Bukurešť - V největším paláci Evropy, postaveném diktátorem Nicolaem Ceaušeskem, začne ve středu největší summit NATO v historii.
Kromě zástupců šestadvaceti členských zemí přijedou do rumunské metropole i další politici. Namátkou ruský prezident Vladimir Putin, afghánský prezident Hamíd Karzáí nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
K řešení jsou v Bukurešti zralé tři problémy. Americká protiraketová obrana, budoucnost vojenské mise NATO v Afghánistánu a konečně rozšíření aliance o další členy.
Zaostřeno na ČR a Polsko
Díky americkému plánu postavit raketovou základnu a radar ve střední Evropě se možná poprvé ocitnou na summitu NATO Poláci a Češi v hlavních rolích. Vedle zástupců zemí, na které se vzhledem k jejich velikosti a vlivu tradičně upíná pozornost.
Americký prezident George Bush chce v Bukurešti alianci definitivně přesvědčit, že budování protiraketové obrany v Evropě má smysl. Vyjednat podmínky chce zároveň s Vladimirem Putinem, který amerického prezidenta po skončení summitu pozval na jednání do černomořského letoviska Soči.
"Mnohé z toho, co se na summitu stane a jak celý dopadne, bude záviset na duetu těchto dvou prezidentů," řekl novinářům belgický velvyslanec při NATO Frans van Daele.
Z mnoha stran je slyšet, že Američané a Rusové jsou už blízko dohodě. Uvedl to například po svém jednání v Moskvě šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.
Slovensko jednoznačně proti, Pobaltí naopak
Členské země aliance zatím neřekly jasně, zda jsou pro, nebo proti. Snad s výjimkou odmítavého stanoviska slovenského premiéra Roberta Fica a naopak souhlasu pobaltských států.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer hovořil zatím neurčitě o potřebě protiraketové obrany s tím, že je nutné najít vhodný model.
Německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřiil určité pochybnosti o amerických plánech, ale nepostavili se jednoznačně proti. Dveře k souhlasu se základnou a radarem v Polsku a ČR si ponechali otevřené.
Pro schválení radaru v české Poslanecké sněmovně může mít bukurešťský verdikt NATO velký význam. Zelení totiž tvrdili, že zvednou ruku pro radar, pokud jej aliance jednoznačně podpoří.
Bush chce také přesvědčovat Evropany o tom, aby poslali do Afghánistánu více vojáků. Tamní bitva s Talibanem a Al-Káidou vázne na mrtvém bodě a posily jsou třeba zejména na jihu země, kde jsou boje nejtvrdší.
V Afghánistánu nyní působí 43 tisíc vojáků ze zemí aliance, z toho 31 tisíc Američanů. Ti chtějí větší zapojení Evropanů.
Francouzi půjdou, Česi možná také
Posily už slíbil poslat francouzský prezident Sarkozy, vyslání elitní jednotky z Prostějova zvažuje i české ministerstvo obrany.
Americký ministr obrany ale byl v předvečer bukurešťského summitu spíše pesimistický.
"Byl bych překvapen, kdyby se podařilo sehnat tolik vojáků, kolik jich skutečně je třeba v Afghánistánu. Ale budeme dál pokračovat v jednáních," citovala Gatese agentura AP.
Moskva chce alianci nabídnout možnost tranzitu zboží a materiálu do Afghánistánu přes území Ruska a středoasijských republik.
To ale bude záležet také na shodě v dalším sporném bodu mezi USA a Ruskem. Ten se týká rozšíření aliance.
Washington chce, aby do NATO vstoupily i Ukrajina a Gruzie. Kreml je ostře proti a oběma zmíněným zemím hrozí tvrdými protiopatřeními.
Ani aliance ovšem není jednotná. Zatímco třeba Polsko rozšíření o Ukrajinu a Gruzii podporuje, Francie ani Německo je v NATO nechtějí.
Naopak pozvánku zřejmě v Bukurešti dostanou Chorvatsko a Albánie. Status Makedonie zůstává nejasný kvůli vleklým sporům o její název s Řeckem.
