Washington - Barack Obama potvrzuje, že pro izraelskou vládu nebude tak příjemným partnerem, jako byl jeho předchůdce George Bush.
Obzvláště poté, co volby vynesly do čela izraelského kabinetu pravicového politika Benjamina Netanjahua.
Ačkoliv se oba muži zatím vyhýbají přímé kritice druhé strany, zásadní spor o budoucnost židovských osad na Západním břehu Jordánu ukazuje na rozdílné představy Izraelců a Američanů.
Bílý dům jasně deklaruje, že mírové řešení blízkovýchodního konfliktu je možné jen při zajištění existence dvou států - izraelského a palestinského - vedle sebe. Žádá také zastavení dalšího rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu, v nichž nyní žije už na 300 tisíc Izraelců.
Netanjahu ale o právu Palestinců na vlastní stát zatím nehovoří, přičemž v minulosti se několikrát zmínil o tom, že takové řešení není v bezpečnostním zájmu židovského státu.
A moratorium na rozšiřování osad odmítá s odůvodněním, že je třeba zajistit jejich obyvatelům prostor pro "přirozený růst." Slibuje pouze, že Izrael už nebude stavět nové osady, pouze rozšíří ty už existující.
Obama v noci na dnešek zopakoval své negativní stanovisko izraelskému ministru obrany Ehudu Barakovi. "Obama a Barak tak Bílý dům opouštěli, aniž dosáhli shody," uvedl jeden z izraelských činitelů, který si nepřál být jmenován.
Barak prý nejprve jednal dvě hodiny s poradcem amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Jimem Jonesem, poté se k nim překvapivě na necelou čtvrthodinu přidal i Obama
Americký prezident jede tento týden na Blízký východ, v Káhiře má pronést projev adresovaný muslimům celého světa. Očekává se, že Izraelci pro ně nepopulární výzvy ke zmrazení výstavby osad uslyší znovu.
"Každá strana má své závazky. Na izraelské straně mezi ně patří zastavení výstavby osad," řekl americký prezident minulý týden po setkání se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem.
Tomu ale připomněl, že závazky mají i Palestinci. Musejí skoncovat s terorismem a ze školních osnov odstranit agresivní protiizraelskou rétoriku.
Ačkoliv Spojené státy jsou pro Izrael nejdůležitějším a hlavním spojencem, Netanjahu zatím nenaznačuje, že by ustoupil. Podle něj rozšiřování osad musí pokračovat.
Potvrdil to dnes také izraelský ministr životního prostředí Gilad Erdan. Podle něj se dohodli na další výstavbě osad v roce 2004 americký prezident George Bush a tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron. A Bílý dům by prý měl tuto dohodu ctít.
Americko-izraelské vztahy už v minulosti procházely občasnými turbulencemi.
Například v roce 2000 americký Kongres židovskému státu pohrozil sankcemi poté, co izraelská vláda chtěla prodat Číně sofistikovaná letadla včasného varování a kontroly AWACS. Izraelci pak raději obchod zrušili.
Spor mezi oběma zeměmi propukl kvůli výstavbě osad na Západním břehu Jordánu už na začátku devadesátých let, kdy prezident George Bush starší hrozil Izraeli zastavením hospodářské pomoci.
