Arktická ropná horečka se blíží, vědci se děsí havárie

Zahraničí Zahraničí
7. 9. 2011 17:55
Případná nehoda by byla násobně horší než ta v Mexickém zálivu, obávají se experti

Londýn - Plány těžařských společností otevřít novou ropnou pokladnici na zamrzlém severu provází strach vědců z případných následků.

"Pokud tam ropa unikne, bude nemožné katastrofu zastavit," cituje britský list The Independent profesora oceánské fyziky Petera Wadhamse z Liverpoolské univerzity.

Start těžby je přitom blízko. Obzvlášť poté, co minulý týden americký gigant Exxon Mobil uzavřel s ruským státním podnikem Rosněft dohodu za 3,5 miliardy dolarů.

Firmy společně prozkoumají Karské moře, odkud by chtěly v budoucnu černé zlato čerpat. Celkem skrývá Polární kruh na 160 miliard barelů ropy, tedy přes čtvrtinu neobjevených světových zásob.

Pod ledem

Kdyby Arktidu potkala stejná havárie jako před rokem plošinu Deepwater Horizon společnosti BP, byly by následky víc než hrozivé. Vlny v severních mořích jsou totiž mnohem větší, než v Mexickém zálivu. Většinu roku je navíc voda zmrzlá, nemluvě o plovoucích krách.

"Kdyby unikla ropa v Arktidě, připadala by nám ve srovnání s tím havárie v Mexickém zálivu jakoby nic," řekl pro The Independent aktivista hnutí Greenpeace Ben Ayliffe.

Led navíc reaguje na ropu jinak, než mořská voda, upozorňuje Wadhams. V roce 1971 byl prvním člověkem, který podnikl cestu ponorkou právě pod plovoucím arktickým ledem. Díky četným experimentům zjistil, že led ropu konzervuje v titěrných zmrzlých kapslích. "K ropě se pak nelze dostat, nevíte kde přesně je. Místo nejde vyčistit ani zapálit, aby ropa vyhořela".

Jarní tání

Led pak látku absorbuje, až vzniká pomyslný "ropný sendvič". Vzhledem k neustálému pohybu by kry ropu roznesly až tisíce kilometrů daleko od místa havárie. Na jaře, když led taje, by se ropa dostala znovu do moře. Ovšem v původní čisté, toxické podobě.

Foto: Reuters

"Pro životní prostředí to není dobrá zpráva. Myslím, že správné slovo je spíš ´strašná´."

Těžařské společnosti tvrdí, že o případných rizicích vědí. Chystají se proto zkušební těžbu plánovat pouze na letní měsíce. Nikdo ale nepochybuje o tom, že v případě úspěšných zkoušek rozšíří práci i na zimu.

"Pokud chceme, aby se nám to vyplatilo, musíme těžit po celý rok," potvrdil mluvčí společnosti Shell.

Podle Wadhamse si ale plně neuvědomují, jaká rizika těžba v zamrzlých vodách přináší.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy