Mise NATO v zemi byla zahájena po útocích z 11. září 2001 na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a na Pentagon na žádost USA s cílem zabránit šíření terorismu z Afghánistánu. V letech 2003 až 2014 vedlo NATO v zemi Mezinárodní podpůrné bezpečnostní síly, které v době svého největšího rozmachu čítaly přes 130 000 vojáků. Následně nahradila ISAF nová nebojová alianční mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek.
Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu. Jedním z důvodů, proč faktické ukončení vojenské mise nebylo dosud oficiálně oznámeno, může být podle DPA skutečnost, že v Afghánistánu je stále přítomna národní mise USA. Americký prezident Joe Biden ale nedávno uvedl, že Američané se stáhnou do konce srpna. Původně hovořil o 11. září.
V pondělí se USA přiblížily k ukončení svého působení, když nejvýše postavený příslušník americké armády v zemi, generál Scott Miller, předal velení do rukou generála Franka McKenzieho, který působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě.
USA se dohodly na stažení svých vojsk ze země s povstaleckým hnutím Tálibán v únoru loňského roku pod podmínkou, že povstalci zajistí, aby se z Afghánistánu nestala základna pro útoky vůči Spojeným státům a jejich spojencům. Tuto část dohody Tálibán podle agentury AP zatím zřejmě dodržuje, v poslední době však výrazně posiluje svůj vliv a kontrolu nad územími.
Na konci června se do České republiky vrátilo také posledních 12 českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Mise se od roku 2002 účastnilo na 11 500 českých vojáků, 14 jich zahynulo.
