Vakcinolog mírní obavy: Úmrtí s AstraZenecou patrně nesouvisí, buďme ale obezřetní

Helena Truchlá Helena Truchlá
12. 3. 2021 10:50
Úřady v některých zemích z preventivních důvodů pozastavují očkování proti covidu-19 látkou AstraZeneca. Důvodem je výskyt případů krevních sraženin po vakcinaci. Úmrtí ohlásilo Dánsko a Rakousko, očkování šarží s označením ABV5300 přerušilo Estonsko, Norsko a další státy. Vakcinolog Roman Chlíbek v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, nakolik jsou tato zjištění závažná.
astrazeneca
astrazeneca | Foto: Reuters

Přibývá zemí, které pozastavují očkování jednou konkrétní šarží AstraZeneca. Jak tomu rozumět? 

Jedná se o šarži, která byla v počtu zhruba milionu dávek distribuována do 17 evropských zemí. První hlášená reakce byla právě z Rakouska, kde vakcinaci pozastavili kvůli dvěma případům: výskytu trombózy (srážení krve v cévách a srdci, pozn. red.) a následného úmrtí jedné pacientky deset dní po očkování a druhé pacientky, která byla hospitalizována s plicní embolií a následně se uzdravila.

Je potřeba zpozornět a začít pátrat, jestli tyto závažné komplikace skutečně způsobila vakcína, nebo ne. Rakouský případ posuzovala Evropská léková agentura (EMA) a uzavřela jej s tím, že ho v tuto chvíli nepovažuje za varovný signál. 

Proč? 

Protože frekvence té nemoci - trombembolizmu - není u očkovaných vyšší než v běžné populaci. To znamená, že je možné, že u těchto lidí, u kterých se trombembolie objevila, by propukla, i kdyby očkovaní nebyli. U očkovaných EMA teď eviduje asi 30 případů na pět milionů očkovaných osob. 

Jak hodnotíte rozhodnutí úřadů různých států zatím pozastavit očkování touto látkou?

Je to asi správně, podrobně se vysvětlí detaily konkrétních pacientů. Já osobně se domnívám, že souvislost s očkováním tam nebude a po přechodném pozastavení bude vakcinace pokračovat. 

Z toho, co víme o tom, jak vakcína AstraZeneca funguje, je z lékařského a vědeckého hlediska možnost, že by právě krevní sraženiny mohly být jejím důsledkem? 

Úplně si to nemyslím. Takový vedlejší účinek hlášen nebyl ani v registračních studiích, které u všech covidových vakcín probíhaly. Nicméně v rámci těchto studií se očkovalo zhruba 40 až 60 tisíc lidí, a pokud se něco vyskytuje u třiceti z pěti milionů případů, je možné, že se to odhalí až při milionech aplikovaných dávek.

Já osobně ale nevidím mechanismus, na základě kterého by spojitost s krevními sraženinami mohla vznikat, a nevybavuji si ani, že by u některých jiných vakcín v minulosti byla prokázaná. Princip fungování vakcín, minimálně těch vektorových (jako je například právě látka od AstraZeneca, na rozdíl od technologicky novějších Pfizer nebo Moderna, pozn. red.) je osvědčený a v minulosti používaný.

Přesto se mluví hlavně o AstraZeneca. Znamená to, že u jiných necovidových vakcín takové projevy nejsou nebo se jim nevěnuje tak systematická pozornost? 

Je možné, že jsou, protože covidové vakcíny jsou rozhodně pod daleko větším drobnohledem, sleduje je celý svět. A v krátkém čase se očkuje obrovské množství lidí - u jiných vakcín se to takhle masivně neděje. Tři miliony se rozloží třeba do jednoho roku a trombembolie pak třeba nikdo ani nehlásí. 

Prokázalo se už v nějakém případě úmrtí jako přímý důsledek očkování proti covidu-19? 

Podle mého názoru zatím příčinná souvislost u žádného covidového očkování nebyla. Je ale pravda, že se to dost obtížně prokazuje: Například jestli někdo měl vážně nemocné srdce, které by selhalo, i kdyby očkovaný nebyl, nebo jestli to ta očkovací látka mohla nějak urychlit. Mechanismus, že by vakcína proti covidu způsobovala úmrtí, ale samozřejmě žádný známý není. 

Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti. | Foto: Archiv R. Chlíbka

Jak by o tom teď měl obyčejný člověk uvažovat? Je namístě nějaká obezřetnost? 

Já bych se uklidnil tím, že takovéto signály se po očkování objevují, sledují, což je určitě správně. Lidé, kteří se tím zabývají, je seriózně vyhodnocují. Z mého pohledu to ale nemá vést k tomu, aby člověk očkování odmítal. Rizika celé té špatné pandemie, komplikací, hospitalizací a úmrtí jsou nepoměrně vyšší než riziko, že se u pár případů na milion vyskytne nějaká reakce.

Lidé by se neměli přestat chtít očkovat s tím, že počkají, než to někdo vyřeší. Zbytečně tím přeruší průběh očkování a oddálí svou vlastní ochranu před covidem. Ten prokazatelně může probíhat závažně právě u těch, které teď očkujeme prioritně. Pro seniora je rozhodně větší hrozbou covid než nějaká nevyřešená trombembolie. 

Pořád je ale fakticky správné hovořit o krevních sraženinách jako o vedlejším účinku očkování?

Ano, je to nežádoucí účinek v časové souvislosti s očkováním, do této kategorie určitě patří a jako takový se musí hlásit. Právě proto, abychom zjistili, jestli je takových případů padesát nebo pět set. Neznamená to ale nutně, že je vakcínou způsoben. 

Video: Jak funguje vakcína od společnosti AstraZeneca?

Jak funguje vakcína vyvinutá firmou AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy