Snila o cestě do Evropy, skončila jako prostitutka v Itálii. "Nenáviděla jsem sama sebe," říká

Kateřina Vítková Reuters Kateřina Vítková, Reuters
7. 6. 2016 12:42
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) jen loni dorazilo do Itálie po moři přes 5600 žen z Nigérie (v roce 2014 jich bylo asi 1200). Čtyři z pěti přitom skončily mezi prostitutkami. Pašeráci k lukrativnímu byznysu využívají současného chaosu kolem uprchlíků a lákají k cestě za "lepším životem" další mladé ženy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Abuja - Jako dítě snila o tom, že se dostane na univerzitu. Místo toho nigerijská školačka Mary odjela v šestnácti letech na popud své rodiny do Itálie. Za prací.

Příbuzní doufali, že vydělá peníze a pomůže jim vymanit z chudoby. Realita ovšem byla jiná. Mary skončila v rukou pašeráků lidí a tři roky byla nucena na jihu "vysněné" Evropy pracovat jako prostitutka.

Dnes je jí pětatřicet a je zpátky v Nigérii. Poté, co ji zatkla italská policie a Mary se musela v roce 2001 vrátit zpátky do Afriky, se jí rodina zřekla.

"Vrátila jsem se bez ničeho," svěřila se reportérům agentury Reuters. "Nenáviděla jsem sama sebe."

Převaděči využívají chaosu kolem uprchlíků

Její příběh sice není nejnovější, ale stále aktuální. Pašeráci lidí využívají chaosu kolem uprchlické krize, a do Evropy tak každý rok míří tisíce žen a dívek, které se jim upíšou výměnou za pomoc. A pak svůj dluh roky splácejí jako nevěstky.

Mladé Nigerijky ze státu Edo jsou pro pašeráky hotovým pokladem. Nigérie má podle nejnovější zprávy Global Slavery Index osmý největší počet otroků na světě. Je jich bezmála 900 000.

Země patří mezi hlavní zdroje žen převážených do Evropy, které pak skončí mezi prostitutkami. Právě z převážně křesťanského nigerijského státu Edu pak podle OSN pochází alespoň 9 z 10 takovýchto Nigerijek.

Třímilionové Edo přitom nepatří k nejchudším nigerijským státům, ale má zkušenosti s migrací do Itálie a lidé v něm stále věří v uskutečnění "evropského snu".

"Oběti jsou stále mladší dívky, převážně z venkovských oblastí. Jsou mnohem náchylnější k tomu, věřit pozitivním příběhům o lidech, kteří se dostali do Evropy a neskončili mezi prostitutkami," vysvětluje pohnutky Katharine Bryantová z lidskoprávní nadace Walk Free Foundation.

Bojí se, že jejich rodiny stihne neštěstí

K pašeráckým gangům dívky neváže jen dluh, který může dosáhnout i 100 000 dolarů. Dohody o převozu mohou být vázány i tradičními náboženskými rituály - dívky potom věří, že pokud nezaplatí, jejich rodiny může stihnout neštěstí.

"Vzali mě do svatyně místního lékaře a řekli mi, že musím zakousnout kuře, aby se jeho krev smísila s mými vlasy a nehty a zapečetila dohodu v rámci rituálu 'juju'," vzpomíná Mary.

Současná generace si podle ní neuvědomuje možné následky svých činů. "Na rozdíl ode mě přesně vědí, do čeho jdou, když souhlasí s odchodem do Itálie za prací," tvrdí. "Nechápou však, jakému traumatu budou čelit."

Popisuje přitom, jak se sama musela několik let prodávat za peníze. Bili ji, vyhrožovali pistolí a nutili sledovat znásilňování teprve 14leté dívky.

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky
Autor fotografie: Jiří Kropáček

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Podle OSN se mladé ženy nechávají podvést a mnohdy nepřemýšlejí nad tím, kolik let budou svůj dluh splácet. Často přitom "skočí na udičku" starším Nigerijkám, které se v minulosti samy ocitly v roli svých nynějších obětí. Takzvané "madam" tvoří až polovinu pašeráků v Nigérii. Kruh se díky nim roztáčí dál. I za matkou Mary kdysi přišla nějaká žena. A poradila jí poslat dceru do Evropy.

Do Evropy lodí i letadlem

Z Nigérie převaděči dívky odvezou do Libye a pak je pošlou na přeplněných lodích přes Středozemní moře do Evropy.

Někdy ale ženy posílají na starý kontinent letadlem. Přeci jen pro ně jde o "zboží", ve kterém mají peníze. "Nechtějí riskovat kvůli nebezpečnému přejezdu přes moře," vysvětluje Mikael Jensen z Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) loni do Itálie po moři dorazilo přes 5600 Nigerijek (v roce 2014 jich bylo asi 1200), čtyři z pěti posléze skončily jako prostitutky.

"Pokud nebude nikdo nakupovat, nikdo nebude prodávat," řekl agentuře Reuters úředník z nigerijského protipašeráckého úřadu NAPTIP.

Rozsáhlé potíže na Nigérii navázaného organizovaného zločinu napříč Evropou přiznává i Europol.

NAPTIT podle Reuters loni pomohl v Nigérii zachránit na 1340 obětí. Problém ale zůstává i poté, co jsou ženy zachráněny z pašerácké sítě. "Rodiny jsou někdy nepřátelské a nemají zájem o to, dostat je nazpět," říká koordinátorka Veronica Umaru z nadace WOTCLEFF (The Women Trafficking and Child Labour Eradication Foundation).

Když byla Mary vrácena zpět do Nigérie a odmítnuta vlastní rodinou, paradoxně doufala v cestu zpátky do Itálie. Pak ji ale vzala pod křídla nigerijská nezisková organizace Girl's Power Initiative. Naučila ji, jak začít podnikat, a povzbuzovala v tom, aby pomáhala dalším obětem.

 

Právě se děje

Další zprávy