Milley chtěl po rozčarování z Trumpa v roce 2020 odejít, dokonce už měl napsaný rezignační dopis, ale nakonec jej do Bílého domu neodeslal. Zůstal však ne kvůli loajalitě vůči prezidentovi, ale Americe. Postavil se na odpor, snažil se bránit Trumpovým excesům a dohlížet na to, aby šéf Bílého domu neučinil nějaké nezodpovědné rozhodnutí.
Nové informace o komplikovaném vztahu čtyřiašedesátiletého generála s bývalým prezidentem přináší dlouho očekávaná kniha reportérů Susan Glasserové a Petera Bakera nazvaná The Divider: Trump in The White House (ve volném překladu Muž, který rozděluje: Trump v Bílém domě), která vyjde v září. Úryvky z ní tento týden zveřejnil časopis New Yorker, kde Glasserová pracuje. Spoluautor a zároveň manžel Peter Baker je novinářem deníku New York Times.
Glasserová a Baker se před několika lety proslavili knihou Kremlin Rising (Sílící Kreml), v níž jako zpravodajové v Moskvě popsali první roky ruského prezidenta Vladimira Putina u moci.
O napětí mezi Milleyem a Trumpem se zmiňovali už loni novináři Bob Woodward a Robert Costa v knize Peril, která se zabývala hlavně závěrem Trumpova funkčního období a prohranými prezidentskými volbami na konci roku 2020. Joe Biden se po svém nástupu do Bílého domu rozhodl šéfa armády ve své funkci ponechat.
Nemůžete je střelit do nohy?
Milley podle nové knihy The Divider v nikdy neodeslaném dopise Trumpa obvinil z politizování armády, ničení mezinárodního řádu, neschopnosti ocenit rozmanitost a z přijímání tyranie, diktatury a extremismu. S exprezidentem se rozhodl bojovat zevnitř. "Jestli mě za to budou soudit u vojenského tribunálu nebo mě posadí do vězení, tak ať," řekl svým podřízeným.
Generál prý dospěl k názoru, že Trump nerozumí domácím problémům, zahraniční politice ani tomu, na jakých bezpečnostních základech stojí uspořádání současného světa. Konsternovalo ho například, že prezident před dvěma lety chtěl po vraždě černocha George Floyda nasadit proti demonstrantům z hnutí Black Lives Matter armádu. Milley a další lidé z ozbrojených sil to odmítli. "Nemůžete je prostě rozstřílet? Střelit je do nohou nebo něco takového?" obrátil se Trump rozhořčeně na šéfa armády.
Mark Milley byl také proti Trumpovu plánu na stažení amerických vojáků z Afghánistánu, protože se obával, že se k moci dostane Tálibán a země se znovu stane útočištěm teroristů. Jeho obavy se naplnily: islamistické hnutí zde vládne a při speciální operaci Američané před týdnem ve vile v Kábulu zneškodnili vůdce Al-Káidy Ajmána Zavahrího.
Generál byl rovněž proti zákazu, aby v armádě sloužily transgender osoby, což Trump prosazoval. "Prý jsi útlocitný vůči transgender lidem?" ptal se ho prezident. "Nejsem útlocitný, jen mě nezajímá, kdo s kým spí," odpověděl Milley. Podle autorů knihy The Divider byly některé návrhy, které Trump vyslovoval v Oválné pracovně Bílého domu při debatách s Milleyem, absurdní a nebezpečné. Zabýval se například myšlenkou stažení amerických vojáků z Jižní Koreje.
Hitlerovi generálové
Kniha se rovněž opírá o svědectví někdejšího personálního šéfa Bílého domu Johna Kellyho, který popsal debatu s Trumpem o loajalitě armádních velitelů. Prezident se Kellyho ptal, proč američtí generálové nejsou víc jako ti němečtí. "Jací němečtí?" dotázal se Kelly. "Ti z druhé světové války," odpověděl prezident.
Když mu Kelly podle svých slov připomněl, že na Hitlera jeho důstojníci chystali minimálně tři atentáty, Trump si trval na svém: "Ne, ne, ne. Byli mu naprosto oddaní."
Novináři Glasserová a Baker se věnují také bývalému řediteli CIA a ministru zahraničí Miku Pompeovi. Ten veřejně Trumpa nikdy nekritizoval, ale v soukromí odmítal prezidentův názor, že volby v roce 2020 byly zmanipulované. "Šílenci se chopili kormidla," řekl údajně Pompeo Milleyovi o lidech v okolí Trumpa, kteří tvrdili, že Bidenovo vítězství je neplatné, a odmítali výsledek uznat. Sám Pompeo se potom nezapojil do kampaně proti uznání výsledků voleb stejně jako viceprezident Mike Pence.
Z předchozí knihy Peril vyplynulo, že Milley se svými kolegy z vedení Pentagonu vážně řešil otázku, jak zareagovat, kdyby Trump v závěru svého volebního období nařídil jaderný útok nebo úder na Írán, o kterém prý vážně uvažoval. Prezident byl podle výpovědí citovaných v knize v posledních měsících v Bílém domě zlostný, na každého křičel, každému spílal a vypadalo to, že není schopen kontrolovat své jednání. Milley údajně chystal jakousi pojistku pro případ, že by Trump chtěl něco takového podniknout.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů například od šéfa armády žádala ujištění, že nedovolí, aby Trump v posledních týdnech v úřadu provedl nějakou nezodpovědnou vojenskou akci v zahraničí.
Bývalý prezident prohru ve volbách v roce 2020 nikdy neuznal a dál tvrdí, že Joe Biden zvítězil podvodem. V posledních měsících opakovaně naznačuje, že se chce o Bílý dům ucházet i v prezidentských volbách za dva roky. Plány mu ale kazí série vyšetřování, které se týká například možného špatného nakládání s tajnými dokumenty nebo útoku jeho příznivců na Kapitol z loňského ledna.
