Praha - Evropa selhala v ochraně uprchlíků. Zhruba tak se dá shrnout poselství Lékařů bez hranic (MSF), rozepsané v nové zprávě "Překážky na cestě do Evropy".
"Nejenže Evropská unie a evropské vlády selhaly v řešení krize, ale také aktivně zhoršily podmínky tisíců zranitelných mužů, žen a dětí. Tím, že se soustředily na politiku odstrašování, a jejich reakce na humanitární potřeby prchajících lidí byla chaotická," uvedl ředitel operací Lékařů bez hranic Brice de le Vingne.
Zpráva stojí na svědectvích pracovníků, ale i pacientů či lidí, s nimiž se během své práce setkali. Rozebírá čtyři zásadní kroky, které Evropa udělala a které měly značně negativní dopady.
Aktuálně.cz přehledně shrnuje, v čem Evropa podle Lékařů bez hranic selhala. A jak se dá nastalá situace řešit.
Krok č. 1: Útěk
Problém:
Opustit rodnou zemi je těžké samo o sobě. Asi 85 procent lidí, kteří vloni dorazili do Evropy, přišlo ze zemí, které "produkují uprchlíky". Polovina ze Sýrie, pětina z Afghánistánu a další například z Iráku, Eritreje, Somálska či Súdánu. Řadě uprchlíků navíc cestu do Evropy zkomplikovali vykořisťovatelé, kteří zneužili jejich situaci. Prchající lidé mnohdy nemají legální možnost, jak dosáhnout lepšího života v Evropě. Musejí proto volit nebezpečné cesty.
Svědectví:
"Když jsme byli na cestě, prožívali jsme tragédii horší, než byla sama válka. Tragédii býti uprchlíkem: procházení mnoha nebezpečími a nenacházení země, která vás uvítá.“ (nejmenovaný muž ze Sýrie)
Řešení:
Důvody, proč lidé opouštějí domov a svoji zem, se různí. O jejich ochraně proto nelze rozhodovat pouze na základě státu, ze kterého přicházejí, nebo na základě jejich národnosti. Je nutné posoudit jejich konkrétní příběh. Je nutné vyhýbat se diskriminaci.
Krok č. 2: Cesta přes moře
Problém:
Migranti a uprchlíci na cestě do Evropy nemohou využít legálních cest. A tent ofakt se hojně zneužívá. Lidé na cestě k lepšímu životu riskují smrt na moři. Na moři loni zemřelo podle dostupných údajů nejméně 3771 lidí.
Svědectví:
"Měli jsme na sobě těžké zimní oblečení. Já jsem celkem dobrý plavec, ale moje žena není. Mému synovi je jen rok a půl. Popadli jsme záchranný kruh a plavali. Naše vlněné a kožené šaty byly stále těžší a začali jsme být unavení. Začal jsem křičet… ve vodě jsme byli hodinu. Tu hodinu si budu pamatovat celý svůj život. Představte si, jak těžké je držet v náručí svého syna a nebýt už schopen ho unést. Byl jsem na pokraji toho, že bych nás oba pustil ke dnu." (nejmenovaný muž ze Sýrie, srpen 2015)
Řešení:
Legální alternativy k nebezpečnému překonávání moře v podstatě neexistují. EU se soustředí na blokování uprchlické vlny a vojenské operace proti pašerákům. Unie se na konci roku 2014 rozhodla přerušit operaci Mare Nostrum, která zachránila na 170 tisíc lidí, a raději zvolila varianty, které usilují spíše o posílení vnější ochrany hranic (operace Frontexu Triton a Poseidon). Tzv. "search and rescue" operace jsou důležité pro záchranu životů, ale nejsou řešením pro nucenou migraci přes moře.
Přehlíženou legální alternativou by mohl být například přechod suchou nohou z Turecka do Řecka či do Bulharska. Lékaři bez hranic také navrhují vytvořit proaktivní pátrací mise ve Středozemním moři co nejblíže místům, odkud lodě s uprchlíky vyplouvají.
EU by měla poskytnout bezpečné a legální možnosti pro žadatele o azyl. Například aby uprchlíci mohli žádost podat už na vnějších hranicích EU.
Krok č. 3: Příchod do Řecka a Itálie
Problém:
Po šťastném opuštění lodi na řeckých březích Evropy čeká uprchlíky další kolotoč. Musejí pochopit registrační proces, pokusit se dohledat základní služby a nalézt si úkryt. Podmínky jsou mnohdy nedostačující, ať už při registraci, nebo v dočasných táborech. Chybí čistá voda i deky, na některých ostrovech i celá přijímací centra. Registrační proces v Řecku je proměnlivý a složitý, nedostatek informací vede k chaosu.
Itálie přijímá uprchlíků mnohem méně a je na jejich přijímání lépe připravena. I v Itálii se ale projevují problémy s celým procesem a základními službami.
Svědectví:
"Viděli jsme řadu těhotných žen a dětí, které několik dní postávaly v bahně. Déšť je promáčel a ony neměly čím se ochránit. Některé z nich na sobě měly jenom tričko. Nemohly už stát, protože měly nohy nateklé z nekonečného mokra….registrační proces se navíc neustále mění, k lidem ani humanitárním organizacím se nedostanou žádné informace. Je to úplně nelidské." (koordinátor MSF v Řecku)
Řešení:
Podmínky v Řecku jsou morálně a eticky nepřijatelné, zejména vzhledem ke zranitelnosti uprchlíků. Řecko se soustředí hlavně na policii a registrační proces, poskytovat základní potřeby nezvládají. Situace v Řecku je ale i kolektivní chybou, a to zejména vadného azylového systému EU. Nutné je investovat do přijímacích procedur namísto odstrašování.
Krok č. 4: Přechod z jihu na sever
Problém:
Lidé dorazivší do Řecka se rychle vydávají dál na sever západobalkánskou cestou a míří nejčastěji do Rakouska, Německa či Švédska.
V první polovině loňského roku byla cesta nebezpečnější, alespoň s ohledem na hlášení o krádežích a bití. Mezi červencem až listopadem lidem cestu usnadnily legální tranzitní cesty. V listopadu ale padla opatření, která uprchlíkům cestu usnadňovala.
Nové rozhodnutí umožnilo průchod jen lidem ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Domino efekt v minulém roce pak vyvolalo uzavírání hranic a nedostatečná koordinace mezi evropskými státy.
Svědectví:
"Mám pocit, že je to cesta z pekla do neznáma." (Syřanka, matka dvou malých dětí, říjen 2015).
Řešení:
Uprchlíci se na cestě po Evropě kvůli rozhodnutím států a nedostatečné koordinaci mezi nimi ocitali často jakoby v zemi nikoho a museli volit nebezpečné varianty. Pašeráci si mnuli ruce. Pokud nefunguje celkový azylový systém EU, je třeba investovat do bezpečných variant vnitroevropských přesunů uprchlíků.
