Berlín - Časy, kdy na ně bylo pohlíženo jen jako na další protestní - a tedy marginální - hnutí, udržované při životě "hrstkou věčných nespokojenců", jsou dávno pryč. V Německu jsou bráni navýsost vážně. Svědčí o tom neustále narůstající obliba v průzkumech veřejného mínění. A také nervozita, s jakou jejich vzestup sledují všechny ostatní strany.
Piráti totiž mohou po volbách do Spolkového sněmu, které se konají příští rok, zásadním způsobem zahýbat poměrem sil na politické scéně v zemi.
Už dnes by bez jejich souhlasu nebylo možné sestavit vládu Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a Zelených, s níž se po volbách automaticky počítalo.
V posledním průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění Forsa dokonce Zelené předstihli, když se pro ně vyslovilo třináct procent respondentů. Strana ekologů, která loni v dubnu, na vrcholu vlny protijaderných nálad vyvolaných katastrofou ve Fukušimě, porážela dokonce SPD, za ně klesla s jedenáctiprocentní podporou na čtvrté místo.
Pirátské straně v Německu notně pomohly zářijové volby do berlínského Senátu, a zejména nedávné hlasování o složení zemského sněmu v Sársku. Očekává se, že Piráti budou úspěšní také příští měsíc, kdy se rozhoduje o nových parlamentech v Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku.
Průzkum agentury Forsa přisuzuje SPD 24 a stranám unie CDU/CSU 35 procent hlasů. Die Linke (Levice) má osmiprocentní a liberálové z FDP pětiprocentní podporu respondentů.
Jedinou vládou, kterou by v případě předčasných voleb teď bylo možné sestavit v Německu bez účasti Pirátské strany, je tak velká koalice křesťanských a sociálních demokratů.
"Deset procent idiotů"
Piráti, jakkoli své nadšení nijak netají, zůstávají při zemi. Jsou si dobře vědomi toho, že přílišné sebevědomí jim může uškodit. O to hlasitěji se nyní ozývají ostatní strany, které jsou novou konkurencí nepříjemně zaskočeny.
"Jsem jediný, kdo pokládá průzkumy agentury Forsa za neseriózní?" napsal na Twitteru zemský poslanec Zelených za Severní Porýní-Vestfálsko Arndt Klocke, citovaný deníkem Spiegel on-line.
Právě Zelení "krváceli" v posledních měsících díky Pirátům asi nejvíce, i když v Berlíně a Sársku odebírali političtí nováčci hlasy všem stranám, včetně Levice a Křesťanskodemokratické unie CDU.
Poslední třenice, po nichž odstoupilo několik členů vedení strany na zemských úrovních, a zejména výtky hovořící o "sexismu" a "rasismu", interpretovala náměstkyně předsedy SPD Manuela Schwesigová v rozhovoru pro deník Hamburger Abendblatt tak, že Piráti zjevně "nejsou mladou, moderní stranou".
Předsednictvo Pirátů se v oficiálním stanovisku snažilo vnitřní pnutí banalizovat s tím, že "v každé straně je deset procent idiotů".
Generální tajemní bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobrindt má ale ve všem jasno. "Piráti vystřídali Zelené jako hlavní protestní strana," řekl deníku Die Welt on-line.
Narážel tím na fakt, že Zelení ztratili s ohlášeným výstupem z jaderné energetiky, k němuž se loni odhodlal kabinet kancléřky Angely Merkelové, své hlavní téma. Tím, které si umístili na svou bojovou zástavu Piráti, je "svoboda na internetu", jak o tom svědčí protesty proti smlouvě ACTA.
Nejsme jepice
Pirátská strana vehementně popírá, že by se její voličstvo rekrutovalo výhradně z řad těch, kdo tráví většinu pracovního dne na počítači.
V Berlíně ale i v Sársku se Piráti zasazovali za uzákonění minimální mzdy a hlasovací právo pro cizince. A také za maximální transparentnost veřejné správy a podnikatelské sféry.
A odmítají, že by byli "politickou jepicí", která po krátkém vzletu spadne do vody a žalostně uhyne.
Piráti se hlásí ke slovu v celé řadě evropských zemí. Ve švédských volbách do Evropského parlamentu získali v roce 2009 přes sedm procent hlasů.
V Česku zatím do průzkumů popularity politických stran nepronikli a je jim přisuzována přibližně jednoprocentní voličská podpora. To byl ale právě i případ německých Pirátů, které etablované strany dlouho přehlížely a pak se nestačily divit.
Jak totiž dokazují právě průzkumy, má Pirátská strana mnohem větší potenciál, než jaký je jí přisuzován. A zdaleka ne jen mezi těmi, kdo jsou nespokojeni se stávající politickou situací, byť hlavní skupinou jejich stoupenců jsou - alespoň ve Spolkové republice - dřívější nevoliči.
