Zpráva organizace Oxfam, na kterou upozornil server Guardian, uvádí, že propast mezi bohatými a chudými se bude pravděpodobně zvětšovat a povede k tomu, že do deseti let bude existovat první "bilionář". Vyhlídka pro šedesát procent světové populace spadajících do nejchudší vrstvy je podstatně horší. Pokud budou současné trendy pokračovat, chudobu se podaří potlačit nejdříve až za 229 let.
Oxfam zdůrazňuje, že dramatický nárůst nerovnosti přišel se začátkem koronavirové pandemie. Světoví miliardáři jsou nyní podle průzkumu o 3,3 bilionu dolarů (v přepočtu více než 74 bilionů korun) bohatší než v roce 2020 a jejich majetek roste třikrát rychleji než míra inflace.
Zpráva Inequality Inc. uvádí, že sedm z deseti největších světových korporací má jako generálního ředitele nebo hlavního akcionáře miliardáře, a to navzdory upadající životní úrovni milionů zaměstnanců na celém světě.
Podle údajů výzkumné společnosti Wealth X a časopisu Forbes vzrostl o 464 miliard dolarů také součet jmění pěti nejbohatších lidí světa. Majetek Elona Muska, Bernarda Arnaulta, Jeffa Bezose, Larryho Ellisona a Marka Zuckerberga vzrostl o 114 procent.
Během stejného období se celkový majetek 4,77 miliardy lidí snížil o 0,2 procenta. "Lidé na celém světě pracují stále více a déle, často za mizerný plat a v nejistých a nebezpečných podmínkách," uvádí autoři k výzkumu. V 52 zemích klesla průměrná reálná mzda téměř osmi set milionů pracovníků. Ti přišli za poslední dva roky dohromady o 1,5 bilionu dolarů. Každý tak v průměru dostává téměř o jednu měsíční výplatu méně než dříve, uvádí Guardian.
Zpráva dokládá, že zisky podniků prudce vzrostly navzdory tlaku na domácnosti v souvislosti s krizí životních nákladů. 148 největších světových korporací dohromady získalo 1,8 bilionu dolarů v celkových čistých ziscích v roce do června 2023, což je skok o 52 procent ve srovnání s průměrnými čistými zisky v letech 2018 až 2021.
Společnost Oxfam zprávou vyzývá k zavedení daně z bohatství, která má narovnat rovnováhu mezi zaměstnanci a šéfy i majiteli firem.
V případě Británie by zavedení poplatku do státní pokladny přineslo přibližně 22 miliard liber ročně, pokud by se uplatňovala sazba 1 až 2 procenta z čistého majetku nad 10 milionů liber.
Julia Daviesová, investorka a zakládající členka nestranické skupiny britských milionářů Patriotic Millionaires, uvedla, že odvody z bohatství jsou "zanedbatelné" ve srovnání se zdaněním příjmů z práce. "Jen si představte, co by se dalo zaplatit 22 miliardami liber ročně investovanými do veřejných služeb a infrastruktury. Peníze by zlepšily život každého z nás, kdo žijeme ve Spojeném království, a poskytly našim starším, mladým a zranitelným lidem péči a podporu, kterou potřebují a zaslouží si," dodala.
Podle nejnovějšího Giniho indexu, koeficientu měřícího nerovnost ve společnosti, je příjmový rozdíl v celosvětovém měřítku srovnatelný s Jihoafrickou republikou, zemi s nejvyšší nerovností na světě.
Procento nejbohatších lidí světa vlastní více než polovinu všech finančních aktiv - včetně akcií, dluhopisů a podílů v soukromých podnicích. Ve Spojeném království vlastní procento nejbohatších 36,5 procenta všech finančních aktiv v hodnotě 1,8 bilionu liber.
"Extrémní chudoba v nejchudších zemích je stále vyšší než před pandemií, přesto se malý počet 'superbohatých' mužů předhání v tom, kdo se během příští dekády stane prvním bilionářem světa," uvedla k tématu výkonná ředitelka organizace Oxfam Aleema Shivji.
"Stále se zvětšující propast mezi bohatými a ostatními není náhodná ani nevyhnutelná. Vlády na celém světě činí záměrná politická rozhodnutí, která umožňují a podporují tuto pokřivenou koncentraci bohatství, zatímco stovky milionů lidí žijí v chudobě. Spravedlivější ekonomika, která by fungovala pro nás všechny, je možná. Potřebujeme společné politiky, které zajistí spravedlivější zdanění a podporu pro všechny, nejen pro privilegované," dodala Shivji.
Ekonom popsal největší problém Česka: Ztratili jsme příliš času, teď ho musíme řešit (13. 12. 2023)
