Varovné zprávy z Afghánistánu. Tálibán před odchodem NATO postupuje severem země

Martin Novák Martin Novák
24. 6. 2021 6:22
Symbolicky na 11. září stanovil prezident Joe Biden odchod posledního amerického vojáka z Afghánistánu. Situace se ale komplikuje. Mírová jednání mezi afghánskou vládou a hnutím Tálibán v Kataru se zastavila a namísto toho islamisté rychle dobývají sever Afghánistánu.
Policisté se zatčeným příslušníkem Tálibánu v provincii Zábul na jihovýchodě Afghánistánu.
Policisté se zatčeným příslušníkem Tálibánu v provincii Zábul na jihovýchodě Afghánistánu. | Foto: Reuters

Během několika posledních týdnů Tálibánu padla do rukou celá strategicky důležitá provincie Kundúz. Armáda kontroluje jen její stejnojmenné hlavní město, které je ale ze všech stran obklíčené bojovníky tohoto radikálního hnutí. Tálibán dobyl i hraniční přechod do Tádžikistánu, vládní vojáci se vzdávají nebo utíkají a zanechávají zbraně na místě. Jednoho důstojníka kontrarozvědky tálibánci popravili.

Vláda v Kábulu tvrdí, že některé oblasti armáda vyklidila, aby se soustředila na zajištění těch strategicky důležitějších, a některé vesnice na Tálibánu dobyla zpět, takže situace není černobílá ani katastrofální.

"Tálibán testuje naši připravenost a snaží se před vyjednáváním zaujmout v některých provinciích výhodná postavení. Ano, v některých oblastech jsme ztratili území, ale jinde se držíme a nepovolíme. Budeme se bránit," uvedl Fazíl Falzí, tajemník afghánského prezidenta Ašrafa Gháního.

Afghánská armáda, kterou cvičili a jíž dosud pomáhají vojáci členských zemí NATO včetně těch českých, má momentálně k dispozici 260 tisíc mužů. Po stažení aliančních vojsk bude rozhodující vůle armády bránit území kontrolované vládou. V tuto chvíli Tálibán ovládá přibližně sedminu rozlohy Afghánistánu, ale zatím žádná velká města.

Proměna Tálibánu

Kritici stažení z Afghánistánu se obávají, že Tálibán se znovu dostane k moci, podobně jako v 90. letech. Tehdy se spojil s teroristickou sítí al-Káida, která si zřídila v Afghánistánu tábory a 11. září 2001 provedla útok letadly na New York a Washington. Odchod mezinárodních sil kritizuje například český prezident Miloš Zeman. Podle něj hrozí, že Afghánistán znovu ovládnou teroristé.

Expert na Afghánistán a Střední Asii Slavomír Horák - autor knihy Afghánský konflikt - se ale domnívá, že Tálibán se přece jen do určité míry změnil a nebude si už zahrávat s mezinárodním terorismem a možnými důsledky.

Podle Horáka Tálibán nemá ambice expandovat za hranice Afghánistánu a v tom se liší od některých jiných islamistických skupin ve světě. "Co se týká povolení žen pracovat a dívek chodit do školy, od 90. let, kdy Tálibán uzavřel ženskou část populace doma, se myslím jeho ideologie posunula. Ve školství už nejsou tak striktní. Například už nezakazuje a úplně nezavrhuje hudbu, jako tomu bylo v 90. letech. Projevuje se v tom určitý vliv globalizace a toho, že přes moderní technologie je Tálibán přece jen ovlivňován okolním světem," vysvětlil Horák deníku Aktuálně.cz.

"Plná ochrana pro ženy"

Po svém nástupu v polovině 90. let Tálibán ženy tvrdě segregoval. Nejenže musely opustit zaměstnání a školy, ale nesměly bez doprovodu mužských příbuzných ani vycházet z bytů a domů. V květnu vypracovaly americké zpravodajské služby studii, z níž vyplývá, že Tálibán "zruší některé svobody", kterých se ženám v Afghánistánu v posledních letech dostalo.

Šéf tálibánské delegace na mírových rozhovorech v Kataru Abdal Gháni Baradár nedávno prohlásil, že Tálibán si přeje v Afghánistánu "skutečný islámský systém", ve kterém budou mít ženy a příslušníci všech menšin "plnou ochranu". Vyhnul se ale odpovědi na otázku, jak to bude se vzděláváním dívek a prací žen.

V polovině 90. let paradoxně přispěla k uchopení moci Tálibánem jedna žena. Pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová. Pákistánci - zejména armáda a zpravodajská služba ISI - Tálibán podporovali, protože jim zajišťoval vliv a kontrolu nad děním v Afghánistánu. Bez pákistánské pomoci by Tálibán nikdy zemi neovládl.

Video: Tisíce Afghánců utekly před válkou. Teď žijí v bídě

Tisíce afghánských rodin musely prchnout před válkou. Teď žijí v bídě | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 30 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy