New Orleans (od naší spolupracovnice) – Česko-americká domácnost Martiny a Matthewa Parkerových prožívala loňský listopadový volební den v USA aktivně.
Češka pocházející z Brna a její americký manžel, rodilý Newyorčan, během prezidentské kampaně finančně podporovali kandidátku Demokratů Hillary Clintonovou. Ve dvanáctitisícovém městečku East Stroudsburg v americkém státě Pensylvánie se dokonce stali součástí jejího volebního týmu.
"Klepali jsme na dveře voličů a připomínali jim, že jsou volby, a nabízeli jim transport do volební místnosti. Velký úspěch měly české chlebíčky," popisuje Martina Parkerová.
Výsledkem prezidentských voleb v USA byla nakonec doslova šokovaná. "Po 13 letech života nedaleko liberálního New Yorku jsem byla zděšená ze všech těch nápisů a cedulí podporujících Trumpa. A to žijeme převážně v demokratickém okrese," říká dnes v rozhovoru pro Aktuálně.cz Parkerová.
Nejsou to burani
Ve stejnou dobu a ve stejném státě – jen pět hodin západně od New Yorku – prožívala loni v listopadu jiná česko-americká rodina prezidentské volby úplně jinak.
"Naše městečko Meadville bývalo dřív plné firem. Postupem času ale zavíraly a propouštěly. Žijí tady lidé, kteří byli hrdí na svou práci, ale pak ji ztratili. Přišly finanční potíže a drogy. Od politiků slyšeli jen o chudácích Hispáncích, černoších a gayích. O ně samotné se nezajímali," říká Eliška Ohlerová, Češka žijící ve Spojených státech už jedenáct let.
V USA vystudovala a pracuje jako marketingová analytička. S běžnými Američany, o kterých zapáleně mluví, se setkává v práci i v soukromí. A jejich podpoře Donalda Trumpa rozumí. "Najednou přišel někdo, kdo jim dal naději, že se věci vrátí do zajetých kolejí. Že zase bude práce, že se zlepší školy, že ženy nebudou muset sdílet záchody s transsexuály apod. Mnozí si myslí, že jsou to hlupáci, přízemní burani. Ne, nejsou, jsou to mí sousedé, kteří si navzájem pomáhají, i když mají hluboko do kapsy," říká zapáleně Ohlerová.
Dva české hlasy a dvě tváře současné Ameriky, která s napětím čeká, co z mnoha slibů Donalda Trumpa se po jeho inauguraci začne měnit v činy.
Prázdné sliby
Čech Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě, který žije v USA od 70. let minulého století, je v tomto ohledu velmi skeptický. "Chtěl bych být u toho, až Trump přijde do Pentagonu, tam se před ním postaví do pozoru generálové, kteří zasalutují a řeknou: Pane prezidente, slíbil jste, že rozdrtíme ISIS, vydávejte rozkazy. Později za ním přijdou bankéři a zeptají se: Řekl jste, že ekonomika je na pokraji krachu a že pro vás bude hračkou zdvojnásobit ekonomický růst, co máte v plánu?" říká Lukeš ironicky.
Přesvědčení, že Donald Trump vyhrál americké prezidentské volby hlavně díky populismu a že většinu svých slibů nesplní, mezi oslovenými americkými Čechy převažuje. "Volili ho převážně lidé, kteří si neuvědomují, že pro ně vlastně nic udělat nechce. Říkají, že je jeden z nich, ale je to na míle vzdálené realitě," tvrdí jednačtyřicetiletá Martina Parkerová.
Amerika potřebuje změnu
Prezident českého krajanského spolku BBLA (Bohemian Benevolent and Literary Association) v New Yorku Josef Baláž tohle přesvědčení nesdílí.
Šestapadesátiletý Čech je majitelem stavební firmy na Manhattanu a díky své profesi se pohybuje v podobných kruzích jako Donald Trump. Zná se i s jeho českou exmanželkou Ivanou. Velký respekt k Trumpově práci v realitním byznyse nemá. "Jeho pozlacené budovy mi nic neříkají. Stejně jako mnoho Newyorčanů bych nechtěl v jeho projektech bydlet," říká Baláž.
Trumpovi prezidentovi ale Josef Baláž rozumí. "Doufám, že se Amerika promění, je to strašně potřeba. Už dlouho se dynamicky nevyvíjí a zabředává do zbytečné regulace. Pokud se Donaldovi podaří jeho agresivním způsobem vyřešit situaci milionů ilegálních přistěhovalců, probudit ekonomickou aktivitu v některých zbídačelých městských čtvrtích a osekat velký byrokratický aparát, bude úplně jedno, jakou rétoriku k tomu použil. V takovém případě bude větším přínosem než všechny vlády od doby Ronalda Reagana," dodává Baláž.
Narazí na tvrdou realitu
"Ze začátku čekám chaotickou politiku s obraty do protisměru, nekompromisní postoj. Doufám, že ho realita prezidentské pozice postupně naučí diplomacii,“ říká český vědec Miroslav Honzák, který působí ve Washingtonu.
Honzák nevěří, že se Trump v prezidentské funkci osvědčí. Připouští ale, že má pohled omezený tím, že žije v americkém státě Washington, vyhlášeném podporou demokratů.
Moc příznivců Trumpa kolem sebe proto nemá. I přesto se snaží jejich naděje pochopit: "Doufají, že Trump udělá pořádek ve Washingtonu. On ale stejně narazí na realitu systému jako jeho předchůdci, tedy na nekompromisní politiku poslanců a senátorů," dodává Honzák. Trumpova vláda podle něj běžný život Američanů moc nepoznamená.
"Pravděpodobně se mi nepatrně sníží daně. Bude to ale na úkor státního deficitu, který může negativně ovlivnit investice do vědy a školství. A to zase může negativně ovlivnit moji vědeckou kariéru i vzdělání mých dětí," doplňuje Honzák.
Změny nebudou
Další český vědec Zdeněk Hel pracuje na Birminghamské univerzitě v tradičně republikánském americkém státě Alabama. Donald Trump je podle něj schopný a aktivní člověk. Ale taky hodně sebestředný. "Těžko najdete v jeho životě cokoli, co by udělal pro druhé,“ říká skepticky.
Češka Marci Buchananová se s Donaldem Trumpem dokonce osobně setkala. V roce 2001 byla v USA na výměnném studentském pobytu a zkušenosti získávala u finanční a investiční firmy, která Trumpovi prezentovala svoji nabídku.
Bohatý podnikatel na ni tehdy udělal dobrý dojem. "Před začátkem schůze nečekaně přišel sám Trump a se všemi prohodil pár slov. Zeptal se mě na přízvuk, tak jsem mu řekla, že jsem z Česka. Jakmile ale začala schůze, jako mávnutím proutku se změnil v tvrdého a neúprosného obchodníka. Chtěl krátká fakta k věci, rychlé odpovědi a jeho trpělivost se vypařila. Po nejdůležitější části odešel," uzavírá vzpomínky na někdejšího tvrdého byznysmena, dnes nastupujícího amerického prezidenta, Češka Marci Buchananová.
