V centru celého případu stojí asi čtyřicetiletý muž původem z Libanonu, který žije už desítky let v Německu. Patří k takzvanému klanu Remmo, organizované skupině lupičů a obchodníků s drogami.
Do pozornosti médií i mimo Německo se rodinný klan dostal krádeží historických šperků z klenotnice v Drážďanech v listopadu 2019. Z klenotnice Grünes Gewölbe tehdy zmizely cennosti v hodnotě miliardy eur (až 26 miliard korun). Tři členové klanu byli od té doby zadrženi.
V Bejrútu narozený Nasser R. ale spravedlnosti unikal, a to i přesto, že seznam jeho podezřelých aktivit dál narůstal. Loni v listopadu se jeho klan střetl s konkurenty z Čečenska. Po bitce ve večerce v berlínské čtvrti Neukölln zůstalo na místě několik zraněných. Obzvlášť brutálně si podle dostupných informací počínal právě Nasser R.
Živí se hlavně obchodem s drogami: obhospodařuje plantáže s marihuanou a provozuje taxislužbu kombinovanou s rozvozem kokainu.
Kdo je Nasser R.?
Do Německa přišel ještě jako dítě v roce 1982, a to s celou rodinou. Už jako mladistvý měl problémy se zákonem, v roce 1995 byl odsouzen za obchodování s heroinem. Podle vyšetřovatelů se "nedostatečně integroval" a vyzvali ho, aby s ohledem na "veřejnou bezpečnost" opustil Německo. Jenže k tomu za 25 let stále nedošlo, protože Nasser R. nemá libanonské cestovní doklady.
Místo toho se z něj stal vlivný hráč berlínského podsvětí, popisuje týdeník Spiegel "typickou kariéru delikventního potomka klanu". Seznam jeho přečinů je dlouhý, patří mezi ně podvody, ozbrojené krádeže, úplatky i zmíněné obchodování s drogami.
Vliv ruských Čečenců ale podle policistů v posledních letech v Berlíně roste. Kvůli krvavé rvačce posílily obavy, že by střety s ozbrojeným klanem Remmo mohly přerůst v městskou "válku gangů". Policisté se proto rozhodli zasáhnout.
Die heutigen Maßnahmen im Überblick:
— Bundeskriminalamt (@bka) February 18, 2021
▶️ Durchsuchungen an 20 Anschriften & 2 Objekten
▶️ 3 Hauptbeschuldigte
▶️ Vorwurf: Handel mit BtM, Waffen & Kriegswaffen
▶️ Vermögensarrestbeschlüsse über 300.000 €
▶️ Gemeinsame PM mit @GStABerlin und @polizeiberlin:https://t.co/16AE0heaIB pic.twitter.com/aaks899w3W
Pomohly jim při tom speciální "kryptotelefony", které zločinci používali. Na základě informací z vyšetřování o tom informoval tým investigativních reportérů týdeníku Spiegel. Na těchto zvláštních zařízeních byla nainstalovaná aplikace Encrochat, přezdívaná v podsvětí "WhatsApp pro gangstery". Těm měla zajistit absolutně soukromou komunikaci.
Jenže kriminalisté už od jara loňského roku zprávy asi 60 tisíc uživatelů této nizozemské služby pečlivě sledovali, a to nejen v Německu. Celkem pročetli 20 milionů domněle tajných zpráv, které si vyměnili zločinci ze 120 zemí světa.
Minulý týden ve čtvrtek, ještě před rozbřeskem, pak nastal čas na samotný zátah. Zúčastnilo se ho celkem 500 policistů a příslušníků několika policejních i speciálních útvarů. Prohledali dvě desítky bytů, skladiště v Berlíně i další místa v sousedním Braniborsku. Další podrobnosti jsou zatím tajné.
Zásahy proti klanové kriminalitě nejsou v Berlíně ničím neobvyklým. Podle odhadů člena berlínské městské rady Andrease Geisela proběhne jedna taková akce v metropoli každých 36 hodin. Město si boj s klanovou kriminalitou vytyčilo jako jeden z cílů.
Při tom aktuálním se díky dobré informovanosti policistů podařilo zabavit peníze a zboží v hodnotě 300 tisíc eur (7,8 milionu korun) a zatknout Nassera R. Ten nyní patří k hlavním podezřelým. Kromě obchodu s drogami a násilností mu hrozí i postih za peněžní podvody.
Z dat, která vyšetřovatelé z aplikace Encrochat získali, nyní těží po celém světě. O sérii úspěšných zátahů na drogové dealery už informovala média z Británie, počet zadržených přesáhl tisícovku. Německé úřady prolomení Encrochatu přirovnávají k "šokové vlně", která se nyní valí na organizované zločince po celé Evropě.
Klanové války
Kriminalitu klanů pocházejících původem z arabských zemí nebo z Ruska řeší úřady v Berlíně dlouhodobě. Média v té souvislosti popisují "paralelní společnost", která se v jejich okolí vytváří, ale také jejich závislost na spolupráci s "běžnými lidmi", například lékaři, kteří je zásobují vybranými léky.
Členové klanu se často pokouší vymáhat vlastní verzi spravedlnosti. Řeší tak například spory o teritorium, jindy je ale příčinou i etnické pnutí nebo nábožensky motivovaná otázka cti.
Problém podle vyšetřovatelů narůstá. Čečencům, kteří ve městě operují hlavně poslední dekádu (tedy mnohem kratší dobu než klany původem z Libanonu jako Remmo), totiž narůstají ambice. Arabské konkurenci se nechtějí podřídit a naopak si dělají nárok na podíl na místním trhu s drogami.
