Obama pracuje na usmíření Izraele se všemi muslimy

Roman Gazdík
11. 5. 2009 13:12
Podle jordánského krále je však třeba jednat rychle, jinak hrozí otevřená válka
Dočká se míru? Protiizraelská demonstrace v Ammánu během války v Gaze na přelomu roku
Dočká se míru? Protiizraelská demonstrace v Ammánu během války v Gaze na přelomu roku | Foto: Reuters

Washington - Vláda Spojených států údajně připravuje velký komplexní plán na vyřešení blízkovýchodního konfliktu, se kterým se republikánské i demokratické administrativy potýkají už více než šedesát let.

A podle krále Abdalláha z Jordánska, které je jedním ze dvou arabských sousedů Izraele udržujících se židovským státem diplomatické styky, by měla iniciativa vyřešit nesváry mezi Izraelem a všemi sedmapadesáti muslimskými státy.

Abdalláh to řekl v interview pro britský list The Times.

Řešení 57 států

Spojené státy mají v oblasti klíčové slovo, poslední dva prezidenti, Bill Clinton a George W. Bush, se však snaze dosáhnout míru mezi muslimy a Izraelci začali věnovat teprve v závěru svého osmiletého mandátu, který pak skončil dříve, než se znesvářené strany na čemkoliv dohodly.

Obama se naproti tomu vleklému sporu věnuje hned od začátku. Plán přezdívaný "řešení 57 států" by znamenal, že Izrael bude uznán všemi 57 státy, které tvoří Organizaci islámské konference (OIC).

Palestinský prezident Mahmúd Abbás o míru jednat chce
Palestinský prezident Mahmúd Abbás o míru jednat chce | Foto: Reuters

"Podle naší nabídky je s otevřenou náručí přijme třetina světa. Budoucnost neleží za řekou Jordán, na Golanských výšinách, nebo na Sinaji," vyjmenoval král místa, na kterých se má rozkládat tzv. 'Velký Izrael', o který usilují religiózní židovští osadníci Západního břehu. "Budoucnost je Maroko u atlantického pobřeží a Indonésie v Pacifiku," dodal.

Za rok válka?

Obama údajně iniciativu s králem probíral minulý měsíc ve Washingtonu a o jejích detailech bude v dalších týdnech hovořit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, egyptským prezidentem Husním Mubarakem a jeho palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem.

Očekává se, že veřejně by o plánu měl americký prezident promluvit 4. června v Káhiře ve svém slíbeném velkém projevu k muslimům. Podle The Times by pak mohla mírová konference - zřejmě podobná té v roce 1991, kdy jednal Izrael se svými arabskými sousedy v Madridu - následovat už v červenci nebo srpnu. 

A podle jordánského krále je třeba jednat rychle.

"Pokud budeme naše mírová jednání protahovat, bude zde v průběhu dalších dvanácti až osmnácti měsíců další konflikt mezi Araby nebo muslimy a Izraelem," řekl Timesům.

Nová izraelská vláda Benjamina Netanjahua
Nová izraelská vláda Benjamina Netanjahua | Foto: Veronika Lehovcová Suchá

Neústupný Netanjahu

Obama však má před sebou velký problém. Nová izraelská vláda Benjamina Netanjahua zatím není ochotna ani deklarovat, že myšlenku samostatného palestinského státu podporuje, natož jednat o jeho hranicích.

Podle pozorovatelů je nicméně jakýkoli mír mezi Palestinci, arabskými státy a Izraelem bez předchozího uznání palestinského státu iluzí.

Kromě neshod ohledně palestinského státu má Izrael ještě nevyřešené územní spory s Libanonem a Sýrií. Předchozí izraelská vláda nabízela Syřanům za mírovou smlouvu navrácení Golanských výšin, které Izrael okupuje od roku 1967, od bojů v Gaze na přelomu roku však rozhovory ustaly.

Netanjahu v neděli řekl svému kabinetu, že nemá v úmyslu Golany Syřanům vracet.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 35 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy