Covington, Kentucky - Kdysi přeskočil z mangabejů a drilů na šimpanze a z těch zase na lidi, kteří pojídali jejich maso.
Na tom, že od afrických primátů se opičím virem SIV, jenž zmutoval do podoby HIV přenášené mezi lidmi, člověk nakazil na konci 19. či počátkem 20. století, se až doposud shodovala většina odborné veřejnosti.
Nejasnosti panovaly jen okolo přenosu opičího viru na šimpanze. Až doposud se věřilo, že k tomu došlo před několika málo stovkami let.
Vědci z Tulaneova Národního centra pro výzkum primátů v kentuckém Covingtonu teď zjistili, že opičí obdoba viru vznikla před nejméně třiceti tisíci lety. A že přenos na člověka a následná mutace viru tak mohly proběhnout už během mladšího paleolitu (40-8 tisíc let př. n. l.) nebo dokonce ještě dříve.
Přišli na to díky studiu několika druhů opic na západoafrickém ostrově Bioko, který se před deseti tisíci lety odtrhl od pobřeží Kamerunu, když skončila poslední doba ledová a náhle stoupla hladina oceánů.
Výsledky svého výzkumu zveřejnili v posledním čísle časopisu Science.
Molekulární hodiny promluvily
Jejich objev neobjasňuje, kdy přesně došlo k přenosu viru SIV a jak probíhala jeho mutace na HIV, naznačuje ale, že se jednalo o proces trvající tisíce let.
"Věděl jsem, že dosavadní terorie nemohou být správné, protože virus se šířil od Atlantického k Indickému oceánu a pak dále na jih (afrického) kontinentu a tento proces musel trvat déle než jenom několik stovek let," tvrdí spoluautor studie, virolog Preston A. Marx.
Jeho tým našel Virus opiči imunitní nedostatečnosti (SIV) u čtyř ze šesti druhů opic na Bioku, a sice u drila černolícího, kočkodana Preussova, kočkodana červenonosého a guerézy černé. Celkem bylo testům podrobeno 79 zvířat a virus byl odhalen u 22 z nich.
Jelikož se ale jednotlivé varianty viru u všech čtyř druhů opic zásadně liší, vědci vyloučili, že by se z pevniny na ostrov dostaly během posledních několika staletí. Pomocí molekulárních hodin viru stanovili dobu jeho vzniku na 32-75 tisíc let.
Přeměna HIV může trvat tisíce let
Viroložka Beatrice H. Hahnová, která virus SIV před lety objevila, je přesto přesvědčena, že SIV začal v těle afrických lovců opic mutovat v HIV až ve dvacátém století.
Její argument: Kdyby tomu bylo dříve, musel by se vir podle ní dostat do Ameriky společně s africkými otroky již v 16. a nejpozději v 18. století.
První potvrzené stopy viru HIV byly objeveny v krvi muže z Kinshasy v tehdejším belgickém Kongu, která mu byla odebrána v roce 1959.
Spoluautor nové studie o vzniku viru doktor Marx věří, že hlavní příčinou masového šíření bylo hromadné používání nesterilizovaných injekčních stříkaček a populační exploze ve velkých afrických městech, zaznamenaná od 60. let minulého století.
V roce 1910 nemělo žádné z měst centrální Afriky více než deset tisíc obyvatel.
SIV není pro drtivou většinu primátů smrtelný. V lidském těle ale zmutoval ve vir HIV, který způsobuje onemocnění AIDS (Syndrom získaného selhání imunity), jež si už vyžádalo životy 25 milionů osob.
Jeden zásadní závěr ale tým vědců z Kentucky ze svého objevu učinil.
"Domníváme se, že trvalo tisíce let, než se virus v opicích přeměnil ve variantu, která nezabíjí," tvrdí Marx. "Podobné časové rozpětí můžeme očekávat v případě lidského HIV."
