Ruská státní energetická skupina Rosatom uvedla, že se vznítila jedna z chladicích věží, která je určena k chlazení jaderných reaktorů. Jaderný dozor OSN žádný dopad na jadernou bezpečnost nezaznamenal. Příčina nedělního požáru zůstává podle serveru Newsweek nejasná.
"Skutečnost, že se zařízení nachází na frontové linii a je provozováno pod mimořádným tlakem - na jeho klíčové provozní systémy (konkrétně dodávky vody a elektřiny) i na jeho ukrajinský personál (který čelí šikaně a pracuje v aktivní válečné zóně) - také znamená, že pro Rusko by bylo poměrně snadné ohlásit incident jako nezaviněnou nehodu nebo svalit vinu na ukrajinskou armádu či personál," hodnotí situaci think-tank Royal United Services Institute (RUSI).
Britský think-tank po požáru v největší evropské jaderné elektrárně znovu také vydal svou analýzu ze září 2023. Rizika se podle něho týkají "nejen hrozby ruské sabotáže, ale také postupného zhoršování stavu zařízení, které je už více než dva roky vystaveno extrémním provozním podmínkám".
Špinavá bomba je směs výbušnin, například dynamitu, a radioaktivního prášku nebo peletek, která po výbuchu způsobí rozptýlení. "Moskva se může rozhodnout záměrně vyvolat poruchu klíčových bezpečnostních systémů nebo zasáhnout části zařízení, aby se radioaktivní materiál uvolnil do okolí," uvedla RUSI.
Momentálně je šest reaktorů od září 2022 v režimu odstávky. Její jediné zbývající elektrické vedení dodává proud potřebný k zabránění roztavení reaktorů.
Dmitrij Gorčakov, expert na jadernou energetiku z mezinárodního ekologického projektu Bellona, který poskytl rozhovor ruskému opozičnímu serveru Meduza, si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin by rád zapojil do plného provozu alespoň jeden reaktor. "Těžko říci, do jaké míry si ruské úřady uvědomují rizika takového spuštění. Určité přípravy však můžeme pozorovat již nyní," tvrdí Gorčakov.
"Spočítali jsem, že pro ně nemá smysl restartovat více než jeden blok, protože by jednoduše nebylo kam odvádět elektřinu. Neexistují žádné energetické sítě, které by ji posílaly mimo okupovaná území, a spotřeba na samotných okupovaných územích není příliš vysoká. Navíc by po případných problémech s řízením byl celý provoz elektrárny ochromen," tvrdí jaderný expert z organizace, která sídlí v norském Oslu.
Nepochybně se podle něj jedná o velmi zvláštní hazard. "Jestli si Rosatom myslí, že opětovné spuštění ukáže, že 'teď už je tady Rusko napořád, teď už tady bude klid' a tak dále - je to fantazie," je přesvědčen Gorčakov, podle kterého by poškození jedné chladicí věže znamenalo pro spuštění celé elektrárny problém, pro spuštění jednoho nebo dvou reaktorů však není potřeba.
Expert z organizace Bellona si myslí, že věž mohla být cílem útoku ukrajinských dronů, protože v ní Rusové skrývají vojenskou techniku a zbraně. "Je to daleko od areálu samotné elektrárny, to znamená daleko od očí Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Rusové se mnohem méně stydí umístit tam vojsko. A pokud je Ukrajinci uvidí, mohou takové zařízení považovat za legitimní vojenský cíl," tvrdí Gorčakov, který ale důkazy o ukrajinském útoku nemá.
