Washington - Zatímco se svět soustředí na to, jak moc planetu zahřívá znečištěné ovzduší, uniká mu nebezpečí skryté pod mořskou hladinou. Světový oceán se zahřívá více, než se původně myslelo, zjistili vědci. Země je tak vůči klimatickým změnám mnohem citlivější.
Moře a oceány každý rok vstřebají o 60 procent více tepla, než vědci předpokládali. Mořská hladina přitom tvoří 71 procent zemského povrchu.
Přišla na to skupina vědců vedená Laure Resplandyovou z americké Princetonské univerzity, jejíž poznatky ve středu vydal odborný časopis Nature.
Dosud se klimatologové domnívali, že moře vstřebává 90 procent přebytečného tepla z ovzduší. Tak to odborníci vypočítali před čtyřmi lety. Nová studie ale ukázala, že mezi lety 1991 a 2016 přijaly oceány každý rok 150krát více tepelné energie, než kolik elektřiny ročně vyprodukuje lidstvo.
Jde o varování. Rostoucí teplota moří může znamenat, že boj proti klimatickým změnám, ke kterému se upsala většina zemí světa na Pařížské klimatické konferenci před třemi lety, bude ve skutečnosti ještě těžší. Lidstvo si přitom dalo za úkol udržet oteplování planety pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Silnější hurikány
Jenže zatímco se měří průměrná teplota vzduchu, oceán absorbuje většinu přebytečného tepla z atmosféry. Následky pociťují poslední roky hlavně lidé žijící v oblastech, které pravidelně ohrožují hurikány a tropické bouře. Naposledy to byl hurikán Willa v Mexiku, předtím Michael a Florence na Floridě, v září zasáhl Řecko hurikán Zorba. Loni na podzim zpustošily západní Atlantik hurikány Harvey, Irma, José a Katia.
Někteří klimatologové varují, že rostoucí teplota moří způsobuje, že tropické bouře jsou teplejší a vlhčí, a jejich následky ničivější.
"Hurikány získávají svou destruktivní energii z tepla oceánu a nyní jsou teploty v této oblasti (Karibik) velmi vysoké," vysvětlil loni pro britský list The Guardian Anders Levermann z výzkumného ústavu pro studium dopadů klimatických změn v německé Postupimi.
Nová studie také dokazuje, že za ohřívající se oceány může v mnohem větší míře člověk. Ukázalo se totiž, že teplotu moří zvyšují skleníkové plyny, které produkuje lidská činnost. To znamená, že planeta je mnohem citlivější na znečištění emisemi, než se předpokládalo.
"Je to velký problém," cituje britská stanice BBC Laure Resplandyovou. "Pokud máme v ideálním případě udržovat oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia, máme už tak před sebou velkou výzvu. A naše studie naznačuje, že to bude ještě těžší," vysvětluje vědkyně. Například pokud vezmeme v potaz výsledky jejího výzkumu, udržet oteplování pod dohodnutou hranicí dvou stupňů bude vyžadovat, aby se emise snížily o čtvrtinu víc, než navrhuje OSN.
Stěhování ryb
Oteplování moří má ale také vliv na jeho obyvatele. Podle agentury Reuters rostoucí teplota vody způsobuje na některých místech planety podvodní migrační krizi.
Stěhují se například humři. Americký stát Maine ještě v 80. letech minulého století tvořil maximálně 50 procent veškerého výlovu humrů v USA. Dnes už je to 85 procent, protože humři se sem z jihu stěhují.
Farmy na chov lososů v Norsku se zase musí přesouvat na sever do arktického regionu, protože tam jsou lepší podmínky. Sardinky žijící u západoafrických břehů se od roku 1995 přestěhovaly o 370 kilometrů na sever.
Mořští živočichové, kteří žijí v rovníkové oblasti, to mají v nalezení přívětivějších a chladnějších podmínek k životu ještě těžší. A tak se nepřesouvají do jiných zeměpisných šířek, ale hlouběji do moře.
Nic není nezvratné
A nejde jen o teplejší vodu. "Teplejší oceán bude mít i méně kyslíku," vysvětluje doktorka Resplandyová. "A pak tu máme zvyšování hladiny moří," vypočítává další problémy.
Rising temperatures in the seas are "creating an epic underwater refugee crisis among marine life."
— John Upton (@johnupton) October 30, 2018
New multimedia climate project from @Reuters — "Ocean Shock" — spotlights effects of marine changes from North Carolina to Malaysia and beyond. https://t.co/6rbhFZDqcH pic.twitter.com/RGnrggTPfv
Zároveň ale přidává i malou dávku optimismu. Mořská voda z ovzduší teplo vstřebá a uchová, ale jakmile se lidem podaří snížit produkci skleníkových plynů a díky tomu i teplotu vzduchu, oceán teplo zase vypustí a ochladí se.
To je sice dobrá zpráva pro mořské živočichy, ale nikoliv už pro lidi. Teplo se tak úplně neztratí. "Skutečnost, že oceán udrží tolik tepla, které lze převést zpátky do atmosféry, nám komplikuje budoucí udržení teploty na povrchu Země na určité úrovni," dodává Resplandyová a mluví o daleké budoucnosti. Koloběh příjmu a uvolnění tepla z oceánu probíhá na úrovni století.
