Bangkok/Hanoj - Thajsko, jednadvacet nosorožčích rohů, hodnota pět milionů dolarů (asi 125 milionů korun).
Vietnam, sto kilogramů rohů, hodnota šest milionů dolarů (asi 150 milionů korun).
Obě zásilky zadrželi tamní policisté toto úterý a v obou případech jde o jedny z největších "úlovků" z poslední doby.
Thajští policisté narazili na nosorožčí rohy, když náhodně prohledávali zavazadla na mezinárodním letišti v Bangkoku. Kufr přicestoval z africké Etiopie. Na místo si ho přišly vyzvednout dvě Thajky, které přiletěly z Vietnamu a Kambodži. Obě ale nakonec skončily ve vazbě, informovala stanice BBC.
Thajsko je významnou tranzitní zemí pro nelegální obchodování s produkty z divoké přírody. A Vietnam je často cílem pro tyto "byznysmeny".
Od horečky až po rakovinu
O nosorožčí rohy je na černém trhu velký zájem a jsou drahé. Jejich cena roste úměrně tomu, jak pytláci decimují počty nosorožců.
Za jeden kilogram rohů si mohou lupiči přijít až na 60 tisíc dolarů (zhruba 1,5 milionu korun), uvádí britský server The Guardian. Mají tak větší hodnotu než zlato nebo kokain.
Poptávka po nosorožčí rohovině je vysoká především ve východní Asii - v Číně, Vietnamu a Kambodži. Rohy jsou zde ceněné jako tradiční lék, který údajně zabírá při všech nemocech, od horečky až po rakovinu. Má prý také afrodiziakální účinky. A to navzdory tomu, že je tvoří stejná látka jako například lidské nehty.
Podobně jako ze sloních klů se z nosorožčích rohů vyrábějí šperky, figurky a maličkosti pro turisty.
Přestože je prodej a nákup rohů v celém světě zakázaný už od roku 1977, kvůli neustávající poptávce pytláci zvířata dále zabíjejí. Několik druhů nosorožců je proto kriticky ohrožených, v následujících letech či desetiletích jim dokonce hrozí úplné vymření.
Podle mezinárodní nadace na ochranu nosorožců (International Rhino Foundation) žije nyní na světě už jen 29 tisíc těchto živočichů, zatímco na začátku minulého století jich bylo půl milionu.
Jak bojovat s pytláky?
V zoologické zahradě ve francouzském městě Thoiry pytláci minulý týden zabili čtyřletého samce nosorožce bílého. Motorovou pilou mu odřízli jeden roh.
Na to zareagovala zoo v českém Dvoře Králové, kde se rozhodli odřezat pilou rohy z hlav nosorožců. V současné době jich tam chovají 21. Této "operace" zůstala ušetřena jen tři mláďata.
"Je to pro jejich bezpečnost," cituje britský list The Guardian mluvčí zoo Andreu Jiroušovou. Podle ní je nebezpečí v současnosti "skutečně intenzivní".
Jiný přístup zvolili nedávno v Jihoafrické republice. Tamní vláda plánuje vnitrostátně povolit obchodování s rohy nosorožců a umožnit jejich omezený vývoz. Pokud bude nový zákon schválen, budou moci cizinci s povolením vyvézt z JAR legálně až dva nosorožčí rohy. Ty by měli pouze pro "vlastní využití".
Ochránci přírody však nový zákon kritizují. Podle nich se vyvezené rohy budou časem jen těžko dohledávat a stejně zmizí na černém trhu.
Počet nosorožců usmrcených pytláky právě v JAR v poslední dekádě raketově vzrostl. Zatímco v roce 2008 tu bylo podle agentury Reuters zabito 43 nosorožců, v roce 2014 jich bylo rekordních 1215. V následujících dvou letech se tento růst zastavil, ale i tak přišlo v loňském roce o život 1054 nosorožců.
V Jižní Africe nyní žije 80 procent z celkového počtu nosorožců - 18 tisíc nosorožců bílých a dva tisíce nosorožců černých. Právě na tuto zemi se pytláci soustředí nejvíce.
