Damašek/Bagdád - Když ho postavili do první linie, bylo mu 14 a měl za sebou necelý měsíc drilu ve výcvikovém táboře v syrských horách.
"Možná budeme žít, nebo možná zemřeme," konstatuje dnes 16letý Omar.
"Během prvních dvou dní jsem odmítal jít do přední linie a strašně jsem se bál. Potom přišel náš šejch, aby nám dodal odvahy k boji, a povídal nám o džihádu, takže jsem po dvou dnech šel do první linie."
Lekce o zbraních, povídání o džihádu
Omar je jedním z mnoha tisíců dětí, které spadají do mezinárodním společenstvím uznávané definice "dětského vojáka".
Do Fronty an-Nusrá, syrské vojenské organizace napojené na Al-Káidu, ho přivedl otec. Na přelomu let 2012 a 2013 se zúčastnil nejméně dvou bitev.
"Vstávali jsme v pět hodin ráno, abychom se pomodlili a nasnídali. Následovala hodina vojenství o tom, jak užívat zbraně, potom hodina náboženství. Po polední modlitbě přišly lekce, jak vyrábět a používat ruční bomby a miny," shrnul svůj výcvik pracovníkům organizace Human Rights Watch (HRW).
Jeden z mnoha
Právě Sýrie je pro děti podle OSN v současnosti jedním z nejnepříznivějších míst na světě. Podobně jsou na tom ale i Irák a řada afrických zemí. Skutečný počet nezletilých, kteří byli zataženi do válčení, nelze podle HRW ani určit.
Sama OSN loni zdokumentovala více než 4000 případů, kdy byly děti naverbovány do armády nebo v ní už nějakým způsobem sloužily.
Představitelé Spojených národů ale upozorňují, že tisíce podobných případů na celém světě jim bezpochyby unikly.
Organizace War Child například odhaduje, že dětských vojáků může být až čtvrt milionu.
Dětští sebevražední atentátníci v ISIL
Těžkou hlavu dělá poslední dobou humanitárním pracovníkům i lidskoprávním aktivistům zejména vývoj krize v oblasti Perského zálivu.
Nechvalně známá organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která momentálně rozkládá Irák a jeho blízké okolí, se údajně neštítí děti rekrutovat dokonce jako odstřelovače či je využívat coby sebevražedné atentátníky.
Zdravotníci z místa uvádějí, že léčili i dvanáctileté děti z řad ISIL, které se zranily v boji.
V Česku by chodily do šesté třídy, v Iráku podstupují stejný vojenský trénink jako dospělí, aby se pak uplatnily v boji.
"Velitel tábora řekl, že (ISIL) má ty mladší radši," vypráví dnes 17letý Radžíd, který se k radikálům přidal sám. Nalákali ho vášnivými veřejnými přednáškami v mešitě. "Zítra z nich bude schopnější vůdce nebo silnější bojovník," řekl mu prý velitel.
Motivující řeči o džihádu a budování "lepšího světa“ mohou být - stejně jako po zuby ozbrojení muži v uniformách - pro chlapce žijící v konflikty zmítaných zemích velkým lákadlem.
Práce v jejich řadách navíc dětem mnohdy umožňuje získat pro rodinu jídlo a peníze navíc. Někteří z nich dostávají výplatu jako dospělí, jiní do ozbrojených skupin následují starší příbuzné nebo jednoduše nemají kam jít. Řada dětí je ale rekrutována násilně.
Vezmou auto a objíždějí domy
Podle HRW jsou známy i případy, kdy se z dětí stali vojáci poté, co se zapojily do politických protestů, neměly kam chodit do školy nebo byly mučeny.
"Vezmou auto a objíždějí domy, aby posbírali děti,“ vypráví dnes 16letý Madžíd, který s ozbrojenci z Fronty an-Nusrá strávil čtvrt roku. "Bylo nás šedesát. Ve věku od dvanácti do dvaceti."
"Učili nás, jak rozebrat a složit zbraň. Dali nám terč, abychom mohli cvičit před mešitou. Každý, kdo trefil terč, dostal odměnu. Například pokud rodině chyběly zásoby, tak tohle by byla ta odměna,“ dodává mladík, který dříve pěstoval rajčata.
Děti ve vládních ozbrojených složkách
Zatímco Fronta an-Nusrá či ISIL jsou extremistické islamistické organizace (a v Sýrii i velcí nepřátelé), zločinů na dětech se ve válečných zónách dopouštějí i mnohem "méně radikální" ozbrojené složky.
Letos aktualizovaná "listina hanby" OSN, tedy seznam subjektů, jež se angažují ve verbování, zabíjení, mrzačení či sexuálním zneužívání dětí, vyjmenovává kromě pěti desítek ozbrojených skupin i několika vládních subjektů. Mezi nimi například afghánskou policii nebo syrské vládní ozbrojené síly.
"Zdokumentovali jsme případy dětí rekrutovaných a využívaných sedmi národními armádami a 50 ozbrojenými skupinami bojujícími ve válkách ve Středoafrické republice, Jižním Súdánu, Sýrii a dalších 11 zemích," uvedla podle Reuters na začátku července zvláštní zmocněnkyně OSN pro děti v ozbrojených konfliktech Leila Zerrouguiová.
Z "listiny hanby" naopak nejnovější zpráva generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna vyřadila africký Čad.
Dětským vojákem beze zbraní
Za dětského vojáka přitom definice uznávané mezinárodním společenstvím nepovažují pouze mladistvé se zbraněmi, kteří se aktivně účastní boje v první linii.
Dětský fond OSN (UNICEF) definuje dětského vojáka jako "jakékoliv dítě - chlapce nebo dívku - mladší osmnácti let, které je v jakékoli funkci součástí pravidelné nebo nepravidelné ozbrojené síly nebo ozbrojené skupiny, včetně - ale ne pouze - kuchařů, nosičů, poslíčků a kohokoliv, kdo takové skupiny doprovází. Počítají se tam i dívky a chlapci verbovaní pro nucené sexuální účely a/nebo nucená manželství. Definice proto nezahrnuje pouze děti, které nosí, nebo nosily, zbraně".
Pan Ki-munova zpráva tak na listinu hanby řadí i skupiny, které přepadávají školy a nemocnice. Nově na ní proto figuruje i nigerijská islamistická skupina Boko Haram, která v dubnu unesla ze školy v Chiboku okolo 250 dívek ve věku okolo 15 let.
Zbraně do rukou ale dostávají i mnohem mladší děti. Humanitární pracovníci hovoří o dětských vojácích ve věku sedmi či osmi let.
Dětští vojáci jsou "nejhorší"
"Dětští vojáci jsou nejhorší," říká Emmanuel Jal, dnes známý raper, sám bývalý voják. V sedmi letech přišel v súdánské občanské válce o rodinu a posléze se z něj stal člen Súdánské lidově osvobozenecké armády.
"Důvod, proč rádi využívají dětské vojáky, je ten, že (děti) nemají žádné plány, nemají žádné (vlastní) děti, a tak nepřemýšlí o budoucnosti, takže mohou prostě křičet a běžet dopředu. Většinou jsou velmi stateční," řekl ruskému serveru RT.com.
"Někdy to nejhorší je, že když se opravdu bojí, je těžké je přesvědčit, aby bojovaly," nezapomněl dodat s tím, že děti v boji představují i řadu nevýhod.
Ajmán bojoval v řadách Svobodné syrské armády "až" od svých 15 let. "Ze začátku jsem byl hrozně vyděšený…pak jsem si zvykl,“ vzpomíná.
