Nová studená válka. Čína na Kubě staví tajnou základnu, která bude špehovat jih USA

Jana Václavíková Jana Václavíková
14. 6. 2023 14:07
Ostrov, který se na začátku studené války stal epicentrem jaderné krize, se po šedesáti letech v souvislosti se špehováním znovu dostává do centra pozornosti. Místo Sovětského svazu buduje na Kubě svou špionážní síť komunistická Čína.
Setkání prezidenta Kuby Miguela Díaz-Canela s prezidentem Číny Si Ťin-pchingem.
Setkání prezidenta Kuby Miguela Díaz-Canela s prezidentem Číny Si Ťin-pchingem. | Foto: Ding Lin / Xinhua News / Profimedia

Na ostrově ležícím 160 kilometrů jižně od americké Floridy by Čína měla vybudovat špionážní základnu. Přestože vláda ve Washingtonu zpočátku informaci zveřejněnou deníkem The Wall Street Journal odmítala, o víkendu přiznala, že o plánech Pekingu ví. 

Ačkoliv Čína spravuje své špionážní strategické objekty na Kubě už několik let, připravovaná tajná základna znepokojuje Američany mnohem víc. Umožňovala by sledovat elektronickou komunikaci na jihovýchodě USA, kde se nachází mnoho vojenských základen, a monitorovat americkou lodní i leteckou dopravu. Peking by rovněž byl schopen odposlouchávat telefonní hovory, číst e-maily a zachytávat satelitní přenos.

Peking už také podle zdrojů tohoto listu Kubě poslal miliardy dolarů za to, že bude základnu hostit a obě země dosáhly dohody. Ostrov, kde od 50. let minulého století neomezeně vládne komunistická strana, se dlouhodobě potýká s chudobou.

"Zprávy o čínské špionážní základně na Kubě by neměly překvapit nikoho, kdo sleduje čínskou expanzivní politiku posledních let," říká pro Aktuálně.cz americký novinář Greg C. Bruno. "Peking se dlouho snaží napadat Spojené státy na jejich vlastním hřišti a usiluje o rozšíření svých vlivových operací po světě. Tohle je jen nejnovější příklad," upozorňuje.

Fake news, reaguje Kuba

Čína je podle sinologa Davida Gardáše z projektu Sinopsis v této sféře stále aktivnější a chová se více asertivně. "Mění to pravidla hry," shrnuje pro list The Wall Street Journal Craig Singleton z think-tanku Foundation for Defense of Democracies. 

Nejde přitom o první čínskou základnu v zahraničí. Peking má oficiálně pouze jednu v africkém Džibutsku, mimo to však ovládá řadu polovojenských zařízení v Tádžikistánu a plánuje výstavbu dalších, například v Kambodži, Rovníkové Guineji nebo na Šalamounových ostrovech, vyjmenovává Gardáš. Podobná špionážní centra mají po světě i Spojené státy.

Čínská ambasáda ve Washingtonu zjištění deníku The Wall Street Journal odmítla a tvrdí, že Spojené státy "šíří fámy a pomluvy". Za falešnou označil zprávu také kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez. Ten podle agentury Reuters dodal, že obvinění slouží jen jako výmluva, proč ponechat v platnosti desítky let staré americké sankce uvalené na jeho zemi. 

Strategické postavení Kuby

Volba Kuby pro novou špionážní základnu je podle odborníků logická. Komunistický ostrov má strategickou polohu v blízkosti Spojených států a i proto se v centru mezinárodního dění ocitl už v roce 1962. Tehdy sem Sovětský svaz tajně umístil své jaderné zbraně a svět se ocitl na pokraji atomové války. Po horečnatém vyjednávání a blokádě ostrova Spojenými státy je Kreml nakonec stáhl. 

Někteří američtí politici v souvislosti s děním posledních let hovoří o nové studené válce. "Komunistická strana Číny používá metody Sovětského svazu," uvádí například republikánský kongresman z Floridy Mike Waltz. 

Havana může mít pro dohodu s Čínou finanční motivace. V zájmu komunistického ostrova je dostat se s pomocí Pekingu z ekonomických problémů, které jen prohlubují hospodářské a diplomatické sankce Spojených států. Čína je už nyní největším obchodním partnerem Kuby a také největším poskytovatelem půjček. 

"Historicky napjaté vztahy mezi Kubou a Spojenými státy otevírají možnost pro spolupráci se zeměmi konkurujícími Washingtonu. V tomto ohledu mají komunisty ovládaná Kuba i Čína řadu let stabilní vztahy nad rámec běžných ekonomických a diplomatických vazeb," shrnuje sinolog Gardáš. 

Odkládaná americká cesta do Pekingu

Veřejné odhalení čínských aktivit na Kubě přichází v době, kdy se americká vláda snaží o zlepšení vztahů s Pekingem. Ty naposledy ochladly v únoru poté, co letectvo USA sestřelilo čínský špionážní balon letící nad Spojenými státy. V návaznosti na tento incident americký ministr zahraničí Antony Blinken zrušil svou návštěvu Číny.

Nový termín schůzky připadl na tento týden. Blinken by se měl setkat přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. 

Plánovanou cestu šéfa diplomacie do Pekingu kritizují především republikánští politici. "Pro Bidenovu administrativu jde o katastrofu. Ukazuje to, že politika, kterou se snaží dělat, vůbec nefunguje, protože čínská agrese stále pokračuje," uvedl podle serveru Politico senátor Josh Hawley. "Letí do Číny, aby se před Pekingem plazili. Mezitím nám však Peking ukazuje prostředníček," tvrdí. 

Video: Čína se chystá na útoky pod hladinou. Testuje ničení amerických přístavů (11. 1. 2021)

Čína se chystá na útoky pod hladinou. Testuje tajné ničení amerických přístavů. | Video: youtube/P.R.C.Forces
 

Právě se děje

Další zprávy