Zástupci ruské strany odmítli, že by Moskva měla v úmyslu na Ukrajinu útočit. Zároveň ale Washington varovali, aby nepodceňoval riziko konfrontace.
V Ženevě od pondělních ranních hodin jednaly delegace vedené náměstkyní amerického ministra zahraničí Wendy Shermanovou a jejím ruským protějškem Sergejem Rjabkovem. Středobodem debat byla situace na Ukrajině, u jejíchž hranic Rusko shromáždilo desetitisíce vojáků, a ruské požadavky na právně podložené bezpečnostní záruky.
Shermanová po jednání novinářům řekla, že by Rusko mohlo situaci uklidnit stažením vojáků od ukrajinské hranice či vysvětlením, proč je tam soustředilo. Na konci minulého roku západní rozvědky právě kvůli soustředění ruských sil v oblasti varovaly před možnou agresí Moskvy vůči Ukrajině už na počátku letošního roku.
Americká strana podle Shermanové dala také najevo připravenost jednat o vzájemném omezení rozsahu vojenských cvičení i držení některých raketových systémů.
Rjabkov novinářům zopakoval postoj své země a konstatoval, že jednání byla profesionální. Je ale podle něj třeba průlomu a kompromisů. O tom, jestli budou rozhovory s Washingtonem pokračovat, se podle něj Moskva dohodne po setkání Rady NATO-Rusko, které má být ve středu v Bruselu, a po rozhovorech pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které se uskuteční ve čtvrtek.
Členství Ukrajiny bylo nejspornějším bodem jednání
V otázce členství Ukrajiny v NATO podle ruského diplomata žádný pokrok nenastal, Rjabkov tento bod označil za nejspornější z témat rozhovorů. Moskva, která v roce 2014 s použitím vojáků bez označení obsadila a poté anektovala ukrajinský Krym, trvá na záruce, že východoevropská země nikdy nevstoupí do NATO, protože by to podle ní bylo vážné ohrožení ruské národní bezpečnosti.
Rjabkov v tomto bodě očekává rychlé vstřícné gesto ze strany NATO. Vyjednávání o situaci na Ukrajině totiž podle Ruska nemůže trvat měsíce a roky. A právě otázka členství Ukrajiny v alianci je podle něj zásadní pro celkový osud rozhovorů s USA.
Shermanová ale takovou garanci důrazně odmítla, když řekla, že USA nedovolí změnu dlouhodobě platné politiky otevřených dveří Severoatlantické aliance. Ta znamená, že do aliance může vstoupit jakákoliv země, která o to má zájem a je schopna plnit společné závazky, a také to, že rozhodnutí o rozšíření aliance je výhradně na jejích členech. Žádná třetí země do něj nemůže mluvit.
Americká diplomatka také poznamenala, že Spojené státy neučiní žádné rozhodnutí o Ukrajině, Evropě nebo NATO unilaterálně, tedy bez konzultací s dotyčnými. Rusku znovu připomněla hrozící masivními následky v případě vojenské eskalace.
