dosud neobdržela.
Zbytek unie proto blokování peněz pro Ukrajinu spojuje se zájmem Viktora Orbána vymoci si na EU uvolnění dotací na postcovidovou obnovu pro Maďarsko. Propojení obojího potvrdil tento týden i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se zúčastnil debaty se Szijjártem.
"Bezpochyby je maďarský požadavek součástí celé té diskuse, protože pomoc pro Ukrajinu je navrhována obdobně," řekl Lipavský na dotaz deníku Aktuálně.cz. "Nevím, jak se to teď vyvine, ale věřím, že je to otázka dalšího vyjednávání s maďarskou stranou, principiálně proti pomoci nejsou," dodal šéf české diplomacie.
Maďarsko a české předsednictví
Svoji roli v tomto důležitém jednání sehrají Češi. Prioritou českého předsednictví je získat souhlas ostatních s půjčkou Ukrajině na schůzce ministrů financí začátkem prosince tak, aby pomoc stihli ještě letos schválit i europoslanci, kteří jsou k tomu potřeba.
Protože v prosinci půjde zároveň o první schůzku šéfů státních kas od posudku, jestli Maďarsko zavedlo nutné reformy v oblasti právního státu, mohlo by dojít k průlomu také v této věci. Viktoru Orbánovi by jinak řečeno odpadl důvod vydírat zbytek EU blokováním miliard pro Ukrajinu, pokud by posudek dopadl dobře.
Ambice českého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který bude schůzce předsedat, je podle zdrojů Aktuálně.cz dosáhnout dohody u obojího. Tedy schválit peníze pro Ukrajinu a ocenit Orbánovu vůli k reformám.
Analýza Evropské komise k tomu ale musí poskytnout argumenty. Zda se tak stane, bude jasné v následujících dnech, kdy Maďarsku vyprší dohodnutý čas na přijetí opravných zákonů. V opačném případě bude muset ministr Stanjura přesvědčit Maďary k souhlasu s půjčkou Ukrajině bez dotačního esa v rukávu.
