Káthmándú - Provizorní přístřešky, tábory, nedostavěné domy, zničené silnice.
I takový je obrázek některých oblastí v Nepálu dva roky po ničivém zemětřesení. To hlavní, s čím se tisíce Nepálců potýkají, je ale trauma.
Otřesy země dosáhly přesně před dvěma lety 7,8 stupně Richterovy škály. Zanechaly v této asijské zemi téměř 9000 mrtvých, přes 20 tisíc zraněných a miliony lidí bez domova.
Brzy po neštěstí potřebovali obyvatelé zasažených oblastí jídlo, vodu, deky a přístřeší. Teď touží hlavně po návratu k normálnímu životu.
"Znovu to přijde. Mám takový pocit a myslím, že my všichni to víme," cituje španělský list El Mundo šedesátiletého muže.
Bydlí nedaleko nepálské metropole Káthmándú a na dva roky staré neštěstí stále vzpomíná s hrůzou.
Zbořené domy a nekonečné práce na rekonstrukcích jeho vzpomínky neustále posilují.
Tisíce lidí stále žije v táborech
"Několik měsíců po zemětřesení ještě spousta domů stála. Teď to vypadá mnohem hůř," popisuje své zážitky z města Chautara, které leží v nejvíce zasažené oblasti Nepálu Petr Drbohlav z české organizace Člověk v tísni.
"Přišli statici a rozhodli o zbourání mnoha domů. To nějakou dobu trvá. Proto je teď - dva roky po zemětřesení - situace na pohled ještě horší," vysvětluje Drbohlav.
V provizorních táborech v Nepálu pořád žije kolem 18 tisíc lidí, kteří se nemají kam vrátit. Nevlastní pozemek, na kterém by mohli stavět, nebo jim chybí peníze a materiál.
Otřesy půdy mnohdy vyvolaly sesuvy, které pohřbily i celé vesnice.
Řada lidí zůstává v plechových domcích úmyslně.
"Přestěhovali se do táborů, které jsou blíž například školám nebo zdravotním střediskům, a zpátky se jim už nechce. Někteří se odmítají vracet kvůli traumatu ze zemětřesení," vysvětluje Drbohlav, který dohlíží na mise Člověka v tísni v Nepálu.
Naposledy zemi navštívil na konci března.
Česká nezisková organizace spolupracuje s místními spolky na budování sítě stezek v horských oblastech.
Ty propojí odlehlé a izolované vesnice na úpatí pohoří Himálaj a také mohou sloužit jako turistické trasy.
Místní lidé tak získají nové možnosti přivýdělku. Bez peněz se na nohy nepostaví.
Návrat turistů
Zatímco po neštěstí do země proudili humanitární pracovníci, turisté se Nepálu poměrně dlouho vyhýbali.
Právě turistický ruch přitom tvoří významnou část nepálského hrubého domácího produktu (HDP).
Místní horští průvodci přišli v dubnu roku 2015 ze dne na den o práci. Zůstali bez ní přes půl roku i v oblastech vzdálených od epicentra otřesů, kde nehrozilo žádné nebezpečí.
Pro představu: v roce 2014 navštívilo Nepál téměř 800 tisíc turistů. O rok později už jich přijelo o 300 tisíc méně, píše britský server The Independent.
Proč se turisté do Nepálu vrací jen pomalu, je zřejmé už na první pohled v hlavním městě Káthmándú. Většina historických památek je poničená, některé se úplně zřítily.
Jejich oprava postupuje jen velmi pomalu.
"Podle pokroku za poslední dva roky se zdá, že opravit 700 poškozených a 133 úplně zničených památek se během pěti let nestihne," cituje britský server Christiana Manharta z organizace UNESCO.
"Vláda nedávno oznámila, že byla dokončena rekonstrukce 20 poškozených kulturních památek. Tímto tempem by bylo možné za dalších pět let opravit pouze 10 % všech památek," dodává vedoucí nepálské kanceláře této organizace OSN.
Následky neštěstí tak budou v Nepálu vidět ještě dlouho.
Historické centrum hlavního města hyzdí dřevěné trámy a lešení. Místo malebných vesnic na úpatí Himálaje v oblastech Ghorka a Sundupalchok budou turisty "vítat" domy z vlnitého plechu.
Jejich obyvatelé je ale se svou typickou pohostinností přivítají stejně jako před ničivým zemětřesením před dvěma roky.
