Berlín - Běženci mají právo na to, aby se s nimi zacházelo důstojně a s respektem. Musí ale dodržovat zákony, nesmí lhát úřadům a nesmí vyvolávat potyčky v ubytovnách. Ve Spolkovém sněmu to ve čtvrtek řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére při projednávání zákonů, které mají zrychlit a zjednodušit azylové řízení. Poslanci zákony v prvním čtení schválili, s konečnou platností o nich budou hlasovat za dva týdny.
"Každý, kdo přichází, má právo na to, aby se k němu přistupovalo slušně, s respektem a důstojně. Krajně pravicové nadávky a zločiny, které sahají až k výhrůžkám smrtí, nesmíme připustit a budeme proti nim bojovat s veškerou silou právního státu," řekl de Maiziére.
"Velmi mnoho uprchlíků zde zůstane. Nemůžeme je tady jenom trpět, musíme je plně přijmout mezi sebe. Stanou se našimi sousedy, našimi spoluobčany," uvedl dále ministr. Podle něj je proto nutné, aby Německo nabídlo uprchlíkům integrační kurzy a intenzivní výuku němčiny a aby jim zajistilo uplatnění na pracovním trhu.
Ministr ale zároveň od běženců čeká, že se budou chovat v souladu s německými zákony. "Každý, kdo k nám přijde, musí přijmout a dodržovat náš systém hodnot a pravidel. To znamená, že každý řekne úřadům své pravé jméno i skutečnou zemi, odkud přichází. Patří k tomu i to, že se lidé nebudou prát a že budou respektovat ostatní lidi, bez ohledu na jejich víru a pohlaví," prohlásil de Maiziére.
Zdůraznil zároveň, že běženci nemají právo vybírat si, kde v Německu budou umístěni. "Jistě, některé ubytovny nejsou příjemné a mnoho jich je přeplněno. Ale prosím, nemějte velké nároky. Všichni se zatraceně moc snažíme, víc toho momentálně udělat nejde," řekl de Maiziére.
Bezpečný Balkán
Ministr rovněž obhajoval vládní balíček zákonů na úpravu azylového řízení. Podle nich by měly být poslední tři balkánské státy, tedy Albánie, Kosovo a Černá Hora, zařazeny na seznam bezpečných zemí, takže by žadatelé z těchto zemí prakticky přišli o šanci získat azyl a bylo by je možné rychleji posílat zpět; Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie již na německém seznamu bezpečných zemí jsou od loňského roku. Nové zákony mají rovněž umožnit, aby se v některých případech snižovala podpora, kterou Německo běžencům vyplácí.
"Jsou to tvrdá rozhodnutí, ale jsou nutná, protože dosavadní azylový systém není nastaven na takový nápor uprchlíků, jaký nyní zažíváme," řekl de Maiziére. Podle něj bude Německo potřebovat velkou vytrvalost, aby se s uprchlickou krizí vypořádalo. Ministr zároveň znovu apeloval na to, aby se řešení hledala i na evropské a mezinárodní úrovni.
Balíček zákonů dnes podpořili vládní konzervativci i socialisté, kromě nich se pro něj s určitými výhradami vyslovili i opoziční Zelení. Těm vadí především zařazení Kosova na seznam bezpečných zemí, podle nich v tomto balkánském státě nadále panuje neuspokojivá humanitární situace.
Spolkový sněm projednává úpravu azylových zákonů ve zrychleném režimu. Vláda se tak snaží zajistit, že změny začnou platit už od začátku listopadu.
Ministr de Maiziére podle DPA nově také chce, aby bylo možné běžence na hranicích až týden zadržovat, než dostanou povolení ke vstupu. Nová procedura je zaměřena na migranty z takzvaných bezpečných zemích. O azylu by pak úřady rozhodly ve zrychleném řízení maximálně do sedmi dní. Při nesouhlasném stanovisku by tak migrant ani nedostal povolení ke vstupu do země. Opatření, o kterém se podle DPA zatím rozhoduje na rezortní úrovni, by se nevztahovalo na nezletilé osoby bez doprovodu.
Přes Středozemní moře do Evropy připluje letos až 700 000 běženců a stejný počet dorazí v příštím roce. Takový je nový odhad Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který dosud pro oba roky dohromady počítal s 850 000 lidmi. Německo dnes ohlásilo, že v září se v zemi zaregistrovalo 170 000 běženců, což je rekord.
Skutečný počet ale bude mnohem vyšší: například bavorský zemský ministr vnitra Joachim Herrmann odhaduje, že v září přišlo 270.000 žadatelů o azyl. Visegrádská skupina (V4), jejíž součástí je i Česko, by podle Maďarska mohla společně střežit své hranice.
