…
Tímto náš online přenos z německých parlamentních voleb končí. Situaci v Německu budeme sledovat i nadále a budeme vás o ní pravidelně informovat. Děkujeme vám za pozornost.
Velkou podporu získala krajně pravicová AfD hlavně ve východních spolkových zemích. V Sasku u českých hranic dokonce zvítězila. Více si můžete přečíst v článku Martina Nováka.
Místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis doufá, že nová německá vláda bude schopná vést dialog o reformě a prohloubení evropské měnové a hospodářské unie. Komise hodlá s vlastními návrhy v této oblasti přijít v prosinci.
Hlavní ekonomický analytik bruselského Střediska evropských politik (EPC) Fabian Zuleeg ale upozorňuje, že výsledek německých voleb může dohodu o změnách měnové unie ztížit. "FDP vedla aktivní kampaň proti vzniku rozpočtu eurozóny a proti průmyslové politice na unijní úrovni s tím, že by takový vývoj vedl k 'unii přesunů'," řekl Zuleeg.
O 12 letech Angely Merkelové na postu německé kancléřky si můžete přečíst v článku Martina Nováka.
Německé akcie zahájily dnešní obchodování mírným poklesem v reakci na značné ztráty koaličních stran a vzestup protiimigrační AfD. Akciový trh nicméně počáteční útlum brzy překonal a zamířil mírně vzhůru. Kolem desáté hodiny vykazoval hlavní index frankfurtské akciové burzy DAX nárůst 0,15 procenta na 12 611 bodů.
Šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer dnes nakrátko otevřel debatu o tom, zda má jeho strana mít společnou frakci v parlamentu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
Vedení CSU se ale podle německých médií nakonec jednoznačně postavilo za zachování společné frakce, kterou má s CDU od konce druhé světové války.
Zelení se nechali slyšet, že prioritou při koaličních vyjednáváních bude pro ně boj s klimatickými změnami. Během jednáních s kancléřkou Angelou Merkelovou budou tlačit na to, aby Německo naplnilo své závazky dané Pařížskou klimatickou dohodou.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové přišla ve volbách o množství hlasů, které jí vzala naopak krajně pravicová AfD.
"Podle našich analýz zhruba milion našich voličů přešel k AfD a my se budeme snažit tyto voliče získat zpět," řekla Merkelová na tiskové konferenci.
Merkelová by ráda jednala s celým spektrem německých stran. "Myslím, že všechny strany, které jsou schopny koaličního vyjednávání, by na sebe měly vzít tu odpovědnost," dodala.
Kancléřka Angela Merkelová nezavrhuje ještě spolupráci se sociálními demokraty (SPD), přestože ti podle svých slov míří do opozice.
"Budeme se snažit o dialog s FDP i SPD," řekla Merkelová na tiskové konferenci. Jednat chce i se Zelenými. Podle kancléřky je důležité, aby Německo mělo stabilní vládu.
Jednání o vládní koalici budou zřejmě velmi náročná. "Není na nás, abychom vytvořili jamajskou koalici za každou cenu," řekl v pondělí podle agentury Reuters místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. Dodal, že FDP nepodepíše koaliční smlouvu, která neslíbí změnu ve směřování německé vlády.
Koalice CDU/CSU, FDP a Zelených, které se vzhledem ke stranickým barvám říká jamajská, je přitom jediná, která může v Bundestagu získat většinu. Sociální demokraté už ohlásili odchod do opozice a s radikální AfD nechce jít do koalice nikdo.
Gratulaci Angele Merkelové k vítězství ve volbách v pondělí zaslal i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Popřál jí mimo jiné jistou a šťastnou ruku při koaličních vyjednáváních. "Evropa víc než kdy jindy potřebuje stabilní německou vládu," napsal Juncker.
Gratulation Angela Merkel zu Ihrem Erfolg.Ihre langjährige Erfahrung ist für die Gestaltung unseres Kontinents von unschätzbarem Wert.#BTW17 pic.twitter.com/26WHonRTsU
— Jean-Claude Juncker (@JunckerEU) September 25, 2017
Šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer zpochybnil společnou frakci s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v Bundestagu. Podle německých médií hodlá na toto téma otevřít debatu. Společnou poslaneckou frakci přitom obě strany mají od konce druhé světové války.
Jde o jednu z reakcí na propad hlasů ve volbách, v nichž koalice CDU/CSU získala 33 procent hlasů - o osm procent méně než v minulých volbách v roce 2013.
Rozhádaná pravice. Vnitřní spory trápí AfD už delší dobu. Neshody prozatím vyvrcholily na pondělní povolební tiskové konferenci, kde Petryová, která na rozdíl od volebních lídrů strany Gaulanda a Weidelové ve volbách získala přímý mandát, přečetla krátké prohlášení a pak odešla.
First day, first signs of disintegration. Head of far-right #AfD @FraukePetry refuses to join parlimanetary group: "Too anarchistic". #BTW17 pic.twitter.com/GHSDqiBVVW
— DW | Politics (@dw_politics) September 25, 2017
Shrnutí nejdůležitějších událostí kolem německých voleb:
"Špatný výsledek CDU a CSU konzervativní unií těžce otřese, protože Angele Merkelové k další vládě zůstává jen spojenectví se Zelenými a FDP," píše list Westfälische Nachrichten.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že sestavení vlády nebude především kvůli rozdílům mezi CSU a Zelenými vůbec jednoduché.
Neúspěch dosavadních vládních stran je podle řady médií důsledkem posledních let, kdy v zemi vládla velká koalice CDU/CSU a SPD.
"Zatímco konzervativní unie přes značné ztráty dopadla stále ještě úctyhodně, nabízí se u SPD po nedělním výsledku stejně jako po předchozích dvou volbách otázka, jak to, že strana i s váženým kandidátem dopadla tak špatně," táže se Stuttgarter Zeitung. Podle něj by sociálním demokratům prospěl čas v opozici.
"Vstup AfD jako třetí nejsilnější strany do Spolkového sněmu je historický krok zpět pro německou společnost: hořký pro demokratickou kulturu. Je to úder vůči prvnímu článku ústavy, který chrání důstojnost všech lidí i uprchlíků," napsal list Süddeutsche Zeitung. Naráží tak na tvrdý postoj AfD vůči běžencům.
Podle deníku Frankfurter Rundschau hrozí, že v Bundestagu budou mít prostor národovecká agenda a paranoidní spiklenecké teorie. "Tahle demokracie teď potřebuje naši vášeň, naši upřímnost, nekompromisní odpor proti jedu zprava," píše list.
Jak komentuje volby německý tisk? Píše o hořkém výsledku, historickém kroku zpět a také o nebezpečí pro parlament a o nutnosti ochrany demokracie.
Velkou část komentářů věnuje protiimigrační a protiislámské AfD, která skončila třetí. Zabývá se i výrazným propadem vládních stran konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Frauke Petryová na svém facebookovém účtu zveřejnila vysvětlení, proč nechce být součástí parlamentní frakce AfD.
Distancuje se v něm od radikálních postojů mimo linii vytyčenou stranickým programem. Podle ní strana ztratila svou pozici ve středu německé společnosti, která je ale nezbytná, aby AfD mohla v budoucnu převzít vládu v zemi.
Parlamentní volby v Německu jsou zprávou číslo jedna na titulních stranách českých deníků.
Jak vidí volby v Německu tři velké české deníky? Dva jako prohru Merkelove, i když vstoupí do učebnic. #bundestagswahl2017 pic.twitter.com/sQEvxQmKUj
— Jakub Zelenka (@jakubzelenka) September 25, 2017
V novém Bundestagu zasedne rekordní počet 709 poslanců. Přestavět se proto bude muset velký sál v historickém sídle parlamentu, Reichstagu. Místa je tu stále ještě dost. Při volbě německého prezidenta v únoru 2017 se sem vešlo 1260 sedadel.
Otázkou zůstává, kde se usídlí frakce AfD - ideologicky odpovídající místa zcela napravo v půlkruhu křesel by znamenala, že poslanci za populistickou stranu budou sedět v bezprostřední blízkosti spolkové vlády.
Zelení jsou připraveni na koaliční vyjednávání s CDU/CSU a FDP. "Je jasné, že všichni budou muset dělat kompromisy," řekl v pondělí novinářům stranický šéf Cem Özdemir.
AfD volili podle analýzy veřejnoprávní televize ARD převážně muži a nejsilnější podporu má u lidí středního věku. Sto procent dotázaných voličů AfD vyjádřilo nesouhlas s migrační politikou kancléřky Angely Merkelové. Mezi voliči její vlastní strany CDU je jich nespokojená třetina.
K novinářům před chvílí promluvil předseda sociálních demokratů Martin Schulz. "Tato strana se neskloní. Z opozice budeme bojovat za to, aby naše země byla lepší a spravedlivější," slíbil Schulz.
V Berlíně právě začala tisková konference strany Levice (Die Linke). Poloprázdný sál si vyslechl kritiku dosluhující velké koalice CDU/CSU a SPD z úst stranické šéfky Sahry Wagenknechtové. Levice ztratila pozici nejsilnější opoziční strany.
"Od nás nikdo odcházet nebude," zažertoval na účet Frauke Petryové, která o něco dříve předčasně opustila vystoupení vlastní strany, druhý předseda německých Levice, Dietmar Bartsch.
AfD překročila nutnou pětiprocentní hranici pro vstup do Bundestagu ve všech volebních obvodech, až na jeden: ve starobylém Münsteru zůstala o půl procenta pod.
An keinem Ort bekam die #AfD weniger Stimmen pic.twitter.com/PO26MwSP3h
— tagesschau (@tagesschau) September 25, 2017
Do Bundestagu se kvůli špatným výsledkům konzervativní CSU nepodařilo dostat lídrovi kandidátky, bavorskému ministru vnitra Joachimu Hermannovi. Ten měl číslo jedna na stranické celobavorské kandidátce, za CSU ale ve Spolkovém sněmu zasedne jen 46 přímo zvolených poslanců.
Ačkoliv AfD dosáhla velkých procentuálních zisků ve spolkových zemích bývalého východního Německa, pochází odtud pouze 36 - po odchodu Frauke Petryové už jen 35 - z celkových 93 poslanců.
Němci si na Twitteru všímají oblečení jednoho z šéfů AfD, Alexandera Gaulanda. "Jsou psi na Gaulandově kravatě lovečtí psi?" ptají se s odkazem na jeden z prvních předvolebních slibů strany, že na kancléřku Merkelovou uspořádá "lov".
Hat Gauland das gleich wie gestern an ? pic.twitter.com/SrkXLrSRZU
— lakkskaus (@lakkskaus) September 25, 2017
Srovnání druhých nejsilnějších stran v jednotlivých obvodech ukazuje přetrvávající rozdělení mezi západem a východem Německa.
Wo die AfD am zweistärksten ist, zeigt Ausmaß bundesweiter Verankerung - meine Analyse: https://t.co/lPRwva5beP pic.twitter.com/Th4BVNydk9
— Timo Steppat (@timosteppat) September 25, 2017
Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung bude Frauke Petryová nezávislou poslankyní. Bez ní bude mít frakce AfD v Bundestagu 93 členů.
Šéf bavorské CSU Horst Seehofer chce navzdory špatnému volebnímu výsledku své strany v jejím čele stát nadále.
Ve Spolkovém sněmu zasedne také syn českých emigrantů Petr Bystroň (AfD), informoval v pondělí list Mittelbayerische Zeitung. Bystroň je předseda zemské organizace AfD v Bavorsku, kandidoval do Bundestagu ze čtvrtého místa bavorské zemské kandidátky.
AfD získala v Bavorsku 12,4 procenta hlasů. Křesťansko-sociální unie (CSU) zde obdržela necelých 39 procent hlasů. To je oproti minulým volbám v roce 2013 o více než 10 procent méně.
Než opustila předčasně tiskovou konferenci, oznámila Frauke Petryová, že dalším cílem Alternativy pro Německo je převzetí vlády. Nastat by mělo po příštích řádných volbách, za čtyři roky.
Frauke Petryová oznámila, že ona sama ve frakci AfD v Bundestagu nezasedne. Vzápětí opustila místnost, kde probíhá tisková konference.
Na místě zavládl chaos. O rozhodnutí Petryové zřejmě nevěděli ani někteří její kolegové ze strany.
Petryová navíc ani nevysvětlila, co přesně to znamená - zda nebude v Bundestagu, anebo bude nezávislá.
Hovoří spolupředsedkyně strany Frauke Petryová. "Mohu velice jasně vidět na roli coby opoziční strany," řekla a zároveň připomněla úspěch strany v Sasku, kde AfD dokonce vyhrála nad CDU.
"Je to velice jasný mandát od voličů," poděkovala Alice Weidelová z AfD za obdržené hlasy a přislíbila, že strana bude do budoucna dohlížet na dění v Bundestagu. Rozhodnutí podle ní byla dosud mnohdy přijímána bez diskuze. Weidelová zmínila například uprchlickou politiku.
Právě probíhá tisková konference Alternativy pro Německo.
Většinu prvních hlasů dokázali od voličů získat kandidáti AfD v obvodech Zhořelec, Budyšín I a Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří. Za poslední z nich ve spolkovém parlamentu usedne předsedkyně AfD Frauke Petryová.
Alternativa pro Německo v Sasku porazila CDU, která stojí v čele spolkové i saské zemské koalice, sice jen o 0,1 procentního bodu, i tak je to ale vítězství symbolické.
Podle agentury DPA dosáhla protiimigrační strana v Sasku nejlepšího výsledku ze všech spolkových zemí.
AfD se v Sasku podařilo dokonce získat tři přímé poslanecké mandáty. Němci mají ve volbách dva hlasy - prvním volí přímo osobnost, druhým politickou stranu, potažmo lidi z její kandidátní listiny.
Odkud nabírá AfD hlasy?
Fascinating how the AfD drew support from so many sources, incl Die Linke and the SPD. (graphic from @FAZ_Politik ) pic.twitter.com/t6YEjPeIgD
— Tobias Buck (@TobiasBuckFT) September 24, 2017
Komentář Martina Fendrycha: "Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. 'Merkelní stabilita' pomůže budoucí české stabilitě."
Protiimigrační a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD) se stala v Sasku nejsilnější stranou. Oznámila to dnes zemská volební komise.
Ve nedělních parlamentních volbách získala AfD ve spolkové zemi, která sousedí s Českem, 27 procent hlasů. Na druhou příčku těsně odsunula Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Sasko bylo přitom doposud považováno za baštu CDU.
V parlamentu po nedělních volbách usedne nejvíce stran od roku 1953. Devatenáctý spolkový sněm bude také největší v historii.
Kvůli zvláštnostem německého volebního systému v něm neusedne původně zamýšlených 598 poslanců, ale 709. Toto číslo překonalo i nejvyšší odhady, které politologové vyslovovali před hlasováním.
Pro připomenutí. Podívejte se na volební mapu.
Deutschland in Farben #BTW17 pic.twitter.com/bkVWRZpzmr
— tagesschau (@tagesschau) September 25, 2017
Berlíňané kromě spolkových voleb hlasovali i v referendu o případném uzavření berlínského letiště Tegel poté, až bude dostavěno nové mezinárodní letiště Brandenburg. Tedy zhruba za dva roky.
Předběžné výsledky hlasování podle agentury Reuters naznačují, že asi 56 procent Berlíňanů chce v provozu nechat i starý dopravní uzel a 42 je proti. Sečteny jsou asi dvě třetiny hlasů. Vedení města by staré letiště raději uzavřelo.
"Prázdné vítězství Angely Merkelové." Tak výsledek hlasování v Německu popsal britský zpravodajský server BBC. "Kancléřka věděla, že volby pravděpodobně vyhraje. Ale není to vítězství, ve které ona nebo její strana doufaly. Je to nejhorší volební výsledek konzervativců pod jejím vedením," napsala zpravodajka BBC z Berlína Jenny Hillová.
After the vote https://t.co/y2UKfdkC2n
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 24, 2017
"V nejdůležitějších volbách tohoto roku v Evropě velké německé strany výrazně ztratily, populisté výrazně posílili a Angela Merkelová se udrží u moci jen ve velmi křehké vládní koalici. Přesto přese všechno: Je to ten nejlepší možný výsledek, kteří si Němci mohli zvolit. Opravdu," říká David Klimeš.
Bývalý prezident Václav Klaus populistickou AfD opakovaně podpořil na předvolebních mítincích v Německu. Z jejich třetího místa má podle svého prohlášení radost.
Situace, kdy byvaly prezident zeme se miluje s nacionalisty AfD a soucasny je vdecny Putinovi,nema ve svete obdoby. Ve volbach pujde o hodne
— Pavel Telička (@Telicka) September 24, 2017
Angela Merkelová bude německou kancléřkou i ve čtvrtém volebním období.
Počtvrté v čele svých křesťanských demokratů (CDU/CSU) vyhrála parlamentní volby. Ne ale o tolik, jak jí věštily předvolební průzkumy, píše Martin Novák.
Německo čeká velmi složitá vláda, kterou po víkendových volbách mohou sestavit jen tři strany. Vláda dosavadní kancléřky Angely Merkelové bude pokračovat v jiném složení bez SPD, ale už ne bez výrazné kritiky.
Píšou to dnes v komentářích Lidové noviny (LN) a Mladá fronta DNES (MfD).
Naproti tomu komentátor serveru iHned.cz hovoří o tom, že je to hlavně Merkelová, kdo se může po volbách radovat. "Ona bude dál vládnout, nikoli AfD, jichž se všichni bez výjimky štítí," uvedl. Zdánlivě nudnou kampaní prý sdělovala, že nabízí osvědčenou jistotu, prosperitu a stabilitu.
Konečné výsledky voleb v Německu vám nabízíme v přehledné grafice:
Možné varianty povolební koalice:
Kdo povládne v #Německu? Varianta "Jamajka" - 393 mandátů z 709, "Velká koalice" - 399 z 709. #BTW17 https://t.co/dQienlxyz5 pic.twitter.com/0B4gqIh51x
— Jiri Kropacek (@KropacekJiri) September 25, 2017
Francie a Německo budou pokračovat ve spolupráci v zájmu obou zemí a Evropské unie. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v oznámení, že blahopřál německé kancléřce Angele Merkelové k vítězství v nedělních parlamentních volbách.
"Volal jsem Angele Merkelové, abych ji poblahopřál. Budeme odhodlaně pokračovat v naší spolupráci, zásadní pro Evropu a naše země," uvedl šéf francouzského státu na twitteru.
Přímý poslanecký mandát získali v německých volbách kancléřka Angela Merkelová (CDU), ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) i předsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová.
Němci mají ve volbách dva hlasy - prvním volí přímo osobnost, druhým politickou stranu, potažmo lidi z její kandidátní listiny.
Německá volební komise zveřejnila oficiální výsledky voleb:
PONDĚLÍ 25. ZÁŘÍ
Zde je shrnutí nejdůležitějších událostí německého volebního dne.
Volební účast se na západě spolkové republiky podle ZDF pohybovala kolem 78 procent, na východě okolo 74 procent.
Politologové rozdíly, které v obou částech země panují i 27 let po znovusjednocení Německa, vysvětlují především mnohem slabší voličskou identifikací s jednotlivými stranami na východě země.
Obyvatelé bývalé východní a bývalé západní části Německa volili značně odlišně.
Na východě byly o dost slabší konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), výrazně silnější naopak protiimigrační a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD) a Levice. Vyplývá to z prognóz veřejnoprávních televizí ARD a ZDF.
CDU/CSU na západě podle ARD získala 34,4 procenta, zatímco na východě jen 27,3 procenta. Ještě o něco větší byl rozdíl u sociálních demokratů, kteří si na západě přišli na 22,2 procenta hlasů a na východě jen na 14,6 procenta.
Podle dosavadních odhadů Alternativa pro Německo získala v dnešních parlamentních volbách kolem 13 procent hlasů, a stala se tak po unii konzervativních stran CDU/CSU a sociální demokracii třetí nejsilnější stranou.
Proti vstupu AfD do parlamentu dnes protestovaly stovky lidí na Alexandrově náměstí v Berlíně, poblíž kterého strana slavila svůj volební úspěch, i v centru Kolína nad Rýnem.
У Німеччині протестували проти право-популістської партії «Альтернатива для Німеччини» pic.twitter.com/XXZpcYNk7i
— Радіо Свобода (@radiosvoboda) September 24, 2017
Zatím ještě nejsou sečteny všechny hlasy, ale pokud se potvrdí předběžné výsledky, bude mít konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové 239 mandátů, sociální demokraté 150, Alternativa pro Německo 93, svobodní demokraté 77, Levice 66 a Zelení 65.
"AfD velkým vítězem na třetím místě! Srdečné gratulace z Vídně," napsal na svém Facebooku předseda pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz Christian Strache.
FPÖ by se v říjnových parlamentních volbách v Rakousku mohla stát podle průzkumů druhou nejsilnější stranou. "Touha po změně u našich sousedů je viditelná," napsal dál Strache.
"Gratuluji (spolupředsedkyni AfD) Frauke Petryové a AfD!" napsal na Twitter předseda nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, jehož uskupení se stalo v březnových volbách druhou nejsilnější stranou v zákonodárném sboru, i když zaostalo za očekáváními.
Le Pen, Wilders salute German hard right advance https://t.co/KL1X7pALzO pic.twitter.com/pj7HEkbmfi
— FRANCE 24 (@FRANCE24) September 24, 2017
AfD dnes už gratulovali také předsedové ostatních protiimigračních a protiislámských stran v Evropě.
"Tleskám našim spojencům z AfD za jejich historický výsledek," uvedla na Twitteru předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. "Je to nový symbol probuzení evropských národů," dodala
Bravo à nos alliés de l’#AfD pour ce score historique ! C’est un nouveau symbole du réveil des peuples européens. MLP #BTW2017
— Marine Le Pen (@MLP_officiel) September 24, 2017
Podle Davida Klimeše je výsledek dnešních německých voleb ten nejlepší možný, jaký si Němci mohli zvolit.
Jakkoli německá kancléřka Merkelová v nedělních parlamentních volbách citelně ztratila na podpoře voličů, zůstává podle amerického listu New York Times na evropské půdě rekordmankou.
V délce vládnutí dohonila nejen své domácí předchůdce Kohla a Adenauera, ale rekord drží i na současné kontinentální scéně. Začínala v době, kdy vládli evropským zemím Jacques Chirac, Tony Blair a mnohé další osobnosti, které jsou už dávno v politickém důchodu.
V současné Evropě drží podobný rekord v délce vládnutí pouze autoritativní vládci Turecka a Ruska, které kvalit německé demokracie těžko dosahují.
Among the EU’s neighbors, only Russia, Belarus and Turkey have leaders who have been in power longer than Merkel https://t.co/os9ojSgeax
— The New York Times (@nytimes) September 24, 2017
Podle předběžných odhadů televizní stanice ARD by se mohl německý parlament rozrůst o 60 nových poslanců.
Celkový počet zastupitelů v Bundestagu by tak stoupl na 690 ze současných 630.
Může za to poměrně komplikovaný systém přepočtu hlasů. Němci v nedělních parlamentních volbách hlasovali jak pro stranické kandidátky, tak jednotlivé osobnosti. Německá ústava stanoví minimální hranici počtu poslanců v Bundestagu na 598, počty nad tento limit jsou ale pohyblivé.
Nach der Hochrechnung von 21:10 Uhr geht man von einer Bundestagsgröße von 690 Abgeordneten aus. pic.twitter.com/aM7gCvtVS6
— tagesschau (@tagesschau) September 24, 2017
Reportér amerického časopisu TIME Simon Shuster cituje slova jednoho z politiků pravicové Alternativy pro Německo o ruských státních médiích, která jeho stranu během předvolební kampaně v Německu hodně citovala.
"Poskytli nám platformu. Milujeme je."
#AfD candidate in German elections told me Russian state media propelled their campaign. "They gave us a platform...We love them." #btw17
— Simon Shuster (@shustry) September 24, 2017
Úspěch AfD naopak potěšil Václava Klause. Podle něj je to "skvělý výsledek".
"Ukázalo se, že ne všichni Němci se nechali zastrašit nenávistnou propagandou proti AfD, kterou nakonec zvolil každý sedmý německý občan," poznamenal Klaus.
Podle něj je to impulz k tomu, aby se ani v Česku voliči nenechali ovlivnit mediální propagandou a použili vlastní rozum. Žádnou konkrétní stranu ale Klaus volit nedoporučil.
Takto podle Bildu volili muži v bývalé NDR, tedy ve východním Německu.
Wie Männer im Osten gewählt haben. #btw17 pic.twitter.com/ZSPAv4EhVr
— BILD (@BILD) September 24, 2017
Němců, kteří AfD nevolili, je 87 procent. S tímto hashtagem (#87Prozent) tweetují své vzkazy, co by si přáli teď po volbách. Tady je příklad vzkazu 78leté Němky: "Přeji si, aby demokratičtí politici před AfD neuhnuli".
87 Prozent haben nicht die #AfD gewählt. Was wünschen sie sich nach der #btw17? Wir wollen es wissen. Twittern Sie mit #87Prozent! pic.twitter.com/bL7Nh3IP51
— ZEIT ONLINE (@zeitonline) September 24, 2017
Takhle vypadají protesty nedaleko volebního centra pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) na Alexanderplatz. Lidé skandují "Nacisté pryč z Berlína".
People chant "entire Berlin hates #afd" followed by "Nazis out of Berlin".They protest next to afd election party venue at #alexanderplatz. pic.twitter.com/Va5KeINOQi
— Fanny Facsar (@FannyFacsar) September 24, 2017
Podívejte se, kolik křesel která strana podle dosavadních výsledků voleb získá v parlamentu. Grafiku průběžně aktualizujeme.
V Berlíně proti AfD protestovalo několik stovek lidí. Policie má ale situaci pod kontrolou, jak je vidět v následujícím videu.
Proteste gegen die AfD in Berlin. @RalphSzepanski: "Mittlerweile alles friedlich, Polizei hat Lage unter Kontrolle." pic.twitter.com/z8wWCnC6bU
— ZDF heute (@ZDFheute) September 24, 2017
K úspěchu AfD se na Twitteru vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka.
Pokud se někdo raduje z volebních zisků AfD, nevidí si na špičku nosu. Dnes štvou proti uprchlíkům a EU, zítra budou terčem Češi a Poláci.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) September 24, 2017
Vůči protiimigrační a protiislámské Alternativě pro Německo (AfD), která se v dnešních volbách poprvé dostala do Spolkového sněmu, se dnes vymezilo i několik židovských organizací.
Německá ústřední židovská rada k volebnímu vzestupu AfD uvedla, že spolková republika nyní čelí největší výzvě od svého vzniku. "Poprvé se do Spolkového sněmu dostala pravicově populistická strana, která silně tíhne ke krajní pravici," napsala rada.
Více než polovině voličů vadí také to, že je kancléřka Angela Merkelová (CDU) už příliš dlouho ve funkci.
Konzervativní unii CDU/CSU podle průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD voliči zřejmě potrestali mimo jiné za to, že podle nich zanedbala obavy Němců spojené s migrací nebo za to, že se za její vlády dále rozevřely nůžky mezi bohatými a chudými.
S názorem, že se za vlády CDU/CSU zvětšily rozdíly mezi bohatými a chudými, souhlasilo 69 procent voličů.
Pětapadesát procent dotázaných vyjádřilo přesvědčení, že CDU v uprchlické politice zanedbala starosti lidí.
Odkud se vzaly hlasy pro AfD? Hlasovali pro ně "nevoliči", ale také nespokojení voliči dosavadní velké koalice.
Germany: Far-right AfD (ENF) received voters from all parties. #berlinerrunde #jamaika #AfD #GermanyDecides #GermanElections pic.twitter.com/r2tSaE506N
— Europe Elects (@EuropeElects) September 24, 2017
Pokud se odhady potvrdí, půjde se zhruba 20 procenty získaných hlasů o nejhorší výsledek SPD v dějinách spolkové republiky od roku 1949.
Tady se můžete podívat na záznam projevu Martina Schulze:
"Dnešek je těžkým a hořkým dnem pro německou sociální demokracii," řekl Schulz po oznámení odhadů výsledků v centrále SPD v Berlíně. Sociální demokracie podle něj nedosáhla vytyčených volebních cílů.
Martin Schulz se očividně vžívá do role lídra opozice.
"Paní Göring-Eckhardtová, pane Lindnere, ničeho se nebojte, Angela Merkelová vám dá všechno," obrátil se Schulz na šéfy Zelených a svobodných demokratů (FDP) v televizní debatě.
Tyto dvě strany společně s CDU/CSU teď nejspíš čekají koaliční vyjednávání.
Podívejte se na záznam projevu Angely Merkelové po oznámení předběžných výsledků spolkových voleb v Německu.
Schulz v televizní debatě označil Merkelovou za "největšího poraženého" nedělních parlamentních voleb.
Merkelová se hájí a tvrdí, že její uprchlická politika v roce 2015, která patrně znamenala pro její CDU/CSU největší ztráty, byla i přesto správná.
Zajímavé rozdíly ve výrocích dvou hlavních lídrů německých politických stran. Sociální demokrat Martin Schulz znovu potvrdil, že jeho strana půjde do opozice.
Předpokládá, že po vyjednávání vznikne tzv. jamajská koalice CDU/CSU, Svobodných a zelených. Kancléřka Merkelová ale pořád tvrdí, že existují dvě varianty koalice, tedy stále skloňuje i možnost pokračování tzv. velké koalice se sociálními demokraty.
Zaznamenala podle svých vyjádření slova lídra SPD, vidí ale možnost v "dalších jednáních".
Protiimigrační a protiislámská AfD podle téměř poloviny německých voličů lépe než ostatní strany pochopila, že už se řada lidí necítí bezpečně.
Ukazuje to průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.
Z průzkumu pro televizi ZDF zase vyplývá, že protestní stranu volilo výrazně více mužů než žen.
O tom, že AfD lépe než ostatní rozumí bezpečnostním obavám Němců, je přesvědčeno 49 procent voličů. Více než třetina - 35 procent - považuje za dobré, že strana chce výrazně omezit příchod běženců.
Ještě o dva procentní body více voličů pak oceňuje snahu AfD omezit ve spolkové republice vliv islámu.
Drtivá většina Němců - 86 procent - je zároveň přesvědčena o tom, že se strana nedostatečně distancuje od pravicově extremistických pozic.
Na ARD začíná takzvaná Elefantenrunde, diskuze šéfů všech, v Bundestagu zastoupených stran.
Now live: "Elefantenrunde" - panel discussion between leaders of all major parties (incl Merkel, Schulz etc): #BTW2017 pic.twitter.com/DqacMuw6v2
— Tobias Schneider (@tobiaschneider) September 24, 2017
Ve starých spolkových zemích, neboli bývalém západním Německu, dostala AfD o 10 procent méně než na východě.
Třetí nejsilnější stranou jsou zde svobodní demokraté (FDP).
ZDF-Hochrechnung zur Bundestagswahl.
— ZDF (@ZDF) September 24, 2017
(Stand 19:42 Uhr) #btw17 pic.twitter.com/52QMI998Sk
Na sociální síti Facebooku již vznikla oslavná událost u příležitosti "konce působení AfD v německém parlamentu."
Datum odpovídá datu konání příštích voleb za čtyři roky.
Někteří voliči Angely Merkelové odešli k populistické AfD.
Kam utekli voliči @CDU ? K @AfD a @fdp Přivedli málo nových, @AfD přivedla 1,2 mil nových, vyšší vol účast 75% oproti 71% 2013 @Hospodarky pic.twitter.com/Tmestb5OrA
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) September 24, 2017
Dvě hodiny po skončení hlasování nabízíme shrnutí nejdůležitějších událostí německého volebního dne:
Speciální vysílání DVTV k německým volbám začalo. Sledujte ho zde:
Další záběry protestů stovek lidí před sídlem pravicově-populistické Alternativy pro Německo (AfD) v Berlíně.
German elections: Protesters gather outside the AfD headquarters in Berlin pic.twitter.com/1ViciZJa4j #GermanyDecides #BTW17
— dwnews (@dwnews) September 24, 2017
V čele parlamentní frakce AfD stane pravděpodobně stane dvojice politiků, Alice Weidelová a Alexander Gauland.
Podle nepotvrzených informací televize ARD by v čele poslanců za SPD měla stanout žena: Stále ještě úřadující ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová.
Německého velvyslance v Česku výsledky voleb překvapily.
#BTW17 se nám trochu vyvíjejí výsledky, na party @velvyslanec_SRN se debatuje o ztrátách @CDU a @CSU jako překvapení @Hospodarky pic.twitter.com/zbY9c3gr3h
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) September 24, 2017
Když se Angela Merkelová stala poprvé kancléřkou, vládli v ostatních zemích lídři, kteří jsou nyní už dávno v politickém důchodu.
K tomu počítání ztrát CDU: Merkelová dokázala zvítězit, i když vládne 12 let a začínala za Bushe, Chiraka, Blaira.
— David Klimeš (@david_klimes) September 24, 2017
Neuvěřitelné.#derKontext
Podrobné výsledky německých voleb můžete sledovat v přehledné grafice:
Už za 20 minut začne speciální živé vysílání DVTV. Hosté Daniely Drtinové v něm rozeberou výsledky německých voleb.
Martin Schulz chce i nadále zůstat v čele sociální demokracie, na šéfa parlamentní frakce ale kandidovat nebude. "Chci se soustředit a obnovu strany," řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní ARD.
Mírné zpřesnění projekce volebních výsledků od televizní stanice ARD:
Hochrechnung zur #btw17 von 19:22 Uhr. pic.twitter.com/1aWWuZWSN0
— tagesschau (@tagesschau) September 24, 2017
Gratulace AfD k historickému výsledku směřuje z Francie. Předsedkyně tamní ideově blízké Národní fronty Marine Le Penová označuje úspěch AfD za "symbol probouzení evropských národů."
Angela Merkelová chce přetáhnout voliče Alternativy pro Německo zpět na svou stranu. Prohlásila to ve svém projevu po vyhlášení výsledků.
Jak těžký úkol ji čeká, dobře ilustruje anketa deníku Zeit. Na otázku "Proč jste volili AfD?" uvádí drtivá většina odpovídajících jako důvod katastrofální uprchlickou politiku kancléřky.
Ministr kultury Daniel Herman gratuluje kancléřce Merkelové.
Vítám opětovné vítězství CDU/CSU Angely Merkel. Stabilita a prosperita dostaly zelenou. Ted držím Angele palce k sestavení stabilní vlády.
— Daniel Herman (@DanielDherman) September 24, 2017
Odhady volební účasti se pohybují mezi 75 a 76,5 procenty. To je více než před čtyřmi roky, kdy přišlo k volbám 71,5 % oprávněných voličů.
Zklamání z výsledku netají ani Horst Seehofer, předseda bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Zisk 38,5 procent hlasů ve spolkové zemi Bavorsko je pro stranu v podstatě prohra. V roce 2013 je volilo skoro 50 procent voličů.
"Nedokázali jsme oslovit pravicové spektrum voličů. Toho využili naši konkurenti," prohlásil.
"Nikoho neobviňuji (z neúspěchu), napravo je ale vakuum a my ho zaplníme reálnými politickými kroky. Jen to zajistí, že Německo zůstane Německem," dodal Seehofer.
Angela Merkelová se zapsala do historie. Po Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi bude počtvrté v řadě kancléřkou.
Applause at CDU headquarters after Merkel says she wants to win back AfD voters during next 4 years, "primarily through good politics." pic.twitter.com/ds9s3I1cgs
— Janosch Delcker (@JanoschDelcker) September 24, 2017
Obě hlavní politické strany v Německu utrpěly poměrně citelné ztráty. Podle prvních exit pollů, zveřejněných televizní stranicí ARD, ztratili křesťanští demokraté (CDU/CSU) od voleb v roce 2013 zhruba 8 procent hlasů, sociální demokraté (SPD) přibližně 5 procent.
Velkým comebackem jsou naopak nedělní volby podle prvních odhadů pro německé Svobodné (FDP), kteří zdvojnásobili svůj volební výsledek.
Poprvé po roce 1989 navíc zasednou v Bundestagu pravicoví radikálové z Alternativy pro Německo (AfD), kteří budou s zhruba 13 procenty hlasů pravděpodobně třetí nejsilnější stranou v parlamentu.
Všechny větší politické strany s nimi ale nechtějí jít do případné koalice
"Mám radost, že jsme dosáhli svých strategických volebních cílů," uvedla Merkelová.
Unie CDU/CSU se stala nejsilnější frakcí v parlamentu, můžeme vytvořit vládu a nikdo nemůže vytvořit vládu proti nám, dodala kancléřka.
Po dvanácti letech u moci není podle ní vítězství CDU/CSU "vůbec samozřejmostí".
Přáli jsme si trochu lepší výsledek, ale dosáhli jsme svých cílů. Po oznámení odhadů výsledků voleb do Spolkového sněmu to dnes v Berlíně řekla kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová.
AfD se stala druhou nejsilnější stranou v bývalém východním Německu. Za vítěznou CDU zaostala jen o pět procent.
Germany, ARD exit poll: Far-right #AfD (ENF) second strongest party in former Eastern Germany. #btw17 #Wahl17 pic.twitter.com/wXwzFlZ2Zp
— Europe Elects (@EuropeElects) September 24, 2017
Německé populisty volili hlavně lidé, co obvykle k volbám nechodí.
Kdo volil @AfD ? Hlavně nevoliči, no a pak ti další... ztratily tradiční strany. @Hospodarky @za_hranici pic.twitter.com/TSLxhRu7Yy
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) September 24, 2017
Vstup AfD do Bundestagu vidí Merkelová jako velkou výzvu. A je odhodlaná se jí postavit.
Tomu odpovídají plakáty "voll muttiviert", zdobící prostory centrály CDU v Konrad Adenauer Haus. Německá slovní hříčka spojuje slovo motivace s přezdívkou kancléřky "Mutti," neboli máma.
K voličům hovoří kancléřka Angela Merkelová.
"Jsme nejsilnější strana, máme potenciál vytvořit vládu a tak se také stane," zahájila svou řeč.
Bude se prý snažit získat zpět voliče, kteří volili Alternativu pro Německu.
Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani pogratuloval německé kancléřce Angele Merkelové k vítězství její CDU/CSU v dnešních parlamentních volbách.
Německo podle něj po dnešním hlasování zůstává spojené s evropskou myšlenkou. "Nyní musíme Evropu společně reformovat," uvedl.
Lídr německých sociálních demokratů Martin Schulz potvrdil, že bere propad své strany v parlamentních volbách jako jasný signál voličů k "odchodu do opozice."
Svůj post předsedy SPD chce Schulz obhájit na mimořádném sjezdu v prosinci.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek gratuluje kancléřce Merkelové.
"Těším se na další dobrou spolupráci mezi našimi zeměmi," napsal.
2/2 Congratulations to Chancellor Merkel on this achievement and looking forward to further good collaboration between our countries.
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) September 24, 2017
Nová podoba německé vlády?
Šéf kabinetu předsedy Evropské komise @JunckerEU tvítuje vlajky EU a Jamajky - koalice CDU/CSU, FDP a Zelených. Víc @CT24zive po 20. hodině https://t.co/T4O2z88g04
— Bohumil Vostal (@BohumilVostal) September 24, 2017
Německá televizní stanice ZDF už spekuluje o možných vládních koalicích v Bundestagu.
Reálné je podle ní buď opakování velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD by ale musela přehodnotit svoje rozhodnutí odejít do opozice), nebo trojčlenná koalice křesťanských demokratů kancléřky Merkelové se Svobodnými (FDP) a Zelenými.
Mögliche Koalitionen:
— ZDF (@ZDF) September 24, 2017
Große Koalition und Jamaika. (Stand 18:14 Uhr). #btw17 pic.twitter.com/Ur6LYUFLLg
"Budeme pokračovat v boji za demokracii a toleranci. Se vší silou a vehemencí," řekl Schulz a označil svou stranu za obranný val demokracie v závěru projevu.
"Dnešek je složitý a hořký pro sociální demokracii. Nedosáhli jsme svého volebního cíle. Budeme ale dál bojovat za naše volební sliby a hodnoty. Zvláště mě znepokojuje výsledek AfD (německých pravicových populistů - pozn. red.)," dodal Schulz, který sklidil i přes porážku od svých příznivců v centrále SPD ovace ve stoje.
Na odhady výsledků německých voleb reaguje předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Pokud se potvrdí odhady, volby v Německu dopadly podle očekávání. Zvítězily proevropské strany. 3.místo pro AfD je pro mě zklamání. pic.twitter.com/4ZtOMcRFLO
— Jan Hamáček (@jhamacek) September 24, 2017
Martin Schulz za hlasitého potlesku přítomných poděkoval ve štábu SPD voličům za hlasy a straně za odvahu.
Zároveň přiznal ve veřejném vystoupení porážku. Dnešek je podle něj pro jeho stranu "hořký".
Místopředseda německých svobodných Wolfgang Kubricki kritizuje SPD za rychlé rozhodnutí jít do opozice.
"FDP v žádném případě není automaticky k dispozici jako koaliční partner," řekl v rozhovoru pro ARD.
Pro německou sociální demokracii historický neúspěch, česká ČSSD by byla s podobným výsledkem spokojená.
Přála bych si, aby výsl ČSSD také začínal 2 a byl dvojciferný. Němec volby bezprostředně na nás vliv nemají, řekla @MMarksova @Hospodarky pic.twitter.com/fT6eJCaopN
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) September 24, 2017
Pokud by se podle Erwina Hubera, bývalého předsedy vládní Křesťanské a sociální unie (CSU) potvrdily první odhady volebních výsledků, šlo by o "katastrofu".
"Sollte die Tendenz stimmen, ist das natürlich eine Katastrophe", so Erwin Huber über das Abschneiden seiner @CSU bei der #BTW17 #BR24Wahl
— BR24 (@BR24) September 24, 2017
Pokud skutečně sociální demokraté půjdou do opozice, znamená to také, že Alternativa pro Německo nebude nejsilnější opoziční stranou. Takový status by jí v podstatě garantoval důležité posty v parlamentních výborech.
Slaví naopak příznivci populistické Alternativy pro Německo (AfD).
"Jen nadšení našich členů a podporovatelů nás dotáhlo až sem. Chci za to poděkovat. Ano, přátelé, jsme teď jasně třetí nejsilnější politickou stranou. Vláda se s tím bude muset vyrovnat. Půjdeme po ní. Půjdeme po paní Merkelové. A vezmeme si zpět naši zemi," prohlásil hned po zveřejnění prvních odhadů Alexander Gauland, čelní představitel AfD.
Vedení německé sociální demokracie (SPD), která doposud vládla v koalici s unií konzervativních stran CDU/CSU, se po oznámení odhadu výsledků parlamentních voleb rozhodlo pro odchod do opozice.
Uvedl to dosavadní předseda parlamentní frakce SPD Thomas Oppermann.
Jedinou možnou koaliční alternativou tak proto zůstává koalice CDU/CSU společně se Zelenými a FDP. Společně by mohli mít zhruba mezi 341 a 354 křesly, tedy pohodlně nad absolutní většinou.
Reakce politiků vítězné CDU/CSU na první exit polly byla velmi zdrženlivá. Pokud by se předběžné odhady potvrdily, ztratí křesťanští kolem 7 procent hlasů a nebudou mít v novém Bundestagu vůbec jednoduchou pozici.
V Berlíně začaly první demonstrace proti pravicovým populistům z Alternativy pro Německo (AfD).
Poprvé v novodobé historii Německa po roce 1989 usednou v tamním Bundestagu zástupci radikální pravice.
Immer mehr Protest vor #AfD-Wahlparty in Berlin Mitte. #BTW2017 @welt @N24 Mehr https://t.co/vSY5Y26ZRJ #b2409 pic.twitter.com/bk1v26Cf0w
— Martin Heller (@Ma_Heller) September 24, 2017
Podle předsedy poslanecké frakce CDU Volkera Kaudera doufala strana v lepší výsledek.
Naopak příjemně překvapení jsou Zelení, 9,5 procenta jim nepředvídal žádný z posledních průzkumů.
"Dámy a pánové, podařilo se nám to, jsme v německém parlamentu. A tuhle zemi změníme," děkuje voličům šéf Alternativy pro Německo za předběžných 13,5 procent a třetí místo.
Výsledky německých voleb sledujte v přehledné grafice:
Odhady výsledků podle druhé německé televizní stanice ZDF jsou velmi podobné:
+++EIL+++ Union gewinnt die Wahl, deutliche Verluste für die
— ZDF heute (@ZDFheute) September 24, 2017
SPD, AfD drittstärkste Kraft. #btw17 pic.twitter.com/nO1ERRDlyE
Vítěz voleb CDU/CSU podle tohoto odhadu výsledků voleb nesestaví dvoučlennou koalici se Svobodnými (FDP) nebo Zelenými.
Výsledky jsou předběžné a neodrážejí ještě skutečné sčítání hlasů. Ovlivní je taky dodatečné sečtení korespondenčních hlasů, kterých bylo letos více než v minulosti.
Německé exit polly jsou i přesto v odhadu konečných výsledků tradičně poměrně přesné a i letos velmi pravděpodobně naznačí základní rozložení sil v budoucím německém parlamentu.
První odhady volebních výsledků zveřejněné německou televizní stanicí ARD:
Volební místnosti po celém Německu se úderem 18. hodiny zavřely. Voliči rozhodli o podobě 19. poválečného Bundestagu.
Začíná sčítání hlasů.
Na předběžné výsledky čekají i hosté na německém velvyslanectví v Praze.
Německé volby pod českým dohledem na @velvyslanec_SRN @adrkrn Za pár minut bude rušno. @Hospodarky @za_hranici pic.twitter.com/AvUgnE174w
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) September 24, 2017
První demonstranti se scházejí poblíž náměstí Alexanderplatz, kde bude volební výsledky oslavovat Alternativa pro Německo.
Erste #Antifa "Aktivisten" versammeln sich vor #AfD Wahlparty in #Berlin.🤒#BTW17 pic.twitter.com/RCyg1izRsk
— Dora Bromberger (@DoraBromberger) September 24, 2017
Ve volebním štábu CDU už netrpělivě očekávají ohlášení prvních odhadů volebních výsledků. Dozvíme se je krátce po 18. hodině.
The lion's den: Merkel's conservatives brace themselves for first exit polls at 6 p.m. pic.twitter.com/FmDLckiUn1
— Janosch Delcker (@JanoschDelcker) September 24, 2017
Politici z pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) slaví ještě před zavřením volebních místností. Její čelní představitel Alexander Gauland novinářům vysvětluje, proč očekává dobrý výsledek.
#AfD-#Gauland erklärt bereits vor der Wahlparty den Erfolg seiner Partei. #BTW2017 @welt pic.twitter.com/bv41VxAWoo
— Martin Heller (@Ma_Heller) September 24, 2017
U Svobodných demokratů (FDP) je plno. Slavit nejspíš budou po čtyřleté pauze návrat do parlamentu.
Genscher-Haus @fdp wird voll heute... #btw17 pic.twitter.com/rihLwwQr0U
— Ulla Fiebig (@UllaRamone) September 24, 2017
Sociální demokraté při čekání na vyhlašování volebních výsledků zahánějí hlad klobásou v kari omáčce, slavným Currywurstem.
Podle reportérů deníku Zeit je toto občerstvení v centrále v berlínském Domě Willyho Brandta naprosto nepostradatelné.
Připomínáme, že německé parlamentní volby mají už nyní velmi pravděpodobného vítěze - CDU/CSU kancléřky Merkelové.
Na druhém místě skončí s velkou pravděpodobností s odstupem sociální demokracie (SPD) Martin Schulze.
O budoucí koalici ale rozhodně zejména výsledek další stran - Svobodných (FDP) a pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), případně německých Zelených.
V Německu doposud vládla velká koalice CDU/CSU a SPD, její pokračování má ale řadu otazníků.
--- Nur noch ZWEI TAGE bis zur #BTW17 ---
— Bundestagswahl 2017 (@_Bundestagswahl) September 22, 2017
AKTUALISIERT: Mögliche Koalitionen nach der Bundestagswahl: https://t.co/ysTAg03bfz pic.twitter.com/rNla9l6rsD
Volební party Zelených připomíná rodinnou sešlost, všímá si reportér deníku Frakfurter Allgemeine Zeitung velkého počtu dětí v prostorách bývalého berlínského pivovaru.
Kromě toho událost podle něj charakterizuje také zvýšená koncentrace typického berlínského nápoje Club Mate.
Bei der #btw17-Wahlparty von @Die_Gruenen: So sah es aus, bevor die ersten Gäste kamen. pic.twitter.com/B2uB7IygHA
— Daniel Fersch (@danielfersch) September 24, 2017
Sociologové a další experti v Německu připomínají, že první odhady výsledků parlamentních voleb, zveřejněné krátce po 18 hodině, nemusí být přesné kvůli většímu počtu korespondenčních hlasů, které letos dorazily ze zahraničí a budou se započítávat později.
Odchylka nemusí být velká, ale pořádkumilovní a přesní Němci věnují tomuto faktu pozornost.
Mit mehr Briefwählern als je zuvor sind die 18-Uhr-Zahlen heute auch weniger belastbar als jemals zuvor. Das nur mal als Vorwarnung. #btw17
— Thorsten Faas (@wahlforschung) September 24, 2017
Berlínskou přistěhovaleckou čtvrť Neukölln navštívil tento týden náš reportér Martin Novák a zjišťoval, proč z ní není hnízdo islamistů a jakou podporu má mezi Němci pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za černého koně německých voleb.
Alternativa pro Německo (AfD), pravicově populistická strana, nejspíš ve volbách dostane přes 10 procent hlasů.
AfD hodně sází na sociální sítě - na Faceboou má například víc příznivců než obě hlavní strany, křesťanští a sociální demokraté, dohromady.
Tuto úspěšnou kampaň pro AfD vytvořila americká agentura Harris Media, která se podílela i na kampani amerického prezidenta Donalda Trumpa. AfD je ostře proti uprchlíkům.
Kromě toho například požaduje zrušení tak zvaných Benešových dekretů - Česko by podle ní mělo vrátit odsunutým sudetským Němcům majetek.
Stranu podporuje bývalý český prezident Václav Klaus, opakovaně vystoupil na jejích předvolebních shromážděních.
Nabízíme shrnutí německého volebního dne:
Angela Merkelová je známá jako konzervativní politička, která rozhodně není módní ikonou.
Její "roboticky monotónní" styl oblékání i přísně střežené soukromí tento týden zajímavě přiblížili Helena Truchlá a Martin Novák.
Co dnes nejčastěji zjišťují Němci pomocí vyhledávače Google?
Na prvních dvou místech Alternativa pro Německo, na sedmém místě fiktivní strana. Ani jednou Angela Merkelová.
Tweetuje jedna z nejviditelnějších tváří Alternativy pro Německo Frauke Petryová.
Těší se, až výsledky voleb "vystaví účet za všechnu nenávist projevenou vůči AfD."
Die Quittung für eure Hasstiraden gibt es um Punkt 18:00 Uhr :)#AfD #TrauDichDeutschland #Btw17 *
— Frauke Petry (@FraukePetry) September 24, 2017
https://t.co/eTma6eqhpg
Deník Aktuálně.cz pro vás před volbami v Německu připravil řadu unikátních materiálů.
Tady je například text Báry Procházkové o pobytu Angely Merkelové v ČSSR v osmdesátých letech minulého století.
Exkluzivně do něj přispěl i současný manžel kancléřky Joachim Sauer.
Pro připomenutí: Poslední předvolení průzkumy a jejich srovnání s výsledky před čtyřmi lety, v roce 2013:
Již za hodinu se zavřou po celém Německu volební místnosti. Jako první zveřejní média takzvaný "výhled" založený na průzkumech z volebních místností, bez ohledu na hlasy odevzdané poštou.
Později večer, po sečtení většiny hlasů, dorazí předběžné výsledky. Na úředně potvrzená data si budou všichni muset počkat minimálně několik dní.
Angela Merkelová kdysi žila jako squaterka právě v tomto domě v Berlíně.
Po rozvodu se svým prvním mužem začátkem 80. let neměla kam jít, a tak tady na černo obsadila jeden z bytů, které tehdy byly v dost špatném stavu.
Dnes úřaduje jen deset minut odsud, v budově Spolkového kancléřství.
Tady žila Merkelová na poč. 80. let na černo, jako squaterka, dům byl ve špatném stavu. 10 min od Kancléřství @Hospodarky @Aktualnecz #BTW17 pic.twitter.com/tSOrEm7E9X
— Ondrej Houska (@OndrejHouska) September 24, 2017
Pravicová Alternativa pro Německo bude svůj historický vstup do celoněmeckého parlamentu oslavovat společně se stranickými špičkami v klubu na náměstí Alexanderplatz v bývalém východním Berlíně.
Na prostranství poblíž klubu je na stejnou dobu nahlášená pětisetčlenná demonstrace. Píše o tom deník Die Zeit.
Díky specifikám německého volebního systému není nikdy před volbami jasné, kolik lidí v novém Bundestagu zasedne.
Letos by Německo mohlo nahradit Severní Koreu na třetí příčce v pomyslné soutěži nejpočetnějších zákonodárných těles světa. Mandát by mohlo získat více než 700 kandidátů, spočítala novinářka z Curychu.
Big, bigger, Bundestag – Warum der nächste Bundestag so gross wie nie werden könnte https://t.co/YL81lwHI6V via @NZZ #btw2017
— Sara Maria Manzo (@saramariamanzo) September 24, 2017
Týdeník Spiegel si všímá, jak o německých volbách informují zahraniční média. Svoje postřehy shrnuje do krátkých hesel.
Amerika tak podle Spieglu doufá, že všechno zůstane při starém. Italové vzdychají nad "typicky německou" nudou a Austrálie teprve zjišťuje, co je zač ten "Martin Sch… kdo?"
Pořádek musí být. I spolková kancléřka musela u volební urny ukázat průkaz totožnosti.
Chancellor Merkel showed her ID card before casting her vote in the German elections #GermanyDecides #BTW17 pic.twitter.com/55Gzzf4pRE
— dwnews (@dwnews) September 24, 2017
Německá média si všímají mlčenlivosti Angely Merkelové.
Kancléřka před ani po hlasování ve vstupních prostorách berlínské Humboldtovy univerzity neřekla davu novinářů jediné slovo.
Německá volební komise zveřejnila oficiální údaje o volební účasti. Ve 14 hodin přišel odevzdat svůj hlas takřka stejný počet voličů jako před čtyřmi lety.
#btw17 • Zwischenstand der #Wahlbeteiligung um 14 Uhr: 41,1% (ohne Briefwähler) • Zum Vergleich: 2013: 41,4% • Davor https://t.co/JBG7yEYb8q pic.twitter.com/zdM8CCJSnK
— Wahlrecht.de (@Wahlrecht_de) September 24, 2017
Němci se na Twitteru vzájemně povzbuzují k účasti ve volbám.
Pod hashtagem #gehtwaehlen hrdě hlásí, že už mají splněno a vyzývají k tomu i ostatní.
Ich hab gewählt 😄. Und ihr....? #wahlsonntag #gehtwaehlen #BTW17 #bundestagswahl2017 https://t.co/8a6fmu9WhC
— Vogelmann Consulting (@vog_consulting) September 24, 2017
Německu se daří. I proto má podle průzkumu počtvrté v řadě zvítězit současná kancléřka Merkelová.
Katja, která čeká ve frontě, říká: s Německem jsem spokojená, nemusíme toho moc měnit. Takže CDU a #Merkel. @Hospodarky @Aktualnecz #BTW17 pic.twitter.com/XJBhshhDEf
— Ondrej Houska (@OndrejHouska) September 24, 2017
Němečtí důchodci rozhodují o budoucnosti země, popisuje volby server Deustche Welle.
Více než třetina oprávněných voličů je letos starší 60 let.
#DeutschlandWaehlt: Mehr als ein Drittel der Wahlberechtigten sind über 60 Jahre alt 😯😯😯 pic.twitter.com/eHbtNgS8xT
— DW (Deutsch) (@dw_deutsch) September 24, 2017
Co se stane po volbách?
Nová vláda a nový kancléř nebo kancléřka si na své jmenování ještě nějakou dobu počkají. Dnes zvolení poslanci budou mít až 30 dní na to, aby se sešli a na ustavujícím shromáždění zvolili prezidenta nového Bundestagu.
Teprve na některém z dalších zasedání se volí kancléř a slib skládají noví členové vlády. Do té doby bude v Německu vládnout stávající velká koalice CDU/CSU a SPD.
V centru Berlína se vítězství CDU/CSU očekávat nedá.
V centru Berlína je silná SPD, jako tady ve volební místnosti ve škole Johna Lennona.Ve 12:00 tady odvolilo 27% lidí @Hospodarky @Aktualnecz pic.twitter.com/l7gyPEoT3w
— Ondrej Houska (@OndrejHouska) September 24, 2017
V Mnichově hlásí vysokou volební účast, takřka o 10 procent vyšší než před čtyřmi roky.
Germany (Munich): Turnout 1200 CEST:
— Europe Elects (@EuropeElects) September 24, 2017
2013: 47.4%
2017: 57.1%#btw17 #gehtwaehlen #München
"Jsem si jistý, že sociální demokracie dostane od voličů dost hlasů na to, abych se stal kancléřem," cituje Martina Schulze server Welt.
Sigmar Gabriel, sociálnědemokratický ministr zahraničí, je ale opatrnější. "Pro SPD to nevypadá vůbec dobře," řekl novinářům, když volil s manželkou v dolnosaském Goslaru.
Lidé v Bavorsku nechodí v tradičních krojích jen na slavný pivní festival Oktoberfest, ale také do volebních místností.
I can't stop looking at photos of people voting in the German election (📷: @GettyImages) #btw17 pic.twitter.com/CebXEuv7Cp
— Julia Reinstein (@juliareinstein) September 24, 2017
Dvě velké události v Berlíně. Maraton a volby do Bundestagu.
Berlín zatím neovládá politika, ale tisíce běžců dnešního maratonu. Někteří jsou stále na trati #BTW17 @Aktualnecz pic.twitter.com/32WjFrmWI0
— Ondrej Houska (@OndrejHouska) September 24, 2017
Podle časopisu Focus se navzdory dosavadnímu klidu přeci jen ve volbách projevil vliv z Ruska.
Internetový "bot" (zjednodušeně počítačový program pro opakování stále znovu jedné a té samé činnosti) původem právě z této země na Twitteru šířil příspěvky podporovatelů populistické strany Alternativa pro Německo.
Kancléřka byla při volbě obklopena asi 80 kamerami a svým manželem Joachimem Sauerem, který jí na cestě do volební místnosti držel deštník.
Merkelová se s hlasováním příliš nezdržovala. Zato její vyzyvatel Martin Schulz podle veřejnoprávní ARD s volebním lístkem pózoval novinářům několik desítek vteřin.
Kancléřka Angela Merkelová odvolila krátce před půl třetí odpoledne v berlínském obvodě Mitte.
#Merkel hat ihre Stimme für die #Bundestagswahl 2017 abgegeben - ohne ein Statement abzugeben. #Berlin #Handelsblatt pic.twitter.com/hGGrV2ZqgR
— Nora Sonnabend (@nora_sonn) September 24, 2017
V nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní - Vestfálsku hlásí tamní úřady asi čtyřicetiprocentní volební účast, což je o 3 procenta více než v roce 2013.
Podle komiksu v německém týdeníku Der Spiegel mají Němci dvě možnosti, jak hlasovat: Klasicky volebním lístkem, nebo trefováním se do hlav politiků.
Druhou možnost využívají podle Spieglu takzvaní "Wutbürger," tedy vzteklí občané. Pojem hraničící s nadávkou se v němčině vžil teprve nedávno.
Zwei Arten zu Wählen zeichnet #Kittihawk im neuen @DerSPIEGEL - das ganze Heft: https://t.co/z1ZbSXpY33 #BTW17 pic.twitter.com/dmwD8R6oIX
— Martin U. Müller (@MartinUMueller) September 24, 2017
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyslala do Německa rekordní počet volebních pozorovatelů.
Není to podle listu Süddeutscher Zeitung kvůli obavám o jejich průběh, ale protože právě Německo může posloužit jako vzor fungující demokracie.
Více než čtyřicetičlenná delegace zahrnuje zástupce z Ruska, Gruzie nebo Itálie.
Již teď je možné takřka s jistotou říct, že do německého parlamentu se dnes dostane šest politických stran.
To je nejvíce od 50. let 20. století, všímá si německá veřejnoprávní televize ARD.
Výsledky mohou překvapit. Víc než třetina německých voličů ještě dva dny před volbami nevěděla, komu dá hlas.
Over a third of the German electorate is still undecided two days before the election. Surprises are possible. https://t.co/SdbBUMOb9d
— Wolfgang Munchau (@EuroBriefing) September 24, 2017
Německý pojem Russlanddeutsche označuje pozdní vysídlence. Etnické Němce, kteří nejprve odešli do exilu na území bývalého Sovětského svazu a posléze se vrátili zpět.
Ve čtvrti v německém městě Pforzheim jich žije tolik, že se jí dokonce přezdívá "Malá Moskva".
Odvolil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, někdejší ministr zahraničí za SPD. Ale musel si vystát frontu.
I v Německu se stojí fronty! Dokonce i prezident. Frank-Walter Steinmeier ve volební místnosti (foto: DPA, via @AlbertoNardelli) pic.twitter.com/LaYlJYldZ8
— Michal Kubal (@MichalKubal) September 24, 2017
Letos to nebude poprvé, kdy budou v Bundestagu zasedat nacionalističtí poslanci.
Není pravda, že se do bundestagu poprvé dostane s #AfD nacionalistická strana. Byly tam už v 50. letech. Pocitově to ale premiéra bude.
— Pavel Polák (@PolakPavel) September 24, 2017
Kampaň je ve finále a strany vytáhly své trumfy.
Tříletá Angela Merkelová (tehdy ještě Kasnerová) na stránkách německých novin před týdnem. Má pro voliče jasný vzkaz: Volte CDU.
Final week before #BTW17 and the CDU is rolling out the heavy artillery: cute child pic of Merkel pic.twitter.com/OJstEfD2Qk
— Deborah Cole (@doberah) September 18, 2017
Předseda sociálních demokratů Martin Schulz s chotí ve volební místnosti v domovském městě Würselen poblíž Cách. Dva nepřekvapivé hlasy pro SPD.
Ich habe gewählt. Jetzt sind Sie dran. Für ein gerechteres und stärkeres Deutschland in einem friedlichen und solidarischen Europa: 2x SPD. pic.twitter.com/o2npipM1QN
— Martin Schulz (@MartinSchulz) September 24, 2017
K vysoké účasti v dnešních parlamentních volbách vyzvala voliče řada německých politiků včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.
Příkladem jim už šlo několik předsedů stran. Svůj hlas odevzdal mimo jiné předseda koaliční sociální demokracie Martin Schulz, Zelených i liberální FDP.
Kancléřka Angela Merkelová, jejíž křesťanští demokraté jsou favoritem hlasování, se chystá volit odpoledne.
Deník Aktuálně.cz exkluzivně hovořil s manželem kancléřky Merkelové Joachimem Sauerem, kvantovým chemikem, který s novináři komunikuje jen velmi zřídka.
V textu vzpomíná, jak mladé vědkyni Angele z tehdejší NDR domluvil stáž v Praze.
Ve 20 hodin startuje speciální vysílání DVTV, v němž hosté okomentují předběžné výsledky německých voleb.
.@ODScz: dnes večer komentuji na @DVTVcz výsledky německých voleb. Nalaď'te si ve 20 h.
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) September 24, 2017
Když přijde německá kancléřka domů, natáhne se někdy jen tak na pohovku v berlínském bytě?
Pravděpodobně ne.
Favoritka nedělních parlamentních voleb v Německu Angela Merkelová totiž podle svého tiskového mluvčího pracuje pořád.
Obyvatelé německé metropole vedle parlamentních voleb hlasují i v referendu o budoucnosti berlínského letiště Tegel.
Jeho provoz by měl skončit zhruba za dva roky, což chce ale řada Berlíňanů změnit. Hlasování je však nezávazné, a proto podle většiny pozorovatelů není pravděpodobné, že by Tegel zůstal v provozu déle než pár let, i kdyby se pro to vyslovila většina občanů hlavního města, jak naznačují některé průzkumy veřejného mínění.
Z voleb by mohla vzejít další velká koalice CDU/CSU a SPD, nebo vláda CDU/CSU, FDP a Zelených. Německé hlasování shrnujeme v otázkách a odpovědích.
Posílení naopak mohou čekat svobodní demokraté (FDP), kteří v minulých volbách poprvé za dobu spolkové republiky z parlamentu vypadli, a Alternativa pro Německo, která před čtyřmi lety skončila jen těsně před branami Spolkového sněmu.
FDP se v posledních průzkumech pohybovala mezi devíti a deseti procenty a AfD, která svou kampaň postavila na tvrdé kritice migrační politiky kancléřky Merkelové, dosahovala zhruba na 11 až 12 procent.
Téměř nikdo nepochybuje o tom, že z voleb vyjde nejsilnější znovu CDU/CSU, která měla v průzkumech podporu kolem 36 procent voličů.
Jisté se zdá i druhé místo pro sociální demokraty (SPD), kteří si mohou myslet na zisk kolem 22 procent hlasů. Strany současné velké koalice ale musí počítat s tím, že oproti volbám v roce 2013 o několik procentních bodů oslabí.
Sociálním demokratům vedeným vyzyvatelem Merkelové Martinem Schulzem dokonce vážně hrozí nejhorší výsledek v dějinách spolkové republiky. Jejich dosavadním minimem bylo 23 procent v roce 2009.
Deník Aktuálně.cz se volbám v Německu v předchozích dnech obšírně věnoval. Připomeňte si například velkou grafiku, jak kancléřka Merkelová změnila svou zemi.
Rovněž v 18 hodin televize ARD a ZDF zveřejnění takzvané exit polly, odhady volebního výsledku založené na průzkumu u volebních místností.
Předběžné výsledky by mohly být známy nejdříve o šest hodin později.
Volební místnosti, kterých je celkem 73 500, se po celém Německu otevřely úderem osmé hodiny ranní.
Lidé, jejichž volební účast by mohla být o něco vyšší než před čtyřmi lety - 71,5 procenta, v nich do 18:00 SELČ mohou vybírat z celkem 42 stran.
Reálnou šanci dostat se do parlamentu má šest uskupení
Vážení čtenáři, zdravíme vás z pražské redakce Aktuálně.cz. Vítejte u online přenosu z voleb do německého Spolkového sněmu.