Londýn - Více než 5000 lidí ročně se podle údajů OSN stane obětí takzvaných vražd ze cti. Na problém, který se s příchodem přistěhovalců rozrůstá i v komunitách v Evropě a Severní Americe, upozorňuje Jasvinder Sanghera, Britka z indické rodiny.
Úřady by podle ní neměly promíjet žádné násilí, jakkoli ho útočníci ospravedlňují kulturními tradicemi.
"Mnozí odborníci v Británii jsou vyškoleni ke kulturní citlivosti, to ale znamená, že jim musíme pomoci překonat strach z toho, že je někdo označí za rasistu. Dělají to pachatelé, aby je donutili přimhouřit oči," uvedla pro CNN.
Drtivá většina napadených jsou ženy, vraždám často předcházejí různé formy násilí. Některé lidskoprávní organizace upozorňují, že počet vražd ze cti může být celosvětově až čtyřikrát vyšší, než udávají oficiální data.
Na helplinku volá až 500 lidí za měsíc
Jasvinder byla vychovaná v rodině vyznávající tradiční indické náboženství sikhismus. V patnácti letech utekla z rodného města Derby ve střední Anglii, aby unikla sňatku z donucení.
Její sestra se rodině nepostavila a po několika letech v nešťastném manželství se upálila. Přes prosby o pomoc jí rodiče k rozvodu nepomohli, v zájmu zachování rodinné cti.
Za muže, kterého si Jasvinder odmítla vzít, se nakonec musela provdat její další sestra, opět pro zachování pověsti v rámci komunity. Sňatku z donucení se nevyhnulo ani zbylých pět dívek v rodině.
Od útěku z domova Jasvinder své rodiče nikdy neviděla. Po zkušenostech s praktikami místní sikhské komunity založila organizaci Karma Nirvana, která v Británii pomáhá obětem násilí spojeného s pofiderním pojmem "čest rodiny" a na problematiku upozorňuje širokou veřejnost. Z části ji financuje britská vláda.
Na helplinku Karmy Nirvany se měsíčně dovolá asi 500 lidí. Telefonují například šokovaní učitelé, kterým jejich osmileté žačky znenadání oznámí, že se pojedou vdávat do Pákistánu.
Skutečné počty dětí přistěhovalců, které už mají britské občanství a musí čelit životu v komunitách uznávajících princip ochrany rodinné cti, jsou ale velmi obtížně zjistitelné.
Spouštěčem může být i používání mobilu
Na svých přednáškách Jasvinder upozorňuje nejen na sňatky z donucení, kde vzepření může vést až k vraždě, ale na spoustu dalších podnětů, které vyvolávají násilí ve jménu cti i v komunitách ve Velké Británii.
"Problémem může být nechat si udělat piercing do nosu, obarvit si vlasy narůžovo, používat mobilní telefon, navštěvovat sociální sítě - všechny tyto věci může rodina, která uznává princip cti, považovat za zahanbující," vypočítává Jasvinder.
K rizikovým faktorům patří i vztahy s muži, které rodina dívkám nevybrala, jiná sexuální orientace nebo třeba žádost o rozvod. Pachatelem násilí je většinou mužský příslušník rodiny, v její hierarchii ženám nadřazený.
Některé státy povolují pachatelům nižší tresty
Asi největší počet mediálně známých případů vražd ze cti má původ v muslimských komunitách. Jejich představitelé se ale brání, že vraždy ze cti nejsou záležitostí náboženství, ale navazují na přísné kulturní tradice, které dodržují právě i sikhové.
Sikhismus je co do počtu příslušníků páté nejrozšířenější náboženství na světě. Má silné zastoupení v Indii, Pákistánu a Bangladéši. Princip cti je zde uznáván stejně jako v některých muslimských zemích.
Podle Human Rights Watch mají některé muslimské státy jako například Irák, Kuvajt, Sýrie a Jemen uzákoněný nižší trest za vraždy ze cti než za vraždy spáchané s jiným motivem. Do této skupiny zemí lze podle organizace zařadit i Egypt a Jordánsko, kde už v minulosti rovněž došlo k podobné interpretaci zákonů.
Reálné zneuctění pověsti rodiny je přitom ve většině případů minimálně diskutabilní. Haneen Baker, jordánská aktivistka z hnutí No Honor in Crime, uvádí, že většina vražd ze cti v Jordánsku se týká zakázaných vztahů. Říká, že podle místního tisku přitom 80 procent dívek, jež se staly jejich oběťmi, nikdy nemělo nemanželský sex.
