Pratasevičovo jméno až do víkendu znali spíš jen ti, kdo se aktivně zajímají o dění v Lukašenkově Bělorusku. Tam sice bloger poslední dva roky nežije, přesto se ale společně s dalšími mladými Bělorusy stal klíčovou postavou disidentské a mediální scény. Jako spoluzakladatel a editor kanálu Nexta (Něchta) pomáhal ze země prostřednictvím sociální sítě Telegram vynášet informace o masových protirežimních demonstracích. Bělorusové se vzbouřili proti vládě diktátora Lukašenka a režim zareagoval brutálními represemi.
Díky Pratasevičovi a jeho kolegům se demonstrantům dařilo organizovat i ve chvílích, kdy vláda vypínala internetové připojení. Záběry zobrazující často velmi násilné policejní zásahy se pak dostaly do celého světa. Běloruské úřady proti novináři zahájily několik trestních řízení kvůli údajnému vyvolávání veřejného nepořádku a nenávisti, tajná služba KGB jej označila za člověka zapojeného to teroristických aktivit.
Manévr, kterým se Lukašenko rozhodl Prataseviče umlčet, ale zasahuje za hranice autoritářského státu. Novinář letěl i se svou ruskou přítelkyní komerčním spojem z Atén do litevského Vilniusu, kde nyní žije. Běloruské úřady letadlo kvůli údajné výbušnině na palubě za pomoci stíhačky přiměly k přistání v Minsku. Odtud už novinář ani jeho družka dál do Litvy s ostatními asi 170 cestujícími nepokračovali, místo toho skončili oba ve vazbě. Žádná bomba se nenašla.
Raman Pratasevič se proti Lukašenkovu režimu začal bouřit už jako teenager, opakovaně končil ve vazbě. Za účast na protestech ho vyloučili ze střední a později i vysoké školy, kde studoval žurnalistiku.
Novinářem se nakonec opravdu stal: nejprve pracoval jako redaktor nezávislých médií ještě doma v Bělorusku. Později coby exilový editor kanálů Nexta a Belarus Brain přijímal od obyčejných lidí ze své vlasti informace o krocích režimu, ověřoval je a nakonec zveřejňoval. Telegram je pro takový styl žurnalistiky vhodnou platformou: jedná se o jakousi kombinaci sociální sítě a chatovací aplikace. Její autoři, sami Rusové žijící v exilu, ji navrhli tak, aby bylo možné maskovat původce obsahu.
Toho využívají i běloruští exiloví novináři, jejichž práce často hraničí s aktivismem a disidentstvím, což například Pratasevič nikdy nepopíral. "Nikdo jiný (v Bělorusku) nezbyl. Opoziční vůdci jsou ve vězení," popsal situaci vloni na podzim. Nexta se díky stovkám tisíc sledujících uživí jen z příjmů z reklamy.
Nemohl jsem zůstat bez povšimnutí
Stejně jako další běloruští exulanti i Pratasevič čelil kvůli své práci postihům. Jeho otce, bývalého podplukovníka armády, zbavil Lukašenko hodnosti. Mladý novinář v listopadu 2019 ze země utekl a o dva měsíce později požádal o azyl v Polsku. Rozhodl se k tomu poté, co běloruské úřady zadržely jeho přítele, také žurnalistu, Vladimira Čudencova. Obvinily ho z držení drog a sexuálního zneužití nezletilé osoby, od té doby je ve vězení. "Já jsem byl první, kdo se to dozvěděl a kdo spustil informační vlnu. Samozřejmě že moje osoba nemohla zůstat bez povšimnutí," svěřil se už vloni se svými obavami.
Pratasevič věřil, že jeho telefon je odposloucháván a on sám sledován neznámými lidmi. Ani v exilu nevycházel po setmění z domu, často střídal bydliště i telefonní číslo. Do Polska raději odvezl i své rodiče.
Pod dohledem byl nejspíš i ve chvílích, kdy nastupoval v Aténách na osudný let do litevského Vilniusu. Kolegům napsal, že ho sleduje rusky mluvící muž. Sám žil poslední dobou v Litvě, kde spolupracoval i s lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Právě ona vloni podle nezávislých průzkumů porazila ve volbách diktátora Lukašenka, což pomohlo rozpoutat největší protesty v třicetileté historii moderního Běloruska.
Portréty Cichanouské ze slunných Atén jsou posledním příspěvkem, který Pratasevič zveřejnil na svém twitterovém účtu. Novinář ji tam doprovázel pracovně. Politička se pak s dalšími kolegy vrátila zpět do Litvy už 16. května stejným komerčním spojem společnosti Ryanair, na jaký o týden později - po dovolené s přítelkyní - nasedl i Pratasevič.
Teď je jedním z víc než 35 tisíc lidí zadržených za necelý rok trvání běloruských protestů. Lidskoprávní organizace a nezávislá média popisují případy, kdy jsou tito lidé mučeni, někteří umírají kvůli špatným podmínkám ve vězení. Pokud běloruské soudy Prataseviče uznají vinným z páchání terorismu, hrozí mu trest smrti.
"Stále nevíme, kde je, ani v jakém je stavu," řekla v pondělí novinářům Cichanouská s tím, že "existuje vysoká pravděpodobnost", že ho běloruské bezpečnostní složky "právě v tuto chvíli mučí".
Podle mluvčí běloruského ministerstva vnitra se Pratasevič nachází ve vyšetřovací vazbě v Minsku, oznámila to na sociální síti Telegram. Popřela tak informace o údajné hospitalizaci Prataseviče.
"Internetem se šíří s odkazem na Pratasevičovu matku informace, že se nachází v jednom ze zdravotnických zařízení v Minsku. Uvedené informace se nezakládají na skutečnosti," uvedla mluvčí.
