Zástupci Fideszu označují debaty o Fu-tanu za irelevantní a infantilní. Zhruba rok před parlamentními volbami se ale výstavba pobočky šanghajské univerzity v centru města stala důležitým politickým tématem, které vládu přimělo zásadně změnit rétoriku. O smysluplnosti takového kroku totiž není přesvědčena ani víc než třetina Orbánových podporovatelů, jejichž hlasy bude premiér s autoritářskými sklony potřebovat, pokud si má po volbách udržet moc. V čele země stojí s přestávkou už patnáct let a teprve nyní má opozice podle analytiků poprvé reálnou šanci ho porazit.
Výstavba kampusu za zhruba 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) by měla být financována prostřednictvím státní půjčky od Číny, a tedy následně splácena maďarskými daňovými poplatníky, jak zjistil investigativní server Direkt36. "Stálo by to skoro tolik, na kolik vyjdou ročně všechny maďarské vysoké školy dohromady," míní Patrik Szicherle, analytik z think-tanku Political Capital v Budapešti.
Stavět se má na pozemcích, kde byly až dosud plánovány koleje pro běžné a nízkopříjmové maďarské studenty. Náklady za údržbu celého kampusu po jeho plánovaném dokončení v roce 2024 by připadly státu. Studium i vstup do chystané knihovny by si museli zájemci sami platit.
A právě to je argument, kterého využila maďarská opozice. "Otázka Fu-tanu je otázkou toho, jestli budeme svobodný národ," nechal se slyšet na demonstraci proti projektu na začátku června primátor Budapešti, zástupce opozičního hnutí Dialog pro Maďarsko Gergely Karácsony. Protestující drželi nad hlavou cedule s nápisy "maďarské peníze pro maďarské studenty" a "nebudeme kolonií".
"Byl to první masový protest v post-covidové éře a vládě přinesl potíže s tím, podmínky projektu vysvětlovat. Celý je totiž v rozporu s anti-komunistickou rétorikou strany Fidesz," míní analytik Szicherle. Orbán, který se k moci dostal jako liberální bojovník proti komunistickému režimu v Maďarsku na přelomu 80. a 90. let, se postupně proměnil v pravicově konzervativního a nacionalistického politika, hlasitě se vymezujícího proti "levicové" konkurenci.
"Komunistů se nebojíme, už jsme je jednou porazili. Víme přesně, co dělat, a ekonomickou spolupráci s nimi … považujeme za obzvlášť důležitou," říká maďarský premiér. Státy jako Čína navíc podle něj "začínají každou mezinárodní schůzku ujištěním, že jim jde jen o praktickou spolupráci", citovala ho agentura Reuters.
Maďaři se bojí dluhové pasti
Projekt Fu-tanu ale budí znepokojení i s ohledem na riziko takzvané "dluhové pasti", před kterou varují ekonomové v souvislosti s půjčkami od komunistické Číny. Potýká se s ní například Černá Hora, která nedávno neúspěšně žádala Evropskou unii o pomoc se splácením miliardového čínského úvěru určeného na výstavbu dálnice.
Samo Maďarsko už si půjčku v Pekingu vzalo i na výstavbu železniční trati z Budapešti do srbského Bělehradu. Tu analytici označují za "šílenou". Mimo jiné proto, že odhady návratnosti investice se pohybují mezi 180 až 200 roky.
"Projekt univerzity je pro obyvatelstvo snáze pochopitelný než tato relativně obskurní železnice," vysvětluje Szicherle, proč až právě Fu-tan vyvolal v Maďarsku takový rozruch.
Referendum? Možná
Zákon, který v úterý odhlasoval parlament v Budapešti, počítá s tím, že vláda bude muset poslancům reportovat o přípravě a odhadovaných nákladech výstavby kampusu a že konečný hlas v rozhodování by měl mít lid prostřednictvím referenda. "Stala se z toho politická otázka a měli bychom o tom rozhodnout způsobem, který je nejvíc přijatelný pro všechny," oznámil Viktor Orbán minulý týden na tiskové konferenci.
Budapest’s 9 district mayor renamed 4 streets near government’s planned Chinese #Fudan university site. “Free Hong Kong Road,” “Uyghur Martyrs’ Road,” Dalai Lama Road,” & “Bishop Xie Shiguang Road” Mass protests Saturday made govt back-pedal on plans #Hungary pic.twitter.com/DKe9yBtIxt
— Lydia Gall (@LydsG) June 7, 2021
Referendum by se ale konalo až po parlamentních volbách příští rok, a pokud v nich Fidesz zvítězí, je dost dobře možné, že žádné referendum ani nebude. Podobně Orbán postupoval v rozhodování o dostavbě jaderné elektrárny Paks ruskou státní společností Rosatom. Hlasování se naopak uskutečnilo v otázce migrace - nepřišlo k němu ale dost lidí, aby bylo platné.
Politická opozice nyní v případě Fu-tanu ohlásila dílčí vítězství. "Je ale důležité poznamenat, že Fidesz změnil svůj postoj jen rétoricky," upozorňuje analytik Szicherle. Hlavním záměrem ohlášení referenda podle něj bylo odvést v tuto chvíli pozornost od dalšího sporného opatření, které parlament odhlasoval ve stejný den a které zakazuje "propagaci homosexuality a změny pohlaví" před nezletilými.
Zákon je přirovnáván k ruskému nařízení z roku 2013. Příslušníci LGBTQI+ menšin a obhájci lidských práv ho označují za diskriminační a obávají se, že boj proti "ideologii LGBT" se stane klíčovým tématem politické kampaně Fideszu. Podobně jako tomu bylo v případě vládnoucích národních konzervativců vloni v Polsku.
Viktor Orbán bude příští rok poprvé v historii čelit spojenectví všech opozičních stran - od zeleně smýšlejícího Karácsonyho Dialogu po Maďarsko, přes socialisty až po krajně pravicové hnutí Jobbik. Průzkumy naznačují, že oba bloky, vláda a protifideszovská opozice, jsou na tom s podporou velmi podobně. Výsledek je proto s tak velkým předstihem prakticky nemožné odhadovat. "Volby v Maďarsku navíc nejsou zcela férové. Vládní strana má kontrolu nad médii, včetně veřejnoprávní televize," uzavírá Szicherle.
