Abuja - Nigerijský prezident Goodluck Jonathan vyhlásil islamistické sektě Boko Haram, která má na svědomí únosy téměř tří set školaček, "totální válku".
"Jsem odhodlán chránit naši demokracii, naši národní jednotu a naši politickou stabilitu tím, že povedu totální válku vůči terorismu," řekl prezident na den patnáctého výročí od ukončení vojenské nadvlády v zemi.
Oznámil, že bezpečnostní síly zmocnil k použití jakýchkoli nutných prostředků v rámci zákona, které povedou k porážce členů Boko Haram na severovýchodě země.
"Ujišťuji vás, že tito zločinci budou vyhnáni. Nestane se to přes noc, ale vynaložíme veškeré úsilí na dosažení tohoto cíle,“ doplnil prezident.
Co přinese "totální válka"?
V severovýchodní Nigérii, kde Boko Haram operuje, platí od loňského května výjimečný stav. Stejně tak v regionu probíhá pod záštitou přepjaté nigerijské armády i rozsáhlá vojenská operace.
Proto není podle některých úvah zcela zřejmé, co s sebou vlastně vyhlášení "totální války" přinese, poznamenala agentura Reuters.
Nigerijský prezident sektu vykresluje coby součást celosvětového hnutí džihádu řízeného ze zahraničí. Minulý týden ji na svůj oficiální seznam teroristických organizací zařadila i OSN.
"To, čeho jsme dnes v Nigérii svědky, je projevem stejně pokřiveného a zuřivého pohledu na svět, který k zemi strhl 'Dvojčata‘ v New Yorku a zabil nevinné lidi v Bostonu," prohlásil s odkazem na teroristické atentáty z 11. září 2001, respektive loňský útok na bostonský maraton.
Zachráníme je, slíbil prezident
Rodičům unesených dívek pak přislíbil, že jejich děti budou zachráněny. "S podporou Nigerijců, našich sousedů a mezinárodního společenství posílíme naši obranu, osvobodíme naše dívky a zbavíme Nigérii teroristů, " řekl Jonathan, který zároveň nabídl cestu k dialogu.
"Pro občany, kteří se spojili s Al-Káidou a mezinárodními teroristy v chybné víře, že násilí může jejich problémy vyřešit, zůstávají naše dveře otevřené k dialogu a usmíření, pokud se ale zřeknou terorismu a přijmou mír," cituje ho ČTK s tím, že prezident tak v projevu u příležitosti Dne demokracie nabídl vzbouřencům amnestii.
O čtyři více
Informace o počtu unesených dívek se od dubnového incidentu měnily. Podle agentury Reuters islamisté 14. dubna unesli 276 školaček z vesnice Chibok, celkem 57 z nich se podařilo uprchnout. Stále je podle ní pohřešováno 219 dívek. ČTK připomíná další dva květnové únosy 11 dívek a uvádí, že v zajetí je stále kolem 250 dívek.
Tento týden se objevily informace, že se útěk zdařil dalším čtyřem Nigerijkám. Nicméně není jasné, kdy k němu došlo, protože rodiče jejich návrat úřadům neoznámili. Dívky jsou doma zřejmě už několik týdnů.
Do kampaně za osvobození nigerijských školaček se v minulých týdnech zapojila i první dáma USA Michelle Obamová či hollywoodská herečka Angelina Jolieová.
Kritika ze strany veřejnosti
Veřejnost nigerijské vládě a armádě vyčítá, že jednají pomalu. Na pomoc nigerijským vojákům přijeli i američtí vojáci, kteří v Čadu pomáhají s pátráním. Pátrají i drony.
"Nehledě na kritiku, nigerijská armáda bude pokračovat v tom, co slíbila dělat,“ uvedl velitel vzdušných sil Alex Badesh. "Jsme si vědomi toho, že máme mezinárodní partnery, kteří s námi na osvobození dívek pracují, a naše dívky budou osvobozeny."
Armáda podle jeho úterního prohlášení ví, kde dívky jsou, ale bojí se zasáhnout, aby je nevystavila nebezpečí a ozbrojenci je nezabili. Podle informací BBC vláda odvolala dohodu, že některé z dívek vymění za zadržené ozbrojence z Boko Haram.
Prezident Barack Obama ve středu uvedl, že "žádná americká bezpečnostní operace nemůže vymýtit hrozbu“ ze strany Boko Haram. Podle něj je nutné se soustředit nejen na záchranu dívek, ale také na vzdělání mladých Nigerijců.
Boko Haram podle všeho stojí i za řadou bombových útoků a masakrů, při nichž jen letos v dubnu a květnu zemřely stovky lidí. Naposledy si středeční útok na vesničany na severovýchodě země vyžádal nejméně 42 obětí, píše BBC.
