"Všechno, co jsme udělali, je naprosto zákonné. Co více, je to velmi nutné. Protože pokud nás budou rozdělovat, pokud se sami budeme rozdělovat, sklouzneme k občanské válce. Naším cílem je spojit společnost, ne žádný převrat," řekla Alexijevičová před vstupem do budovy minské policie.
Úřady si ji předvolaly k výslechu právě kvůli jejímu členství v klíčovém orgánu, který sdružuje opozičníky. Lukašenko s nimi ovšem jednat o čemkoli rezolutně odmítá.
Naopak generální prokurátor Alexandr Koňjuk minulý týden prohlásil, že činnost rady je zaměřená na svržení stávající vlády a poškozování národní bezpečnosti Běloruska. Její členové postupně chodí k vyšetřovatelům na výslechy. Většina z nich stejně jako Alexijevičová využila svého práva nevypovídat proti sobě.
Nejznámější z členů rady je patrně někdejší diplomat, bývalý ministr kultury a ještě nedávno ředitel nejdůležitějšího minského divadla Pavel Latuška. Po brutálním zásahu bezpečnostních složek podepsal výzvu Alexandru Lukašenkovi, aby zastavil násilí. Obratem byl propuštěn. Na jeho podporu podalo výpověď přes šedesát pracovníků divadla, z toho 36 herců. "V životě každého člověka je hranice, kterou není možné překročit. Považoval jsem za svou morální povinnost vyjádřit svou pozici," popsal Latuška, jak se loajálního vládního úředníka stal jedním z vůdců opozice.
Z ajťáka opozičníkem
Jen málokomu mimo IT sektor něco říká jméno Maxim Bogrecov, jakkoli opozice jeho vstup do rady oslavovala. První viceprezident velké softwarové vývojářské firmy EPAM Systems si ve firmě vzal na politickou práci neplacenou dovolenou.
"Jsme pragmatici a většina mých přátel se celý život zabývá něčím zcela konkrétním: byznysem, vzděláváním, pracují v továrnách. Řekl jsem si, že čestnější bude vzít si dovolenou a zkusit pomoci vybudovat společnost, kde pravda a odpovědnost státu před společností nejsou jen prázdným slovem," napsal Bogrecov na Facebooku.
Není ostatně zdaleka jediným představitelem IT sektoru, který vstoupil do Koordinační rady. Dalším členem je Michail Rumjancev, který se v loňském roce dostal na seznam 30 nejúspěšnějších podnikatelů pod 30 let časopisu Forbes. IT sektor přitom tvoří 6,5 procenta běloruského HDP a v loňském roce generoval polovinu hospodářského růstu země.
Mezi dalšími členy rady je například obránce lidských práv Ales Bjalacki, který strávil tři roky v běloruském vězení a stal se historicky prvním laureátem Ceny Václava Havla, kterou uděluje Rada Evropy s Nadací Charty 77 a Knihovnou Václava Havla. Sportovce pak zastupuje někdejší mistryně světa a Evropy ve vrhu koulí Naděžda Ostapčuková.
Beze jmen
Mezi opozičníky se přidal i Pavel Bělous, majitel obchodu s běloruskou symbolikou Symbal.by. Jeho obchod úřady uzavřely, když vyrobil trička s nápisem 3 % podle známého internetové koláže, která Alexandrovi Lukašenkovi přisuzovala právě takovou míru volební podpory.
Jednou z nejvýraznějších tváří rady je Marie Kolesniková, představitelka štábu uvězněného prezidentského kandidáta Viktara Babaryky. Je jednou ze tří "dam v bílém", jak média pojmenovali trojici, kterou tvořila ještě kandidátka a manželka uvězněného blogera Svjatlana Cichanouská a manželka nezaregistrovaného prezidentského kandidáta Viktara Cepkaly.
Cichanouská po volbách kvůli výhrůžkám odjela s dětmi do Litvy a Veronika Cepkalová následovala svého manžela do bezpečí v Moskvě. "V radě jsou lidé ze všech předvolebních štábů a jen pár jedinců z takzvané staré opozice. Ti ale nehrají téměř žádnou roli," komentuje složení orgánu běloruský politolog Arťom Šrajbman.
Svá místa v radě mají také představitelé stávkujících státních podniků. Z rafinérky Naftan, podniku Belaruskalij, závodu na výrobu tahačů MZKT, automobilky MAZ nebo výrobce traktorů MTZ. Na webových stránkách rady ale většinou nejsou jejich jména.
To je s ohledem na počínání režimu logické. Například lídra stávkového výboru ve fabrice MTZ a člena Koordinační rady Sjarheje Dyleuského zatkla policie, odsouzen byl na deset dní vězení za organizaci nepovolené demonstrace.
