Camp David - Odcházející americký prezident George Bush prý nebyl připraven na to vést válku a lituje fiaska okolo neexistence iráckých zbraní hromadného ničení. Zda by však i dnes zaútočil znovu na Irák, odmítá spekulovat.
"Myslím si, že jsem nebyl připraven na válku," prohlásil Bush v bilancujícím interview pro televizi ABC. "Jinými slovy, neříkal jsem v kampani: prosím volte mě, budu schopen zvládnout útok. Jinými slovy, nepředvídal jsem válku."
Prezident, který předá moc 20. ledna demokratu Baracku Obamovi, prý vůbec nejvíce lituje kauzy okolo iráckých zbraní hromadného ničení.
Saddámovy zbraně
"Nejvíce během svého prezidentského úřadu lituji selhání tajných služeb ohledně Iráku," prohlásil Bush.
"Hodně lidí dalo v sázku svou reputaci a řeklo, že zbraně hromadného ničení jsou důvodem svrhnutí Saddáma Husajna. Nebyli to pouze lidé v mé administrativě. Hodně členů Kongresu, ještě před mým příchodem do Washingtonu DC, během debaty o Iráku, hodně lídrů na celém světě mělo k dispozici stejné informace výzvědných služeb."
"Asi bych si přál, aby informace tajných služeb byly jiné," prohlásil prezident, který však odmítl spekulovat, zda by na Irák zaútočil, i kdyby věděl, že Husajn zbraně hromadného ničení nemá.
"To je opakování něčeho, co nemohu udělat," odpověděl na otázku novináře ABC Charlieho Gibsona.
Bush však zamlčel politický tlak, který sehrál při rozhodnutí zaútočit na Irák rozhodující roli.
Politika versus tajné služby
Během druhé poloviny roku 2002 a na počátku roku 2003 Bushova administrativa soustavně informovala o existenci iráckých zbraní hromadného ničení, které byly hlavním oficiálním důvodem pro pozdější svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Informace tajných služeb však nebyly jednoznačné. Například 18. září oznámil Bushovi tehdejší ředitel CIA George Tennet, že Saddám Husajn zbraně hromadného ničení pravděpodobně nemá.
O silném politickém tlaku se hovořilo na tajném setkání britské vlády a bezpečnostních expertů v červenci 2002.
"Bush chtěl vojenskou akcí svrhnout Saddáma Husajna... informace výzvědných služeb a fakta byla politicky upravována," informoval dle zápisu publikovaném listem Sunday Times na schůzce tehdejší šéf britské rozvědky MI6 Richard Dearlove.
Dalším z důvodů útoku na Irák bylo obvinění Saddáma Husajna z kontaktů na teroristickou síť Al-Káida. I to se však ukázalo jako nepravdivé.
