V sobotním rozhovoru se rovněž ohradil proti poslednímu prohlášení amerických zpravodajských služeb. Ty v původně utajené analýze, jejíž obsah v pátek zveřejnil list The Washington Post, odhadují, že ukrajinská armáda nedosáhne klíčového města Melitopol. Pokud by se tak opravdu stalo, znamenalo by to, že Kyjev nesplní hlavní cíl své protiofenzivy - a tím je přerušení pozemního koridoru Ruska s anektovaným Krymským poloostrovem.
Kuleba v reakci na to uvedl, že taková prohlášení bere Kyjev "s rezervou". "Podle nejmenovaných představitelů, generálů a analytiků měla Ukrajina už v únoru 2022 přestat existovat během tří až deseti dnů," podotkl. "A nyní zase předpokládají, že Ukrajina nebude schopna tak rychle získat zpět celé své území," dodal.
Zahraniční analytici by tak dle jeho slov měli být ve svých prognózách o vývoji konfliktu na Ukrajině opatrnější. Kuleba si nadále stojí za tím, že ukrajinský protiútok zdárně pokračuje. "Nemusíme nic dokazovat - náš úspěch odmění optimisty a zničí pověst pochybovačů. Co však teď potřebujeme, je více dlouhodobých schopností, abychom dosáhli většího množství krátkodobých výsledků," uzavřel šéf diplomacie.
Mírný pohyb ukrajinských sil je podle dosavadních informací patrný na třech místech klíčové jižní frontové linie. Minulý týden Ukrajinci oznámili osvobození vesnice Urožajne, která leží ve směru na okupovaný přístav Berďjansk na pobřeží Azovského moře. Rovněž začali postupovat na jih od Orichivu, kde se nacházela frontová linie od jara 2022.
Výraznější postup ale Ukrajincům ztěžuje zejména schopnost Ruska bránit okupované území skrze zaminování rozsáhlých území a budování zákopů, upozorňují analytici. Kyjev rovněž podle amerických médií dosud při snaze probít se ruskou obranou utrpěl velké ztráty, a to i přesto, že měl k dispozici nově dodanou západní techniku včetně amerických bojových vozidel Bradley či tanků Leopard 2 německé výroby.
