"Když utíkáte z konfliktní oblasti, je nepravděpodobné, že mezi vaše priority bude patřit přibalení diplomů," vysvětluje Manos Antoninis, který pro UNESCO pomáhá zpracovávat každoroční zprávu o globálním vzdělávání.
Naštěstí pro Khalilovou nabízí Německo možnost, jak si nechat uznat kvalifikaci. Syřanka se obrátila přímo v Hamburku na poradenské oddělení místní komory obchodníků, popisuje její příběh server Al Fanar Media. Asi týden musela praktickými ukázkami přesvědčovat kolegy zubaře, zubní techniky a další experty, než jí kvalifikaci částečně - a po kvalifikačním workshopu nakonec i úplně - uznali.
"Po uznání pro mě bylo všechno mnohem lepší," svěřila se odbornice, která v Hamburku okamžitě našla uplatnění. Pracuje v místní zubní ambulanci.
Po zapojení imigrantů nebo jejich potomků do práce je v Hamburku vysoká poptávka. Ve městě běží kampaň "My jsme Hamburk. Jsi s námi?". Prostřednictvím jí se radnice snaží nalákat osoby s migrantskými kořeny na volné pozice nejen lékařů, ale také učitelů, policistů, účetních nebo třeba pracovníků vězeňské služby.
"Hamburská administrativa stále více vyhledává mladé lidi, kteří pocházejí z jiných kultur a mohou přispět k lepšímu porozumění mezi úřady a občany. Kulturní rozmanitost naší společnosti by se měla odrazit i v personálu státní správy. Kompetence, jako je mnohojazyčnost nebo zkušenosti z jiných kultur, jsou často cenné a užitečné při diskusi se zákazníky," píše město Hamburk na svých internetových stránkách.
Nejen Hamburk
A zdaleka to není případ pouze Hamburku. Že v Německu chybí pracovní síla, není žádná novinka. Upozornění v podobném duchu visí už několik let také na stránkách německého Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky: "Chtěli byste být učitelem? Baví vás spolupracovat s lidmi z různých kultur? Líbilo by se vám podělit se o své další jazykové znalosti a kulturní znalosti tím, že byste se stali učitelem?"
Pro větší zapojení migrantů i jejich potomků, kteří se už v Německu narodili, do širšího spektra pozic nahrává i jejich měnící se zázemí. Zejména studium.
Průměrná úroveň vzdělanosti mezi migranty v Německu totiž rychle vzrůstá, přestože migrantů bez jakékoliv kvalifikace nadále zůstává okolo 30 procent.
Zatímco v roce 2011 střední školu zakončenou zkouškou absolvovala asi čtvrtina migrantů ve věku 18 až 25 let, o čtyři roky později to bylo už 33 procent, napsal tento týden server Deutsche Welle. Podobně rostou u osob s neněmeckými kořeny i čísla ohledně univerzitního vzdělání. Například téměř každou desátou žádost o patent v Německu podal podle místního ekonomického institutu "vynálezce" s imigrantským zázemím.
"Přišli jsme něco dokázat"
"Stačí se podívat na naše rodiče," říká například Cemile Ürüková, která vyučuje angličtinu a společenské vědy na odborné škole v Herne. Je součástí sítě, kterou spolková země buduje, aby zvýšila rozmanitost ve školách. "Nepřišli jsme do Německa, abychom něco dostávali, ale spíše proto, abychom něco dokázali," říká Ürüková.
V Severním Porýní-Vestfálsku tvoří více než čtvrtinu žáků studenti s neněmeckým původem. Učitelů s obdobným zázemím je zde ale procentuálně stále mnohem méně.
Podle integračního výzkumníka Aladina El-Mafaalaniho je vývoj kupředu nesmírně důležitý. "Pro přistěhovalce, protože vidí, že stát s nimi počítá, ale také pro všechny ostatní, protože učitel s přistěhovaleckým pozadím nezmění pouze učebnu, ale i učitelský kabinet," vysvětluje muž, který se narodil v Německu uprchlíkům ze Sýrie a dnes v Düsseldorfu vede oddělení pro děti, rodiny, uprchlíky a integraci.
El-Mafaalani ale zároveň varuje, že imigranti přesto čelí při hledání práce v Německu diskriminaci, což ohrožuje jejich integraci. Berlínské centrum sociálních věd (WZB) v květnu 2018 uvedlo, že "zatímco žadatelé s německým jménem obdrží pozitivní zpětnou vazbu v 60 procentech případů, v případě žádostí lidí s imigrantským pozadím je to jen 51 procent". V Německu představují lidé s neněmeckými kořeny zhruba 15 procent zaměstnanců ve veřejném sektoru.
Obyvatel v Německu ubude
Podle nové studie Bertelsmannovy nadace navíc bude do budoucna ubývat pracovníků z Evropské unie.
"Německo potřebuje nejméně 260 tisíc nových pracovníků-migrantů ročně až do roku 2060, aby vyrovnalo výpadky v pracovní síle, které jsou způsobeny demografickým poklesem. (…) Z toho by bylo potřeba, aby 146 tisíc lidí každoročně imigrovalo ze států mimo Evropskou unii," cituje server Deutsche Welle studii.
Německá populace by se podle odhadů mohla během zhruba 40 let zmenšit až o 16 milionů, nyní má země asi 80 milionů obyvatel.
Například zmíněných učitelů je v Německu už dnes velký nedostatek. Do roku 2030 by přitom měl počet německých žáků narůst podle odhadů o 278 tisíc až na 11,2 milionu, napsal loni server The Local. "Z našeho pohledu, nedostatek učitelů je větší než kdykoliv předtím," postěžoval si mu Stephan Wassmuth z Národní asociace rodičů.
Tématem migrace se v minulých dnech zabývala i nástupkyně německé kancléřky Angely Merkelové v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová. Svolala schůzku k uprchlické a azylové politice, čímž chtěla uzavřít téma, které členy CDU i její sesterské CSU dlouhodobě rozdělovalo.
Závěrem setkání je, že kritický rok 2015 a velká uprchlická vlna, která ho v očích Němců definovala, se už nesmí opakovat. "Musíme dát jasně najevo: Poučili jsme se," řekla Krampová-Karrenbauerová. Německo by podle ní mělo ve své azylové politice kombinovat lidskost s tvrdostí.
