Nyní jde zatím o desetitisíce migrantů, ale uprchlické tábory na ostrovech Lesbos a Samos situaci nezvládají, upozorňuje vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. "Podmínky, ve kterých tu lidé žijí, jsou otřesné. Beznaděj a nevíra v budoucnost jejich situaci ještě zhoršují," upozornil komisař.
Řecká vláda uvádí, že za poslední půlrok dorazilo do země z Turecka 45 tisíc migrantů. Příští rok Atény očekávají dalších 100 tisíc. Tábory jsou ale už nyní přeplněné. Moria na Lesbu je přechodným domovem pro 15 tisíc osob, přitom původní kapacita je tři tisíce míst.
"Pro nás je to horší než v roce 2015, protože běženci nedojdou dál do jiných zemí Evropské unie, ale zůstávají na ostrovech," cituje časopis Der Spiegel řeckého vládního zmocněnce pro otázky migrace Manose Logothetise.
Podle něj chce kabinet v příštím roce deportovat zpět do Turecka deset tisíc migrantů.
Dopis české vládě
V Řecku se v létě po volbách vyměnila vláda, levicovou Syrizu vystřídala konzervativní Nová demokracie. Ta zaujala tvrdší postoj vůči žadatelům o azyl a také více apeluje na členské země Evropské unie, aby situaci pomohly řešit.
Atény se dopisem obrátily i na českou vládu, aby přijala nezletilé migranty bez doprovodu, kteří uvázli na řeckých ostrovech. Česko se však tomu zatím brání a ministr vnitra Jan Hamáček vyzval řecké úřady, aby do Prahy poslaly jmenovitý seznam dětí, kterých by se přesun měl týkat.
"Pokud na tom seznamu bude čtyřicet 17letých Afghánců a Pákistánců, tak to je z mého pohledu takové bezpečnostní riziko, které já nejsem ochotný podstoupit. Pokud to udělám, půlka bude starší osmnácti let, protože budou lhát o svém věku, a těch čtyřicet lidí je během týdne v Německu," odůvodnil Hamáček.
K plánům kabinetu premiéra Kyriakose Mitsotakise patří uzavření současných nevyhovujících táborů. Část migrantů se má přesunout na pevninu, část do táborů postavených z kontejnerových buněk. Další část chtějí Řekové vrátit do Turecka.
Protesty starostů
Ankara sice podepsala s EU v roce 2016 dohodu o ostraze hranice a repatriaci migrantů výměnou za finanční pomoc, přesto se ale někteří lidé dál dostávají na člunech přes Egejské moře. Turecký prezident Recep Erdogan letos pohrozil, že přestane migrantům bránit v cestě do Evropy, pokud evropské země nepodpoří tureckou vojenskou ofenzivu proti Kurdům v Sýrii.
Starostové měst na řeckých ostrovech, kde se nacházejí přeplněné tábory, proti záměru Atén vybudovat nové tábory s kontejnery protestují. Chtějí, aby běžence rovnou přijímali na pevnině. "Nastal čas, aby si náš ostrov od tohoto problému už trochu odpočinul," řekl zástupce starosty Samosu Jorgos Dionysios.
Na řecké ostrovy míří uprchlíci a ekonomičtí migranti ve velkém počtu od léta roku 2015. První velké skupiny tehdy dopluly v červnu na ostrov Kos, který je nejblíže tureckým břehům.
Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že na jaře představí nový plán na řešení problému s migrací. Česko a další země visegrádské čtyřky (Slovensko, Polsko a Maďarsko) ale dlouhodobě odmítají jakékoliv návrhy obsahující přesun žadatelů o azyl na své území.
