Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Šéf organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
"Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity," řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje své hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za "alarmující nebezpečí pro lidstvo".
"Mělo by velkou sílu apelovat na svět, že likvidace jaderných zbraní lze dosáhnout," řekl podle agentury Reuters Mimaki, který vyhlášení ceny sledoval v Hirošimě. Japonský premiér Šigeru Išiba označil výběr laureáta za "extrémně významný".
Podle Frydnese má cena být poctou všem přeživším, kteří se "navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah". Při amerických útocích na dvě japonská města zemřelo na sklonku druhé světové války v srpnu 1945 na 210 tisíc lidí. Desítky tisíc přeživších si každý rok tehdejší události připomínají a využívají výročí k varování před další jadernou katastrofou.
"Je na čase, aby světoví lídři začali vidět jasně jako hibakuša a vnímali jaderné zbraně jako to, co skutečně jsou: smrtící nástroje, které neposkytují žádné zajištění, ochranu nebo bezpečí," reagoval na udělení ceny generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož se jaderné zbraně znovu objevují v "každodenní rétorice mezinárodních vztahů".
Organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní, která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2017, uvedla, že Nihon Hidankjó "neúnavně pracuje na zvýšení povědomí o katastrofickém dopadu jaderných zbraní".
Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky či Mezinárodní soudní dvůr. Loni ocenění dostala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek.
