Atény – Několik hodin po referendu, ve kterém Řekové odmítli 5. července podmínky věřitelů, zvonil či blikal u Vladimira Putina v Kremlu telefon.
Na druhé straně byl Alexis Tsipras, řecký premiér. Putin byl vůbec první státník, se kterým po referendu mluvil. Ne někdo z Evropské komise či politiků členských zemí EU, ale ruský prezident.
Seriózní a velmi respektovaný řecký deník To Vima tři týdny od referenda s odvoláním na své zdroje z vlády napsal, že šlo o víc než jen o společenskou konverzaci nebo gratulace.
V sázce bylo podle listu už tehdy – v pondělí 6. června ráno – setrvání Řecka v eurozóně.
"Tsipras žádal Putina o půjčku deset miliard dolarů, která by zemi pomohla překonat obtíže při opuštění eura a znovuzavedení drachmy," napsal deník s odkazem na své zdroje.
Oba politici údajně už dříve takovou možnost probírali, Moskva měla zájem na tom, aby se Řecko zapojilo do projektu Turkish Stream. Stavby plynovodu, vedoucího z ruského pobřeží Černého moře do Turecka a dále na řeckou hranici.
Putin ale během telefonátu sdělil řeckému premiérovi negativní odpověď. Rozhodl se, že peníze nepůjčí, píše řecký deník.
Následovala už známá historie. Tsipras jel do Bruselu jednat s evropskými státníky a nakonec podepsal na summitu dohody, které předpokládají ještě tvrdší reformy a úspory, než jaké Řekové v referendu odmítli.
Nikdo ale oficiálně žádná jednání o ruské půjčce nepotvrzuje. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl novinářům, že Řecko od Ruska žádnou finanční pomoc nežádalo. Ani před Tsiprasem, ani za něj.
Bývalý řecký ministr Janis Varufakis, který odstoupil krátce po referendu, řekl britskému deníku The Guardian, že ve vládě "byla skupina ministrů, vážně se zabývajících opuštěním eura". Blíže to však nespecifikoval.
Tsipras byl podezříván už na jaře z toho, že vidí v Rusku možného spojence Řecka, pokud rozhovory s partnery z Evropské unie a eurozóny selžou. Popíral však, že má takové myšlenky, přestože jeho vláda od počátku zdůrazňovala, že není pro pokračování sankcí EU vůči Rusku kvůli válce na Ukrajině.
Agentura Bloomberg ve své analýze uvádí, že Atény měly jen dvě možnosti, pokud by žádaly pomoc mimo Evropskou unii. Čínu a Rusko.
Čína zájem neměla, té jde především o úspěch jejích firem při privatizaci přístavu v Pireu. Rusko bylo ochotnější naslouchat.
Deset miliard dolarů by podle agentury pro Moskvu ani při ekonomickém propadu způsobeném sankcemi a poklesem cen ropy nebyl problém. Spíše si Putin a jeho okolí vyhodnotili, že pomoc Řecku by přinesla Rusku více rizik než výhod.
