Námluvy s Tálibánem začaly. Čína vycítila šanci, láká ji afghánské nerostné bohatství

Jana Václavíková Jana Václavíková
3. 9. 2021 13:19
Zatímco se po nástupu Tálibánu k moci většina ambasád v Afghánistánu uzavřela, pro Čínu to neplatí. Čínští obchodníci dokonce dostali výzvu, aby v zemi prozkoumali možnosti rozšíření svých aktivit. Podle odborníků jde o první náznaky rostoucího vlivu Číny na místě, které Spojené státy a jejich spojenci před pár dny opustili.
Jednání mezi čínským ministrem zahraničí Wang I a vůdcem Tálibánu Abdulem Ghaním Baradarem.
Jednání mezi čínským ministrem zahraničí Wang I a vůdcem Tálibánu Abdulem Ghaním Baradarem. | Foto: Li Ran/Xinhua via REUTERS

Příchod Američanů do Afghánistánu před dvaceti lety Peking podporoval, protože se obával pronikání radikálů přes společnou hranici do Číny. Vyslal dokonce delegaci, aby po tehdejším pádu islamistické vlády Tálibánu poblahopřála prezidentovi Hámidu Karzajovi k nově nabyté svobodě země. 

Teď je situace opačná. Čínská média vykreslují Tálibán jako umírněné hnutí, které za podpory venkova usiluje o svobodu, stejně jako kdysi čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung. "Napříč čínskou populací je v současné době cítit silný obdiv k Tálibánu," uvedl pro americký časopis Time Sun Jün, ředitel čínského oddělení v think-tanku Stimson Center. 

Změnil se i viník problémů v Afghánistánu. "Smrt, krveprolití a obrovská humanitární tragédie jsou tím, co Spojené státy po sobě v Afghánistánu ve skutečnosti zanechaly," napsala například zpravodajská agentura Sin-chua.

"USA začaly válku v Afghánistánu. Způsobilo to horší kvalitu života a ekonomické problémy v zemi," uvedl pak podle hongkongského deníku South China Morning Post mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. 

Jak navíc řekl pro Aktuálně.cz sinolog Filip Jirouš z projektu Sinopsis, rychlý odchod americké armády z Afghánistánu se snadno rámuje jako prohra Západu a liberální demokracie. "Toto téma může Čína dobře komunikovat napříč všemi možnými publiky. Pro lidi na Západě se vyzdvihují ztracené životy, peníze a roky ve válce a slouží to i jako rýpnutí do ideálu západní demokracie a celkového uspořádání světa," líčí. "Má to ale cílit také na domácí publikum, kdy jsou Spojené státy ukazovány jako agresor, který stejně ničeho nedosáhl."

Těžba a Pás a stezka

Nejde ale jen o samotný Afghánistán, Čína podle odborníků může takto budovat svůj vliv i v okolních státech - Pákistánu, Iráku a Íránu. "Číňané se podívají na region a řeknou si: 'Kde je nespokojenost s USA? Ať už na vládní úrovni, nebo mezi lidmi?' A tam uzavřou rozsáhlá strategická partnerství," myslí si Samina Yasmeenová ze Západoaustralské univerzity. 

O takové partnerství s Tálibánem se přitom Čína zajímá podle Jirouše z více důvodů. "Nejpraktičtější je pro Čínu nerostné bohatství, na jehož vytěžení Peking už delší dobu plánuje získat kontrakty," tvrdí. Afghánská ložiska podle deset let starých odhadů dosahovala hodnoty jednoho trilionu dolarů, píše australská stanice ABC News.

"Důležitá je také strategická poloha Afghánistánu v regionu a iniciativa Pás a stezka," dodává sinolog s odkazem na čínský projekt, který má za cíl ekonomicky propojit asijskou velmoc se zbytkem světa pomocí rozvoje infrastruktury.

"Pokud bude Čína schopná prodloužit Pás a stezku z Pákistánu do Afghánistánu, otevře tím kratší pozemskou trasu a získá přístup na Blízký východ," uvádí také bývalý plukovník čínské armády Čou Po.

Tálibán láká pekingskou vládu ještě z jednoho důvodu - absencí ideologických překážek. "Čína má s Tálibánem poměrně dobré vztahy a zároveň si jsou v určitých aspektech konzervativního autoritářství blízcí," líčí Jirouš. To dokládá i množství společných jednání. První proběhlo už v roce 2000, v roce 2015 Peking moderoval rozhovory mezi radikálním hnutím a afghánskou vládou a následně představitelé Tálibánu Čínu dokonce navštívili. Poslední cesta se odehrála před měsícem a zúčastnil se jí i vůdce hnutí Abdul Ghaní Baradar. 

Čína je pro Ujgury děsivější než Tálibán

Potenciálně silnějších vazeb mezi Čínou a Tálibánem se nyní obává skupina asi dvou tisíc afghánských Ujgurů, často potomků muslimské etnické menšiny, která uprchla z Číny, kde je vystavena pronásledování. Toho, že by se i oni teď mohli stát terčem Číny, se obávají také lidé, kteří se sice v Číně nenarodili, ale ve svých dokumentech jsou označeni za Ujgury nebo čínské uprchlíky.

Asijská velmoc se na ně zaměřila už dříve prostřednictvím čínské špionážní sítě - monitorovala je a pokoušela se o jejich deportaci. Tuto síť však předchozí afghánská vláda rozbila.

Tálibán se podle Jirouše nejspíš nebude pouštět do podobných akcí a situace Ujgurů se s vládou radikální skupiny zhorší. "Dá se předpokládat, že Tálibán nebude postupovat jinak než jiné muslimské vlády, které Ujgury pro Čínu nejen ochotně sledovaly a šikanovaly, ale také deportovaly," domnívá se. 

Obavy potvrzuje i otec jedné ujgurské rodiny z města Mazáre Šeríf, který nikdy nebyl v Číně, ale pamatuje si poslední vládu Tálibánu v Afghánistánu. "Číny se bojíme víc, protože si její vládu nedokážeme představit," řekl britské stanici BBC.

Video: Začernit zlodějům tvář a vykonat spravedlnost. Tálibán tvrdí, že chrání majetek lidí

Někteří obyvatelé metropole uvedli, že podle nich dochází k menšímu počtu loupežných přepadení. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Dálnice D1 byla na Žďársku uzavřená kvůli hromadné nehodě

Po ranní hromadné nehodě devíti vozidel na D1 na 144. kilometru jedálnice opět plně průjezdná. Dálnice by zcela uzavřena přibližně dvě hodiny. Pět lidí při havárii utrpělo lehčí zranění. Informovala o tom policejní mluvčí z Vysočiny Jana Kroutilová a mluvčí záchranné služby Petr Janáček.

Kroutilová dodala, že nehoda se stala kolem 08:30. Dálnice byla ve směru na Prahu zcela uzavřena do 10:30, následně byl průjezdný jeden pruh a před 11:00 je provoz opět plně obnoven. "U řidičů, kteří v místu přijíždějí, je ale nutné, aby počítali s rozjíždějící se kolonou vozidel a svoji jízdu této situaci přizpůsobili," uvedla Kroutilová.

Policisté vyšetřují příčinu havárie. "Na místo události byly vyslány pozemní posádky z Třebíče a Velké Bíteše a vrtulník letecké záchranné služby z Jihlavy. V péči našich zdravotníků skončilo celkem pět osob se zraněním lehčího charakteru. Jednoho pacienta jsme vrtulníkem transportovali do nemocnice v Jihlavě a čtyři osoby byly pozemní cestou převezeny na urgentní příjem nemocnice Třebíč," uvedl mluvčí záchranné služby na Vysočině Petr Janáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy