Berlín, Drážďany - Německo má ve srovnání se zbytkem Evropy vysoký počet nájemních bytů. Počet těch, které si mohou dovolit zaplatit nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, ale drasticky klesá.
Od roku 2002 ubylo v oblasti sociálního bydlení 800 tisíc bytů, což je téměř jedna třetina tehdejšího stavu. Bytů s nájmem dostupným pro ty, kdo málo vydělávají, je v osmdesátimilionové zemi podle spolkového ministerstva pro dopravu, stavebnictví a rozvoj měst nyní jen 1,662 milionu.
Ještě v roce 1989 jich přitom bylo 3,9 milionu.
Jejich majitelé začali v posledních letech nájmy neúměrně zvedat, někdy v souvislosti s rekonstrukcemi domů a investicemi do zateplení, jindy bez udání důvodu a města a obce přestaly nájemní bydlení dotovat. Na sto tisíc bytů se tak každoročně ocitá v kategorii tržních nájmů.
"V atraktivnějších částech měst zvyšují majitelé nájmy u nově uzavřených smluv až o třicet procent," citoval deník Ruhr Nachrichten šéfa Německého svazu nájemníků (DBM) Lukase Siebenkottena. Podle jeho názoru by to přitom mělo být nanejvýš o deset až patnáct procent.
"Hlavním problémem přitom nejsou samotné nájmy, nýbrž vedlejší náklady na bydlení, tedy stoupající ceny energií započítávané do nájmu," zdůraznil Siebenkotten.
U čistých příjmů do 1500 eur měsíčně, které má 44 procent německých domácností, tvoří dnes celkové náklady na bydlení více než čtyřicet procent této sumy. Pětina domácností v zemi proto dostává finanční pomoc od státu.
Nejhůře je v Porýní a Mecklenbursku
Do oblasti nájemního bydlení spadá v Německu více než polovina bytového fondu, v Evropě je to v průměru necelá jedna třetina, v ČR čtyřicet procent.
Do kategorie sociálního bydlení náleží ale pouhých osm procent všech nájemních bytů (v ČR jsou to jen tři procenta, patnáct procent bytů má ale regulovaný nájem).
Největší propad sociálního bydlení zaznamenala nejlidnatější spolková země Severní Porýní-Westfálsko, která přišla o 300 tisíc levných bytů z původních 840 tisíc. V Mecklenbursku, které na tom bylo špatně vždy, se počet sociálních bytů snížil z 9200 na 7300.
Podle Siebenkottena by proto měla spolková vláda vydat zákon, na základě kterého by nebylo možné u nových smluv zvednout nájem o více než deset procent v poměru k průměrnému nájmu v daném místě. U starých smluv by pak směl majitel nájem v průběhu tří po sobě následujících let zvednout celkově nanejvýš o dvacet procent.
Staví se hlavně luxusní byty
Německo přitom v současnosti zažívá stavební boom. Staví se ale v prvé řadě luxusní byty, ať již prodávané do osobního vlastnictví, či s nájmy, jejichž výši si většina obyvatel nemůže dovolit. A na výstavbu nových sociálních bytů nemají německá města a obce peníze.
Zatímco v Drážďanech činí nájem dvoupokojového bytu o 60 metrech čtverečních bez vedlejších nákladů na teplo a elektřinu 350-400 eur, v Berlíně je to 500-600 eur. Průměrný hrubý plat drážďanského učitele je 2200 eur, zdravotní sestra vydělává 1800 eur. Zedník v Berlíně pobírá v průměru 2400 eur, zaměstnanci v průmyslu a službách 2600 eur.
Efektivní zdanění průměrného platu v Německu činí 15 procent, zdravotní pojištění osm a sociální pojištění 12,5 procenta. Podle Spolkového statistického úřadu zůstane průměrné německé domácnosti s čistým příjmem 2700 eur po zaplacení nákladů na bydlení a nákupu potravin 1350 eur na měsíc.
Čtyřicet procent domácností v zemi je tvořeno jednou osobou, ve 35 procent žijí dvě, ve 13 tři a v deseti procentech čtyři osoby.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Pronájem bytů v ČR.
