První část rozhovoru s Jiřím Hoškem najdete ZDE.
Aktuálně.cz: Řeší vůbec dnes ještě Britové - se svým příslovečným smyslem pro fair play - nepravdivé slogany, které zaznívaly v kampani příznivců odchodu z EU před samotným referendem v červnu 2016? Třeba ty o 350 milionech liber týdně, putujících do EU?
Jiří Hošek: To je otázka namístě.
Pachuť z polopravd a obrovských lží se tady pořád vznáší a otravuje vztahy mezi lidmi.
Hlavně ti, kteří hlasovali proti brexitu, si tuhle atmosféru uvědomují víc než kdokoliv jiný. Berou nepravdivé informace před referendem o brexitu jako obrovskou křivdu.
Britské volební kampaně bývají totiž - na rozdíl od většiny zemí - věcné, orientované na důležitá témata.
Jen připomínám, že lež o 350 milionech liber týdně, které podle těchto dezinformací měla Británie platit do unijní pokladny, byla jednou z hlavních vizuálních zkratek brexitového referenda.
Jeho vítězové předem slibovali, že tuto obrovskou částku investují do britského zdravotnictví.
Nejen tento faul si Britové budou ještě dlouho pamatovat. I hlavní architekti brexitu se později od této zkratky - ještě v době vrcholící kampaně - distancovali.
Ale opakuji: podobné propagandistické špinavosti, kterých jsme byli při tzv. brexitu svědky, pořád přispívají k tomu, že je britská společnost velmi polarizovaná.
A bude trvat ještě dlouho, než se tyto rány zahojí.
Skotové chtějí nezávislost
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hrozí Londýnu kvůli brexitu novým referendem o vystoupení svého regionu ze Spojeného království. Opravdu hrozí případný rozpad Velké Británie? I s přihlédnutím k náladám v Severním Irsku, které naopak zvažuje připojení k Irsku…
Rozpad Velké Británii určitě hrozí.
Skotská vláda ani parlament ale nemůžou samy o sobě vyhlásit právně závazné referendům o nezávislosti Skotska. To musí mít souhlas britské vlády i parlamentu.
Vlastně se díváme na velmi složitou politicko-psychologickou hru, po které může Skotsko nakonec zvolit i jakousi třetí cestu.
Podle bývalého britského premiéra Gordona Browna by třeba Londýn mohl skotské regionální vládě nabídnout balíček ještě větších pravomocí.
Byť jich má Skotsko už dnes obrovskou míru. S Británií má v podstatě společnou jen zahraniční, bezpečnostní a měnovou politiku. Podle Browna by tak Skotsko mohlo v budoucnu uzavírat menší, ale de facto vlastní mezinárodní smlouvy.
Skotové se celkově cítí Brexitem podvedeni.
Ano.
Když totiž v roce 2014 hlasovali v referendu o nezávislosti na Británii, tehdejší premiér David Cameron jim říkal, že jediným způsobem, jak ochránit skotské zájmy v Evropě a v Evropské unii, je, že Skotsko zůstane součástí Velké Británie.
Skotové tohle Cameronovo volání vyslyšeli. Ale teď, jak zdůrazňuje tamní premiérka Sturgeonová, odcházejí z unie proti své vůli. A bojí se dopadů odchodu z jednotného evropského trhu.
Co na to premiérka Mayová?
Ta tvrdí, že Velká Británie odhlasovala odchod z unie jako celek, takže ji jako celek i opustí.
Separatistické tendence ve Skotsku ale není možné zlehčovat. Přestože jsou tamní nálady pro a proti setrvání ve Velké Británii vyrovnané. A pořád mírně převažují příznivci spojení s Londýnem.
To je ale velmi křehká většina.
Jistě.
Skotové si ale velmi dobře uvědomují, že pouhá nezávislost na Velké Británii je nenakrmí. Ani nevytvoří nová pracovní místa.
Když se například podíváme v porovnání s rokem 2014 na současné ceny ropy, mělo by nezávislé Skotsko obrovské ekonomické problémy.
Myšlenka skotské premiérky Nicoly Sturgeonové o nezávislosti je tedy podle mě v současné době jen velmi těžko prosaditelná.
Britskou premiérku Mayovou k souhlasu s referendem v dohledné době nedotlačí. Druhé referendum se přesto bude určitě za nějaký čas znovu konat. Ale bude to tak za pět, možná šest let.
Problémy v Severním Irsku
Jaké dopady bude mít podle vás brexit na Severní Irsko? I tam hrozí potenciálně odtržení od Velké Británie…
Logicky.
Panuje tam obrovský strach z toho, že budou vedle sebe existovat Severní Irsko, které nebude v EU, a Irská republika jako členská země unie.
To vyvolává spoustu ekonomických, ale i bezpečnostních otázek.
Dnes je třeba hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou stejně propustná jako třeba mezi Českem a Německem. Co se ale bude dít po odchodu Británie z unie?
To zatím nikdo neví.
Zmínil jste bezpečnost. Vztahy mezi Belfastem a Londýnem donedávna provázely teroristické útoky a ozbrojené střety....
V posledních letech násilnosti ustoupily.
Mezi lidmi v Severním Irsku a Irsku je ale pořád obrovské množství zbraní. K možným násilnostem tedy není zase tak daleko a konflikt může propuknout znovu, i když už ne v takové míře jako v sedmdesátých letech minulého století.
Britská i irská vláda přitom opakovaně prohlašují, že si v žádném případě nepřejí tvrdé hranice.
Vás odhad dalšího vývoje?
Politici musí něco vymyslet. Nějakou dohodu, která by tento nazrávající problém v klidu vyřešila.
Severoirskou Mírovou velkopáteční dohodu z roku 1998 umožnila Evropská unie, která je navíc jejím garantem. Brexit ale teď existenci této velmi důležité mírové dohody podkopává.
V Severním Irsku se do toho všeho rozpadla vláda a v předčasných parlamentních volbách velmi posílila radikální republikánská strana Sinn Féin, která si brexit nepřála.
Takže v Severním Irsku se teď politická situace velmi zásadně mění. A vláda v Londýně problém v této oblasti dlouhodobě podceňuje. V posledních deseti letech se vlastně v Londýně, natož v médiích o Severním Irsku nemluví.
Britské premiérce Mayové tedy není co závidět…
Ano.
Na její pomyslné plotně se připalují jídla hned na několika pánvích. Mayová bude muset velmi obratně manévrovat, aby se jí situace nevymkla z rukou.
Trestat Brity je hloupost
Jak se podle vás má ke křehké a potenciálně výbušné situaci ve Velké Británii stavět Evropská unie?
Trestat teď Brity kvůli brexitu by bylo nesmírně hloupé a primitivní.
Samozřejmě že je potřeba zabránit nějakému dominovému efektu v rámci EU. A není možné s Brity dohodnout takové podmínky, které jim uchovají všechny výhody členství v unii.
Tomu se vysmíval i kreslený vtip, na kterém volá britská premiérka Mayová televizi Sky, že chce zrušit předplatné, ale ráda by se dál dívala na všechny její programy…
Z Velké Británie se nemůže stát černý pasažér EU, který přestane přispívat a uchová si všechny výhody. Přesto by bylo jakékoliv její trestání velmi kontraproduktivní.
Proč?
EU potřebuje Londýn mj. i proto, že jde o jadernou mocnost, která má silnou a výkonnou armádu.
Británie si vedle toho jako jedná z mála evropských zemí jasně uvědomuje nebezpečí, které představuje například Rusko. I proto Britové vysílají své jednotky do Pobaltí a zvažují významné investice do modernizace svých ozbrojených sil.
Evropa by si proto měla ve spolupráci s Brity, nehledě na brexit, své bezpečnostní zájmy pohlídat. A Britové o to zjevně stojí.
