Nad Arktidou je ozónová díra velká jak dvě Německa

Zahraničí Zahraničí
3. 10. 2011 12:46
Může za to tuhý mráz. Bude trvat desítky let, než se atmosféra spraví
Oblast severního pólu.
Oblast severního pólu. | Foto: Reuters

Lodnýn/Paříž - Vůbec poprvé v historii vědci zaznamenali úbytek ozónu nad Arktidou ve stejné míře, jak se tomu stalo v 80. letech minulého století nad jižním pólem zeměkoule.

Obří díra, dvakrát větší než Německo, vznikla nad Evropou, severní Kanadou a Ruskem letos na jaře. Způsobil to nezvykle hluboký mráz vysoko nad polárním kruhem.

Ozonová vrstva, která chrání zemský povrch před ultrafialovým zářením, se nachází ve stratosféře. Když v této vrstvě atmosféry panují chladné teploty, začínají být velmi aktivní sloučeniny chlóru, uhlíku a fluoru (CFC), které ozon ničí.

V letošním roce sice nebyly teploty ve stratosféře rekordně nízké, chladné období ale trvalo nezvykle dlouho od prosince do dubna. Podle vědců tak bylo ve výšce 20 kilometrů zničeno asi 80 procent ozonu.

"Ničení ozónu začalo v lednu a pokračovalo přes únor a březen. V dubnu se rozptýlil úplně," popsala agentuře AFP změny v atmosféře Gloria Manneryová z Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii.

Výskyt ultrafialových paprsků, jež mohou způsobit rakovinu kůže, byl na severní polokouli letos o šedesát procent vyšší, než obvykle. Vědci sledovali, jak se díra utvářela nad východní Evropou, Ruskem a Mongolskem a postupně se přesouvala směrem na sever.

"Jde o tak velkou ztrátu ozónu na severní polokouli, že ozónová díra hned dostala jméno: arktická ozónová díra," píše se ve studii, kterou v neděli vydal britský vědecký časopis Nature.

Největším ničitelem ozónu jsou globální oteplování a freony, jež se používaly v ledničkách, klimatizacích a sprejích. Jejich výrobu zakázal Motrealský protokol, podepsaný v roce 1989.

Vědci očekávají, že by se ozónová vrstva vně polárních oblastí měla obnovit mezi lety 2030 a 2040. V Antarktidě se počítá s ozdravením v rozmezí let 2045 až 2060 a v Arktidě možná o dvě desetiletí dříve.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy