V červnu naměřili meteorologové na různých místech planety rekordně vysoké teploty. Moskvu zasáhlo na tuto dobu nezvyklých 34 stupňů, nejvyšší hodnota od roku 1901, píše britský deník The Guardian. Rekordy padaly také na severozápadě USA a v Kanadě. Tam dlouhotrvající vlna veder přinesla až 49,6 stupně Celsia. Vliv na to měla podle odborníků i změna klimatu.

Po vedrech navíc přišel do nejteplejšího místa Kanady, města Lytton, požár. Zničil skoro celou obec, ve které žije přibližně tisíc lidí. "Od okamžiku, kdy jsme zahlédli první známky kouře, do doby, kdy bylo najednou všechno v plamenech, uplynulo jen 15 minut," řekl kanadské stanici CBC starosta Jan Polderman.

S horkým počasím je spojené i přehřátí organismu. Během pěti dní zaznamenali v zasažených oblastech až třikrát víc případů náhlých úmrtí, než jaký je průměr, uvádí agentura Reuters. 

Požár ve městě Lytton v Kanadě. | Foto: Reuters

Teplejší vody jako problém

Přestože letošní jaro bylo v tuzemsku od roku 1987 se svou průměrnou teplotou 6,2 stupně nejchladnější, neznamená to, že se globální oteplování Česka nedotýká. Naopak nedávná studie mezinárodního týmu vedeného vědci z newyorského Rensselaer Polytechnic Institute ukázala, že ve střední Evropě, kterou reprezentovalo právě Česko, je situace nejhorší na světě ohledně oteplování vody. S tím pak souvisí ubývání kyslíku. Ovlivňuje to nejen kvalitu pitné vody, ale také to ohrožuje živočichy. 

"Pro vodní živočichy to může znamenat existenční problém. Potřebovali by mít ve spodních vodách jezer a nádrží mnohem více kyslíku," říká hydrobiolog Josef Hejzlar, který se na výzkumu podílel.

Související

Výrazně ubývá kyslíku v jezerech. Ryby se dusí jako pod pokličkou, líčí vědec

Tváře klimatické změny

Od června vypráví plzeňská nástěnná malba od ilustrátorky Toybox příběh Maliwy Mukelabaiové z malé vesnice Nawinda v západní Zambii. Země, ve které jsou lidé závislí na období dešťů, se totiž stále častěji potýká se suchem způsobeným klimatickou změnou.

"Mým živobytím je políčko, které živí celou naši sedmičlennou domácnost. Pěstujeme kukuřici, buráky, kasavu a bambara ořechy. Většinu sníme, ale co zbyde, prodáváme sousedům. Věříme, že dokážeme vypěstovat víc úrody," říká Mukelabaiová, která je jednou z Tváří klimatické změny, projektu neziskové organizace Člověk v tísni.

Voňavá recyklace plastů

Hned po igelitových taškách jsou PET lahve druhým nejčastěji nalezeným plastovým odpadem v oceánech. Jedním z důvodů je, že se firmám jejich recyklace nevyplatí. Nový princip práce s PET lahvemi, se kterým přišli vědci z Univerzity v Edinburghu, by to ale mohl změnit.

Pomocí enzymů a následně geneticky upravených bakterií dokážou změnit plastové lahve na vanilin, látku, která se hojně využívá v potravinářství nebo kosmetice a někdy nahrazuje vanilku. Zároveň je po ní vysoká poptávka, a tak může jít i o výdělečný způsob recyklace, píše britský list The Guardian. 

Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Rozložitelné roušky z Česka 

S nápadem na snížení plastového odpadu v přírodě přišli také vědci z Technické univerzity v Liberci. Ti za podpory soukromých investorů vyvinuli textilii s vrstvou nanovláken z kyseliny polymléčné, která se po čase sama v přírodě rozloží. Mohly by se z ní vyrábět ochranné roušky včetně gumiček či chirurgické kombinézy. Ideálně by se v přírodě mohly rozložit už za tři roky, zatímco běžným rouškám to trvá podle odhadů desítky až stovky let.

"Kyselina mléčná se nám při větší námaze běžně vyplavuje ze svalů, čímž brání jejich přetížení. Tělo ji umí snadno odbourat a stejně tak i příroda. Po použití můžete takovou roušku klidně hodit na kompost," uvádí Petr Louda, vedoucí katedry materiálu Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.

Zelený fotbalový tým

Jedním z hlavních témat posledních dní je fotbal. Jak ukazuje příklad anglického klubu Forest Green Rovers, i fotbalový tým může být uhlíkově neutrální. Klubu, který sídlí ve městě Nailsworth, hrozilo před jedenácti lety zrušení. Koupil ho ale Dale Vince, majitel společnosti na výrobu udržitelné energie.

Brzy mu však došlo, že klub nefunguje podle jeho zásad, například když zjistil, že hráčům servírují červené maso. "Byl jsem zděšen, když jsem si uvědomil, že jsem součástí obchodu s masem, který škodí životnímu prostředí," popisuje pro OSN. Rozhodl se proto pro změnu, kterou sám označuje za něco, "co ještě nikdy nikdo neudělal".

Nechal na stadion nainstalovat solární panely, vybudoval na parkovišti nabíječky pro elektromobily fanoušků, na hřišti hráči běhají po organické trávě neupravované pesticidy a zalévané dešťovou vodou a také stánky začaly nabízet pouze veganské menu. Hráči navíc oblékají dresy z recyklovaných materiálů, jak se můžete podívat v přiloženém videu. 

Forest Green Rovers se tak v roce 2018 stal prvním fotbalovým klubem, který je podle OSN uhlíkově neutrální. "Naši fanoušci nejen tolerují tento udržitelný koncept, ale přijali ho tak, že jim mění životy. Mnoho z nich mi řeklo, že se jejich rodiny staly vegetariánskými nebo veganskými, řídí teď elektromobily nebo mají doma solární panely," doplňuje Vince.