Lodnýn/Paříž - Vůbec poprvé v historii vědci zaznamenali úbytek ozónu nad Arktidou ve stejné míře, jak se tomu stalo v 80. letech minulého století nad jižním pólem zeměkoule.
Obří díra, dvakrát větší než Německo, vznikla nad Evropou, severní Kanadou a Ruskem letos na jaře. Způsobil to nezvykle hluboký mráz vysoko nad polárním kruhem.
Ozonová vrstva, která chrání zemský povrch před ultrafialovým zářením, se nachází ve stratosféře. Když v této vrstvě atmosféry panují chladné teploty, začínají být velmi aktivní sloučeniny chlóru, uhlíku a fluoru (CFC), které ozon ničí.
V letošním roce sice nebyly teploty ve stratosféře rekordně nízké, chladné období ale trvalo nezvykle dlouho od prosince do dubna. Podle vědců tak bylo ve výšce 20 kilometrů zničeno asi 80 procent ozonu.
"Ničení ozónu začalo v lednu a pokračovalo přes únor a březen. V dubnu se rozptýlil úplně," popsala agentuře AFP změny v atmosféře Gloria Manneryová z Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii.
Výskyt ultrafialových paprsků, jež mohou způsobit rakovinu kůže, byl na severní polokouli letos o šedesát procent vyšší, než obvykle. Vědci sledovali, jak se díra utvářela nad východní Evropou, Ruskem a Mongolskem a postupně se přesouvala směrem na sever.
"Jde o tak velkou ztrátu ozónu na severní polokouli, že ozónová díra hned dostala jméno: arktická ozónová díra," píše se ve studii, kterou v neděli vydal britský vědecký časopis Nature.
Největším ničitelem ozónu jsou globální oteplování a freony, jež se používaly v ledničkách, klimatizacích a sprejích. Jejich výrobu zakázal Motrealský protokol, podepsaný v roce 1989.
Vědci očekávají, že by se ozónová vrstva vně polárních oblastí měla obnovit mezi lety 2030 a 2040. V Antarktidě se počítá s ozdravením v rozmezí let 2045 až 2060 a v Arktidě možná o dvě desetiletí dříve.
