Piloti havarovaného An-148 nezapnuli vytápění pro odmrazování snímačů, které měří rychlost letadla. Jde o jejich fatální chybu?
Bez diskuse. Pokud se to definitivně potvrdí, tak posádka selhala - jinak to nelze kvalifikovat. Jestli letounu zamrznou obě pitotky, tak neměli téměř šanci. Mohl ji dát ještě zmíněný záložní měřící systém, ale oni tu situaci už nezvládli. Je zde ovšem i další možnost: Mohlo jít o technickou závadu, což ovšem ukáže až další vyšetřování.
Nevěděli tudíž, jak rychle letí - zda moc rychle, či naopak pomalu. Proč je tahle znalost pro piloty tak důležitá?
To je zcela zásadní. Zjednodušeně řečeno: Když letíte moc rychle, letadlo se rozkmitá natolik, že se rozpadne. A pokud máte naopak až příliš malou rychlost, ztratíte vztlak pod křídly a spadnete.
A jestliže by piloti zapnuli dodatečně odmrazování zamrzlých Pitotových trubic, měli by šanci?
Záleží na tom, v jaké fázi letu by to provedli. Kdyby to udělali včas, elektrické vyhřívání pitotek je natolik intenzivní, že led rychle rozmrazí - přístroje by za pár vteřin ukazovaly opět normální hodnoty. Počkejme si ale na celkovou analýzu katastrofy letounu An-148. Od stolu teď vystřelit, že šlo jednoznačně o chybu pilotů, je dost jednoduché.
Vyhřívání pitotek mohli mít třeba zapnuté, nemuselo však - například kvůli zkratu - fungovat. Variant selhání vyhřívání je víc. My se spolu bavíme jen o prvotní příčině a důsledku katastrofy. Nevíme ale, co se dělo mezitím. Zda to posádka měla vůbec možnost řešit.
Porovnání hodnot
Zeptám se tedy obecněji. Proč "pouhé" zamrznutí snímačů tlaku vzduchu vede k pádu letounu?
Dopravní letoun má dva snímače. Zpravidla jsou umístěny na trupu poblíž pilotní kabiny. Jde o pitot-statické trubice, které měří celkový a statický tlak, podle kterých se určuje výška, rychlost letu a vertikální rychlost stoupání nebo klesání stroje. Z levé pitotky se napájí levé barometrické přístroje v kokpitu letounu, no a z pravé pak přístroje druhého pilota.
Takže když jedna z nich zamrzne…
Piloti to musí vyhodnotit a přepnout své přístroje na pitotku, která ukazuje správně. Moderní dopravní letouny mají navíc záložní měřící systém, z něhož se napájí náhradní přístroje. Takže porovnáním těchto tří hodnot rychle zjistí, která strana kokpitu ukazuje špatně.
A vám se pitot-statická trubice jako pilotovi někdy ucpala či zamrzla?
Několikrát. Za letu například na Jaku-40. S druhým pilotem jsme vyhodnotili, že jeho přístroje ukazují špatně, takže jsme přepnuli na moji pitotku a doletěli do cíle, kde jsme letadlo odstavili.
Podobná situace mě zastihla i na zemi s letounem Tu-154 při vzletu. Jedna z pitotek se ucpala, takže jsme přerušili vzlet. Zůstali jsme na dráze a vrátili se na stojánku. Technici letoun prohlédli a řekli, že můžeme letět.
Při druhém pokusu o vzlet se ovšem pitotka znovu ucpala, proto jsme tentokrát už letadlo odstavili. Při důkladnější technické prohlídce se zjistilo, že v jedné pitotce byl chuchvalec spečeného prachu - jakási kulička, která ucpávala přívod tlaku, ale až při dynamičtějším pohybu letounu, takže kapitánovy přístroje nefungovaly.
Někdy před patnácti lety se něco podobného stalo při letu i Turkům v Karibiku. V jedné z pitotek měli prach. Nezvládli to a havarovali.
Ruské aerolinky se zlepšily
Podle všeho jste tedy v obou případech reagovali chladnokrevně a správně. Nakolik stresující to bylo?
Nijak zvlášť. V letounu Jak-40 mi druhý pilot oznámil, že mu přístroje neukazují, takže jsme odpojili autopilota a já převzal řízení, protože mé přístroje fungovaly normálně. Navíc jsme je porovnali s hodnotami záložního systému, který má zvláštní napájení. Jak říkám, přepnuli jsme na mé přístroje a doletěli podle nich v pořádku domů.
Vždy tedy záleží na okolnostech. Například Airbusu A-330 společnosti Air France před několika lety zamrzly - stejně jako nyní ruské posádce An-148 - pitotky a posádka to nezvládla.
Bezprostředně po nehodě se také spekulovalo o úrovni ruských leteckých společností a technickém stavu jejich letadel…
Tohle bylo aktuální někdy před deseti lety. Od té doby ruské aerolinie investovaly značné sumy do modernizace leteckého parku, ale i výcviku pilotů. A když třeba poletíte Aeroflotem z Prahy do Moskvy, tak se může stát, že vás povezou špičkově vycvičení čeští piloti na moderním letounu Boeing anebo Airbus.
