Mayová nakonec nechce o dohodě v britské Dolní sněmovně hlasovat proto, že by dokument neměl šanci na úspěch. Proti by byla nejen opozice, ale i desítky poslanců její vlastní Konzervativní strany. "Je tady celá řada klíčových aspektů, na kterých jsme se stále neshodli," připustila premiérka.
Stále tak platí, že britští politici se mezi sebou nedokážou domluvit na žádné variantě odchodu z EU. Většinu v parlamentu nemají ani ti, kteří by chtěli s unií po britském odchodu zachovat co nejtěsnější vztahy, ani ti, kteří by si přáli co nejtvrdší "rozvod".
Mayová chce výhrady, které britští poslanci mají, probrat s představiteli Evropské unie. S lídry jejích členských států nebo se šéfem Evropské komise se potká už tento čtvrtek a pátek na summitu v Bruselu. Sejde se i s Donaldem Tuskem, který těmto summitům, tedy Evropské radě, předsedá. Ten večer na Twitteru uvedl, že EU dohodu s Londýnem znovu projednávat nebude.
I have decided to call #EUCO on #Brexit (Art. 50) on Thursday. We will not renegotiate the deal, including the backstop, but we are ready to discuss how to facilitate UK ratification. As time is running out, we will also discuss our preparedness for a no-deal scenario.
— Donald Tusk (@eucopresident) December 10, 2018
Domácí kritici Mayové vyčítají hlavně dojednané ustanovení, které má zabránit nutnosti obnovy hranic mezi členem EU Irskem a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází.
Podle dosavadní dohody má problém Irska vyřešit definitivní obchodní smlouva, o níž začne Londýn jednat s EU hned po brexitu. Pokud se ji ale během příštích několika let nepodaří dohodnout, zůstane Spojené království členem evropské celní unie. A bude muset respektovat řadu evropských pravidel, i když o jejich podobě už nebude moci hlasovat.
Tato takzvaná irská pojistka má platit jen do doby, než bude na světě definitivní obchodní smlouva. To ale může trvat řadu let.
Problém kolem irské pojistky
Kritici po Mayové požadují, aby s unií dojednala takovou podobu pojistky, aby ji Londýn mohl kdykoliv jednostranně vypovědět. To ale EU jednoznačně odmítla. A sama Mayová upozorňuje, že bude muset být součástí dohody o brexitu: "Žádná dohoda, která by tuto pojistku nezahrnovala, neexistuje," zopakovala premiérka v Dolní sněmovně.
EU i Británie se bojí, že by se v případě obnovy hranic mezi Irskem a Severním Irskem mohla znovu rozhořet občanská válka, která na irském ostrově skončila teprve v devadesátých letech minulého století.
Státy EU ale vylučují, že by byly ochotné jednání o Irsku znovu otevřít. Naznačují pouze, že můžou udělat změny v nezávazné deklaraci o budoucí podobě vzájemných vztahů s Británií - i na tomto dokumentu se s britskou premiérkou domluvily.
Do deklarace by vyjednavači mohli doplnit přesnější zmínky o tom, jak by měly budoucí vztahy vypadat. Tedy jestli by Británie chtěla po ukončení členství zůstat s unií v co nejtěsnějším vztahu, nebo se od ní naopak co možná nejvíc "odstřihnout".
I v tom případě by ale stále nebylo jisté, že by britský parlament takovou upravenou dohodu schválil.
Těžké dopady "divokého" brexitu
Pokud se EU a Británie nakonec na žádné dohodě o podobě brexitu nedomluví, odejde Spojené království z unie bez smlouvy. Nastal by tedy takzvaný "divoký" brexit. To by nejspíš mělo dramatické dopady na britskou ekonomiku - vláda i britská centrální banka odhadují, že by v takovém případě byla země v příštích 15 letech zhruba o desetinu chudší oproti stavu, kdyby žádný brexit nenastal.
Čas na dohodu se přitom krátí - Spojené království z EU vystoupí 29. března 2019. Brexit bez dohody by navíc nejspíš výrazně narušil život v Británii. Britské supermarkety mají zásoby jídla jen na jeden a půl dne. Pokud nastane "divoký" brexit, je možné, že v britských obchodech bude jídlo chybět. Stejně tak léky.
Na Spojené království by se v případě brexitu bez dohody přestala vztahovat celá řada smluv, podle kterých nyní firmy se zbytkem EU obchodují. To by podle odhadů způsobilo například desítky kilometrů dlouhé fronty kamionů na hraničních přechodech. A tedy i reálné riziko, že se do britských obchodů včas nedostanou zásoby jídla.
Kromě toho by mezi britskými ostrovy a zeměmi unie taky přestala létat letadla, pokud by obě strany včas neuzavřely nutnou krizovou dohodu o leteckém provozu.
Případný krach jednání mezi Spojeným královstvím a EU a následný brexit bez jakékoliv dohody by poškodil i země unie. V Česku by kvůli tomu přišlo o práci 40 tisíc lidí, odhaduje ve své analýze Česká spořitelna. Podle ní by byl výkon české ekonomiky oproti současnosti o 1,1 procenta nižší.
Ještě víc než Česko by "divoký" brexit zasáhl Irsko, Nizozemsko nebo Belgii. Jednoznačně nejhorší následky by ale měl pro samotnou Británii - do EU směřuje skoro polovina britského vývozu. V případě odchodu z unie bez dohody by britské firmy ztratily hladký přístup na tento trh.
Politiky každopádně tlačí čas, brexit nastane v podstatě už za čtvrt roku. Část britských politiků nicméně stále doufá, že se podaří vyhlásit druhé referendum a odchod z EU díky tomu zvrátit. Vláda ale takovou variantu vyloučila.
