Pákistánská zbrojařská firma Pakistan Ordnance Factories (POF) dodává munici pro raketomety a houfnice ráže 122 mm, které ukrajinská armáda používá.
Letecké transporty začaly v srpnu a proudí z letiště v Rávalpindí na severu Pákistánu na rumunskou základnu Campia Turzii. Z Rumunska pak náklad pokračuje na Ukrajinu pozemní cestou. "Letecká přeprava tohoto zboží je složitá a zdlouhavá, protože munice je těžká, do letadla jí dostanete jen malé množství," vysvětlil pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Nákladní letouny z Pákistánu se vyhýbají íránskému vzdušnému prostoru, protože Teherán ve válce podporuje Rusko a dodává mu sebevražedné drony. Stroje tak letí delší trasou nad Arabským poloostrovem a pak Tureckem. Ukrajinský server focus.ua s odvoláním na armádní zdroje uvedl, že Pákistán už od léta pro Ukrajinu vyrobil padesát tisíc kusů dělostřelecké munice.
Hlavní roli při zprostředkování kontraktu měla podle Visingra Velká Británie, která si v Pákistánu objednala dělostřelecké granáty přímo pro Ukrajinu. "Britové si nakontraktovali Pákistánce, kteří mají velkou kapacitu, aby munici pro Ukrajinu vyráběli. Američané zvažují podobný model s Jižní Koreou," tvrdí Visingr.
Více než 220milionový Pákistán, který má jaderné zbraně, je dlouhodobým spojencem Číny. Na tu spoléhá v konfrontaci se svým nepřítelem a rivalem Indií. S Ruskem Pákistán nadstandardní vztahy nemá, ale na začátku války podobně jako mnoho jiných států deklaroval neutralitu v konfliktu. Učinila tak rovněž Indie, která ale - podobně jako Čína - nyní nakupuje zlevněnou ruskou ropu.
Vojenská spolupráce mezi Kyjevem a Islámábádem je ovšem staršího data. Už v roce 2021 pákistánská zbrojovka modernizovala ukrajinské tanky T-80.
Ruské zásoby dělostřelecké munice jsou obrovské a Kyjev nutně potřebuje doplňovat své sklady. Zástupce ředitele ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibyckyj v červnu uvedl, že ruská převaha v granátech a raketách je zhruba deseti- až patnáctinásobná a ukrajinští vojáci musejí své zásoby šetřit. "Toto je dělostřelecká válka a naše původní zásoby jsme už téměř vyčerpali," přiznal tehdy Skibyckyj.
"Když to trochu přeženu, problémem je, že to, co se třeba u nás vyrobí za týden, tak Ukrajinci vystřílí za odpoledne. Spotřeba je obrovská. Česko, Slovensko, Polsko a Bulharsko vyrábí zbraně a munici východního kalibru, kterou Ukrajina potřebuje, norsko-finská zbrojařská firma Nammo už jede kvůli Ukrajině na tři směny. U nás by zbrojovky také jely na tři směny, ale nemají lidi," dodal Visingr.
