Brusel - Špičkoví hackeři dokážou proniknout i do mimořádně dobře zabezpečných systémů a zamotat hlavu i takovému kolosu jako je Pentagon.
Severoatlantická aliance se proto rozhodla rozšířit možnost uplatnění článku 5 Smlouvy o NATO také na útoky v kybernetickém prostoru.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung přišel s tímto návrhem počátkem tohoto týdne generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Koncept obrany proti počítačovým útokům má být schválen na listopadovém summitu NATO v Lisabonu.
V souladu s článkem 5 by to znamenalo, že jakýkoli kybernetický útok proti některé z členských zemí aliance bude pokládán za útok proti celému atlantickému bloku a setká se s náležitou odezvou.
Gary McKinnon a UFO
V případě vojenské agrese smlouva o NATO předpokládá, že aliance přispěchá jako celek na pomoc napadené členské zemi.
To je ovšem u kybernetických útoků hůře realizovatelné, protože často není zřejmé, kdo za nimi stojí a jejich původce bývá zpravidla odhalen až po velmi dlouhé době, pokud vůbec.
Nejznámější je asi případ Skota Garyho McKinnona, který se po teroristických útocích proti USA z 11. září 2001 po několik měsíců nabourával do počítačových systémů americké armády a Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
McKinnon, který tvrdí, že v záznamech Pentagonu hledal zmínky o neidentifikovatelných létajících objektech (UFO), mimo jiné smazal některé důležité počítačové dokumenty a vyřadil tak ve Washingtonu a jeho okolí na plných 24 hodin dva tísíce armádních počítačů.
Na stopu McKinnona trpícího Aspergerovým syndromem, poruchou autistického spektra, přišly americké úřady až v březnu 2002. Letos požádaly USA Velkou Británii o jeho vydání. Ve Spojených státech mu hrozí doživotní vězení.
Letos v létě vzbudil celosvětovou pozornost vir Stuxnet, který pronikl mimo jiné do softwaru íránských jaderných zařízení a vyvolal v Teheránu podezření, že se jednalo o kybernetickou invazi Izraele.
Útok na Estonsko
Již v dubnu 2007 se terčem podobného útoku stalo Estonsko. Hackeři, kteří bombardovali pobaltskou zemi viry po celé tři týdny, tehdy vyřadili z provozu servery prezidentského úřadu a všech ministerstev včetně rezortu bezpečnostních sil a ušetřeny nezůstaly ani banky a média.
Estonci se domnívají, že jejich počítače napadli příslušníci ruskojazyčné menšiny, aby tímto způsobem protestovali proti přemístění pomníku sovětských vojáků, kteří kdysi osvobozovali Tallinn.
NATO nechalo v hlavním městě Estonska následně vybudovat Středisko společné obrany proti kybernetickým útokům (CCDCOE). Účinnou strategii, jak se jim bránit, ale ještě nevyvinulo.
"Svět potřeboval podobný emocionální zážitek, aby se vůbec začal podobnými otázkami zabývat," řekl mnichovskému deníku analytik tallinnského střediska Kenneth Geers.
Zkušený hacker je podle něj dnes schopen pomocí jediného viru odpojit během několika málo hodin od internetu stovky velkých firem. Hackerská armáda, kterou si může opatřit kterýkoli stát, dokáže zničit infrastrukturu celého státu.
"Pokud by někdo vyvinul speciální program, s jehož pomocí by se naboural do řízení provozu některého jaderného zařízení, způsobil by tím peklo na zemi," tvrdí Geers.
Jen v Německu jsou podle něj díky hackerům každý den zavirovány čtyři desítky internetových stránek. A každé dvě vteřiny vznikne nový počítačový vir. Až doposud se hackeři nabourali do přibližně jednoho milionu osobních počítačů ve 178 zemích bez ohledu na to, zda byly či nebyly náležitě zabezpečeny.
Pentagon již vytvořil speciální velitelství na obranu proti útokům v kyberprostoru, detaily ale úzkostlivě tají. Armádní velení k tomu přiměl záhadný případ špionáže z roku 2008, kdy si agent nejmenované tajné služby cizího státu pomocí speciálního viru po několik týdnů opatřoval informace týkající se války v Iráku a Afghánistánu.
