Berlín – Na oslavě nejdůležitějšího německého státního svátku to letos vypadalo, jako když se fotbaloví fanoušci bouří proti verdiktu rozhodčího.
Do Drážďan se v pondělí na Den německé jednoty sjeli nejdůležitější němečtí politici. Oslavy sjednocení západního a východního Německa ale narušily stovky pískajících, řvoucích a sprostě nadávajících demonstrantů.
Jejich hlavním terčem byla kancléřka Angela Merkelová, ale dav podle svědků vypískal všechny politiky, i ty, kteří od něj procházeli tak daleko, že je demonstranti nemohli poznat.
Protestující požadovali hlavně konec přijímání uprchlíků.
Náladu vyhrotila migrační krize
Nenávist určité části německé společnosti vůči politikům se v poslední době projevuje stále agresivněji, což dokazuje i statistika ministerstva vnitra. To letos zaznamenalo už přes 800 útoků vůči politikům.
Ten zatím nejvážnější se odehrál loni v říjnu, když kandidátku na úřad starostky Kolína nad Rýnem Henriettu Rekerovou na předvolebním mítinku pobodal a těžce zranil muž, jenž nesouhlasil s jejím vstřícným postojem k uprchlíkům. Jinak ale bylo útoků vůči politikům v roce 2015 tak málo, že je úřady samostatně vůbec neevidovaly. Vážným problémem se staly až letos.
Ministerstvo vnitra ve své zprávě hovoří o případech fyzického napadení, vyhrožování nebo poškozování majetku politiků včetně žhářských útoků.
Předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert (CDU) kvůli tomu ostře kritizuje policii a soudy. "Zatímco počet útoků podstatně roste, jejich objasněnost zůstává otřesně nízká," řekl šéf poslanců deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Náladu v Německu vyhrotila loňská uprchlická a migrační krize, kdy do země přišel zhruba milion žadatelů o azyl. Část německé společnosti odmítá vstřícnou politiku kancléřky Merkelové vůči běžencům, jak ukazuje rostoucí popularita antiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), která má podle průzkumů veřejného mínění dvoucifernou podporu.
I přes tento nárůst ale velká většina německé veřejnosti zůstává věrná zavedeným politickým stranám. V preferencích stále suverénně vede středopravicový blok CDU/CSU, který by podle zářijového průzkumu pro týdeník Stern a televizi RTL volilo 33 % Němců.
Angele Merkelové sice popularita spadla o několik desítek procent, jako příští kancléřku si ji ale stále přeje 44 % Němců, což je zdaleka nejvíce ze všech politiků.
Nezaleknou se ani vražd, varují úřady
Současná spolková vláda navíc už nějakou dobu mění dřívější velmi vstřícný přístup k žadatelům o azyl.
Začíná klást mnohem větší důraz na bezpečnostní prověřování lidí, kteří se do Německa dostali, a zdůrazňuje, že azyl může dostat jen ten, kdo ho opravdu potřebuje. Lidé, kterým nehrozí smrt nebo mučení, mají být z Německa co nejrychleji vyhoštěni.
Po zavření tzv. balkánské cesty z Řecka dál na sever a březnovém podepsání dohody mezi zeměmi Evropské unie a Tureckem o zastavení migrace navíc do Německa přichází už jen minimum uprchlíků či migrantů.
Loňská krize a následné problémy s integrací velkého počtu žadatelů o azyl ale povzbudily ty nejradikálnější části německé společnosti. Přívrženci krajní pravice, často otevření neonacisté, jsou těmi, kdo nejčastěji útočí na politiky.
Ze zmíněných víc než 800 různých druhů napadení jich krajní pravice spáchala necelou polovinu. Její fanoušci vesměs stojí také za dalším narůstajícím typem kriminality, což jsou útoky na cizince. Od ledna do září jich německá policie zaznamenala víc než 500, což je skoro dvakrát víc než za stejné období loňského roku.
Německé úřady teď podle ministerstva vnitra sledují víc než 250 nejrůznějších internetových stránek nebo profilů spojených s krajní pravicí. Za jednu z nejnebezpečnějších skupin na krajně pravicové scéně platí hnutí Říšští občané. Jejich chování podle citované zprávy ministerstva vnitra ukazuje, že "přinejmenším část tohoto hnutí se nezalekne ani nejhorších násilných činů, včetně vražd".
