Výsledky voleb nyní odmítla potvrdit i Organizace amerických států (OAS). Ta prováděla audit výsledků, k němuž Morales svolil pod tlakem protestů. "Rozhodl jsem se svolat nové volby," prohlásil v neděli Morales na mezinárodním letišti v El Alto, městě sousedícím s metropolí La Paz.
Obklopen svými příznivci z řad domorodých obyvatel první indiánský prezident Bolívie také řekl, že pro nové volby vymění všechny členy nejvyššího volebního soudu. Právě ten byl opozicí a OAS kritizován za to, že na téměř 24 hodin pozastavil zveřejňování průběžných volebních výsledků.
Když publikování výsledků obnovil, bylo skóre velmi odlišné. Před pozastavením výsledků to totiž vypadalo na jasné konání druhého kola, po obnovení zveřejňování výsledků měl Morales potřebný desetiprocentní náskok a volební soud posléze oznámil, že druhé kolo se konat nebude.
Morales, jemuž nynější (už třetí) mandát končí 22. ledna 2020, nové datum voleb neuvedl. Prohlásil ale, že jimi chce ukončit napětí v zemi a že nové volby budou "s novými politickými hráči". Tím vyvolal podle některých médií spekulace, zda v nich bude kandidovat.
Opoziční senátor a kandidát z říjnových voleb Óscar Ortiz už Moralese vyzval, aby se nových voleb neúčastnil. Podle Ortize volební soud není jediný, kdo by měl přijmout zodpovědnost za volební "podvod". "Ti, kdo mu dali pokyn k manipulaci výsledků, by měli také nést důsledky," uvedl Ortiz. Také hlavní Moralesův rival z voleb, exprezident Carlos Mesa, vyzval Moralese, aby se nových voleb neúčastnil.
Oznámení Moralese o nových volbách přivítal mimo jiné šéf venezuelského parlamentu a opoziční lídr Juan Guaidó, jehož přes 50 zemí uznává prozatímním prezidentem Venezuely a který se od ledna neúspěšně snaží donutit k rezignaci a novým prezidentským volbám venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. "Cítím demokratický hurikán v Latinské Americe! Ať žije Bolívie," napsal dnes na Twitteru Guaidó.
Morales se stal prvním indiánským prezidentem Bolívie v lednu 2006 a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí Ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.
Nynější protesty vypukly záhy po volbách a postupně sílily a přerostly v masové a násilné střety Moralesových odpůrců a příznivců. Tento pátek se k odpůrcům prezidenta připojilo i několik policejních jednotek. V sobotu opoziční demonstranti v La Pazu pronikli do sídel dvou státních médií, televize Bolivia TV a rozhlasové stanice Radio Patria Nueva, a donutili jejich zaměstnance, aby opustili redakce a přestali vysílat.
