Německé město se vylidňuje. Starosta doufá, že ho oživí s pomocí uprchlíků

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
10. 6. 2016 19:17
Kdysi dvacetitisícové průmyslové město Hettstedt v Sasku-Anhaltsku je dnes domovem jen pro 15 tisíc lidí, z nichž 5000 ho nejspíš v průběhu dalších deseti let také opustí. Chybí mladí učňové, dosavadní pracovní síla rychle stárne. "Jako obrovskou šanci vidím migraci, jejímž prostřednictvím se můžeme stát otevřenější a zároveň také zaplnit mezery v kvalifikacích," říká starosta Danny Kavalier (CDU). Ročně by podle něj mohlo přijít okolo deseti, patnácti rodin ze zahraničí. Ne všichni ale s jeho nápadem souhlasí.
Uprchlická rodina v Berlíně, ilustrační foto.
Uprchlická rodina v Berlíně, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Hettstedt - Městečko Hettstedt v německém státě Sasko-Anhaltsko bojuje s úbytkem populace.

Kdysi dvacetitisícové průmyslové město je dnes domovem jen pro 15 tisíc lidí, z nichž třetina ho podle odhadů opustí v průběhu dalších deseti let. Jeho starosta se nyní domnívá, že Hettstedtu by mohli ze svízelné situace pomoct i uprchlíci.

"Jako obrovskou šanci vidím migraci, jejímž prostřednictvím se můžeme stát otevřenější a zároveň také zaplnit mezery v kvalifikacích," řekl Danny Kavalier (CDU), který v čele radnice stojí už pět let.

Město v podhůří Harzu o obyvatele přichází po pádu komunismu ve východním Německu. Mladí lidé se začali stěhovat pryč a v obci klesla porodnost. Věkový průměr se nyní pohybuje okolo padesáti let. Chybí mladí učňové, část současné pracovní síly navíc brzy zamíří do důchodu, napsala agentura AP.

V dresu místního fotbalového týmu

Nápad 38letého starosty je v současné atmosféře panující v Německu citlivou záležitostí. V březnových volbách poslala více než třetina voličů v regionu hlasy nacionalistické straně Alternativa pro Německo. Ta přílivu uprchlíků oponuje s tím, že nemohou do německého prostředí zapadnout, protože nesdílí západní hodnoty.

Podle Kavaliera by k oživení města dopomohl příchod okolo deseti až patnácti rodin z ciziny ročně. Už teď v něm žije více než 233 žadatelů o azyl, uvedl server The New York Times.

Město se snaží uprchlíky začlenit do běžného života, a to nejen děti do škol, kde se naučí německy. Tři Syřané například doplnili řady místního fotbalového týmu a dopomohli mu do vyšší ligy.

"Jsou to zcela jistě klíčoví hráči," potvrdil manažer týmu Michael Thiesler. "Pokud se lidem daří dobře, jsou akceptováni a postupně se s nimi lépe poznáte," tvrdí s tím, že nikdy žádnou stížnost od fanoušků neslyšel.

Zapojit přistěhovalce do běžného života je důležité i podle regionálního politika za Alternativu pro Německo. "Je to důležité, aby si vyvinuli smysl pro sounáležitost s okolím," říká Jens Diederichs.

"Myslím si, že je poněkud úzkoprsé myslet si, že Hettstedt jako město zachováte jen pomocí uprchlíků. Měli bychom dělat víc pro naše vlastní děti a mladé lidi," uvedl.

Nejtěžší je integrace

Třiatřicetiletý Ravád Júnes ze syrské Latakíje je jedním z žadatelů o azyl, kteří dnes v Hettstedtu žijí. "Nejprve se chci naučit perfektně německy," říká už v němčině. "Pak bych si chtěl najít práci ve svém oboru."

Zkušenosti z Německa má rozporuplné. "Je to tu těžké, je těžké najít si mezi Němci přátele," pokračuje. "Panuje tu určité vnímání uprchlíků, se kterým je těžké se vyrovnat. Nevíme, co s námi bude. Možná bude situace pro uprchlíky lepší. Ale nejtěžší věcí, které tady čelíme, je integrace s Němci."

Protiuprchlická kritika se zvedla i v Hettstedtu, místní si stěžují na náklady, které ubytování i potravinová pomoc pro uprchlíky stojí. Kavalier ale naznačuje, že momentální cesta, kterou se město ubírá, je neudržitelná. "Potápějící se populace znamená, že méně lidí bude muset platit za udržování nynějších struktur."

 

Právě se děje

Další zprávy