Virolog Christian Drosten, ředitel jednoho z výzkumných institutů při nemocnici Charité v Berlíně, začal ještě na konci letošního února prostřednictvím veřejnoprávní rozhlasové stanice NDR vysílat pravidelný pořad "Corona Virus Update". Informoval v něm obyvatele o nových zjištěních o viru SARS-CoV-2, zdůvodňoval přijímaná opatření, představoval práci vědců a varoval před lehkovážností. Celkem 58 půlhodinových dílů si lidé pustili nebo stáhli zhruba 60milionkrát.
"Ukazuje to, jak velká byla poptávka po fundovaných a jasně formulovaných informacích, zejména v počátcích pandemie," připomněl velkou oblibu podcastu německý prezident, když Drostenovi ve čtvrtek udělil řád za zásluhy.
Německý virolog také o průběhu pandemie pravidelně reportuje německé vládě v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou a hovoří o něm s novináři. Z vlastní iniciativy reaguje na nepravdivé informace, které se o pandemii šíří mezi uživateli sociálních sítí. Kromě komunikace je vědec také badatelem na světové úrovni. Byl to právě jeho tým, od kterého Světová zdravotnická organizace (WHO) převzala první test na nový typ koronaviru.
V září virolog své pravidelné promluvy po letní pauze obnovil. Počet nově nakažených totiž začal v Německu stejně jako ve zbytku Evropy znovu stoupat. Denní přírůstky jsou tu ale často nižší než ve zhruba osmkrát méně lidnatém Česku.
"Pomohl nám lépe porozumět, proč věda a politika musí postupovat krok za krokem. Provedl krizí miliony lidí," ocenil německý prezident přístup vědce, kterého ještě před rokem znali jen členové úzké odborné komunity. Během ceremoniálu, který provázela přísná opatření, si vyznamenaní vzali své metály oproti běžným zvyklostem ze stolu, ne z rukou hlavy státu.
Naopak komunikace úřadů a vládních představitelů v Česku je častým terčem kritiky opozičních politiků, ale i odborníků. Ti v minulosti upozornili například na neochotu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) sdílet data a informovat veřejnost nebo na rozpory v komunikaci někdejšího vrchního epidemiologa a dnešního ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) a jeho týmu.
Naposledy svého nového ministra kvůli způsobu komunikace zkritizoval také premiér Andrej Babiš (ANO). Nelíbilo se mu, že ministr o svých záměrech informuje v médiích místo na vládě. Prymula totiž například zprávu o tom, že restaurace budou muset zavírat už v deset hodin večer, řekl serveru iDNES minulé úterý. Následně v České televizi uvedl, že stát omezí počet diváků na sportovních či kulturních akcích, a v pondělí serveru Respekt prozradil, že navrhne vyhlášení nouzového stavu.
Za Merkelovou nechodím
Jak probíhá komunikace mezi Drostenem a Merkelovou? Tvrzení některých německých médií, že virolog každý den radí přímo německé kancléřce, jaká opatření přijmout, označuje Drosten za mýtus. "Rozhovory s politiky probíhají na třech úrovních. Na politické úrovni jsou poradní týmy expertů, kteří se pravidelně potkávají, nyní pomocí videokonference. Pak občas někdo zavolá z ministerstev, aby se zeptal na detaily. Nejdůležitější je ale pracovní rovina, kdy se člověk baví s experty… z celého Německa," vysvětluje. Osobně se s kancléřkou podle svých slov potkal jednou, s politiky ale stejně jako řada dalších vědců konzultuje pravidelně.
Při příležitosti udělení vyznamenání jeho přístup ocenila také německá média. "Ukázal, co to je dobrá komunikace. Málokterý jiný vědec se tolik snažil vysvětlovat. S plným vědomím, že… to někdy i uráží a vyvolává nenávist," napsal například týdeník Spiegel.
Christian Drosten
Osmačtyřicetiletý virolog a epidemiolog se na výzkum koronavirů soustředí celou svoji kariéru. Patřil do týmů vědců, kteří v roce 2003 objevili původní virus SARS, jímž se v té době nakazilo po celém světě asi osm tisíc lidí a necelých 800 jich zemřelo. O necelých deset let později se zabýval také epidemií onemocnění MERS, které se rozšířilo z Blízkého východu.
V průběhu současné pandemie je jedním z hlavních poradců německé vlády, od března radí v rámci speciálního týmu také Evropské komisi. Otevřenost a transparentnost označuje za důležitý aspekt vědecké práce dlouhodobě. Klíčové poznatky o SARS například zveřejnil volně na internetu dřív, než se objevily v prestižním vědeckém časopise.
Drostenovo veřejné vystupování v posledních měsících kritizovali například Němci, kteří odmítají vládou a spolkovými zeměmi zaváděná omezení. "Ale 80 až 90 procent populace opatření zná a respektuje je. Tak velké podpory se dá dosáhnout jenom tehdy, když se drtivá většina lidí nad těmi opatřeními zamyslí a pochopí je," reaguje Drosten na kritiku.
Jeho předpovědi byly zejména na začátku letošního jara pesimističtější než z úst dalších expertů. V březnu například odhadoval, že se koronavirem nakonec nakazí až 70 procent všech Němců. "Při boji s pandemií je důležité vědu dělat i o ní mluvit, protože o tom přemýšlí celá populace," je přesvědčený. "Sám vědec může dosáhnout jen omezeného úspěchu. Třeba pomoct při objevení očkovací látky," vysvětlil, jak vnímá svou úlohu, v rozhovoru pro deník Tagesspiegel.
V laboratoři se nyní soustředí zejména na vývoj rychlotestu na covid-19. "Přál bych si, aby už letos na podzim ležely v kalužích na ulicích místo použitých roušek použité součástky rychlotestů," řekl v nadsázce německému listu.
Virolog celebritou
Drosten ale zároveň trvá na tom, že jeho úkolem není obyvatelstvu radit. "Poskytujeme data, na základě kterých rady formulují jiní. Mám respekt před rozhodnutími, ke kterým musí docházet politici. Sám bych to dělat nechtěl," svěřil se.
Přesto se mu v posledních měsících dostává srovnatelné pozornosti, jakou mají volení představitelé. V květnu se například dostal do sporu s bulvárním deníkem Bild, který na základě rozhovorů s dalšími vědci vydal článek odsuzující dosud nezveřejněnou studii Drostenova týmu.
Samotnému virologovi dali novináři jen hodinu na to, aby se k rozsáhlé kritice vyjádřil. "Mám lepší věci na práci," zareagoval tehdy virolog prostřednictvím příspěvku na sociální síti Twitter. Ten sdílelo víc než devět tisíc lidí a od údajné kritiky Drostenovy studie se záhy distancovali i Bildem oslovení vědci. Právě tento spor prezident Steinmeier při čtvrtečním udílení vyznamenání připomněl.
Twitterový hashtag #IchhabeBessereszutun (Mám lepší věci na práci) se mezitím stal populárním. V červenci německá punková kapela ZSK dokonce složila na počest vědce stejnojmennou píseň. Drosten, který ve volném čase hraje na kytaru, muzikantům slíbil, že si s nimi skladbu společně zahraje. "Ale v žádném případě ne teď. Možná, až bude vše za námi. Ještě nemáme žádný důvod k oslavám," dodal pro list Tagesspiegel.
Video: Tak tvrdí jako na jaře nebudeme, rozvolňovat chceme po 14 dnech, říká Prymula
